beloved | h.s. ✔️

29. Kapitola

S Harrym jsme se nakonec po celé tři dny neviděli, protože ani jeden z nás nějak neměl čas, Harry byl na návštěvu u babičky a já zase potřebovala dodělat nějaké dobrovolné úkoly, u kterých jsem nakonec litovala, že jsem se do toho vůbec pustila.

V pondělí ráno jsem se vzbudila a šla jsem se nasnídat. Málem jsem dostala infarkt, když jsem přišla do kuchyně a u kuchyňského stolu seděli oba moji rodiče.

„Tati?" vydechla jsem. Mamka se usmívala a pozorovala tátu, který se na mě také usmíval.

„Ahoj, Cass." řekl a já si s nadzvednutým obočím dala vařit vodu na čaj.

„Co tady děláš?" zeptala jsem se.

„Poslyš, Cassidy. Nezachoval jsem se fér ani k tobě, ani k mámě a mrzí mě to. Budu chápat, když mi nebudeš chtít odpustit. Jen mi rodina tvého kamaráda málem vzala manželku a bál jsem se, že mi vezme i tebe." řekl a krátce se odmlčel.

„Ale teď už rozumím tomu, že jste s Harrym jen kamarádi a není žádnou hrozbou." řekl a já začala rudnout, když řekl, že jsme jen kamarádi. Raději jsem se tedy otočila a zalila si čaj.

„Takže se vracíš domů?" zeptala jsem se.

„Ano. Vím, že mi bude trvat, než ten vztah s tebou napravím, ale prosím, dej mi šanci." řekl táta a když jsem se otočila, stál přímo přede mnou. Přistoupila jsem k němu a objala ho.

„Dám ti šanci." zamumlala jsem do jeho ramene. Poté už jsem se odtáhla a šla se připravit do školy, jinak bych to nestihla.

<><><>

Došla jsem až k Harryho domu a poté jsme spolu vyrazili jako obvykle. Museli jsme napřed od baráku kousek popojít, protože jsme vážně nechtěli, aby nás viděla jeho mamka a poté mě konečně políbil.

„Chyběla jsi mi." vydechl do mých rtů a já se usmála.

„Mám novinku. Táta se vrátil domů." řekla jsem se šťastným úsměvem.

„Tak to je skvělý." řekl Harry a také se na mě usmál.

„To ano, akorát ještě neví, že s tebou chodím." řekla jsem.

„Máš v plánu mu to říct?" zeptal se Harry.

„Nevím. Popravdě bych radši ještě chvíli počkala, než to řekneme doma. Tedy pokud ti to nevadí." řekla jsem a Harry souhlasně přikývl.

Došli jsme až do školy, dali jsme si věci do skříňky a pak už jsem chtěla vyrazit do třídy, ale Harry ke mně přiskočil, vzal mě za ruku a propletl si se mnou prsty.

„Připravená to všem ukázat a vysmát se jim do ksichtu?" zeptal se a já se smíchem přikývla.

„To si piš." řekla jsem a s Harrym jsme se tedy ruku v ruce vydali napříč chodbou. Pár lidí se na nás otáčelo, ale věděla jsem, že ten největší šok lidí nastane, až přijdeme do třídy. Jak jsme tu tak spolu kráčeli, cítila jsem se opravdu dobře. Připadala jsem si jako ve filmu, jako kdybychom šli ve zpomaleném záběru a všichni nám uhýbali, přičemž v pozadí hrála nějaká hudba. Ve skutečnosti bylo v pozadí slyšet jen to, jak si ostatní hlasitě povídali a někde vzadu na chodbě křičela uklízečka, ale představa to byla hezká.

S Harrym jsme vešli do třídy a spolužáci se na nás sice dívali divně, ale nejspíš si mysleli, že jsme pořád jen kamarádi.

Došli jsme k naši lavici, a ještě než jsem se posadila, tak mě Harry o lavici opřel, vzal mou hlavu do dlaní a políbil mě. Nechápala jsem, proč nutně chce, aby to všichni viděli, ale nechala jsem ho u toho.