beloved | h.s. ✔️

24. Kapitola

Když jsme následující den přišli do školy, čekalo nás překvapení. Do třídy vešel náš milovaný třídní pan Cooper a přihlouple se uculoval. S Harrym jsme si vyměnili nechápavé pohledy a zaměřili svou pozornost na našeho učitele.

,,Zdravím vás, třído. Mám pro vás novinu." řekl a všechny si nás změřil svým radostným pohledem. ,,Třicátého prvního prosince se bude konat ples. Ano, bude to silvestrovský ples. Určitě to bude zábava a věřím, že tam spousta z vás zavítá. Lístky se začnou prodávat příští pondělí, takže pokud chcete vzít i někoho z rodiny, pospěšte si, aby na vás lístky zbyly. To je asi vše, co jsem vám k tomu chtěl říci a můžeme se vrhnout na výuku." řekl a všechny holky si mezi sebou začaly něco špitat.
Zakoulela jsem očima nad jejich přehnaným nadšením a zadívala se na pana Coopera, který něco začal psát na tabuli.

Po celém školním dni jsem si stoupla stranou a čekala, až si Harry vezme ze skříňky bundu. Nakrčila jsem obočí, když jsem zaregistrovala Bridget, Claire, Christinu a další dvě holky ze třídy, jak jdou k Harrymu a něco si šeptají. Bridget se následovně na své kamarádky přísně zadívala a něco jim rázně řekla. Holky se tedy schovaly za ni a Bridget stála v čele. Poklepala Harrymu na rameno a ten se na ni nechápavě otočil.

„Čau. Víš, zajímalo mě, jestli bys se mnou nešel na ten ples." řekla Bridget, provokativně se kousla do rtu a začala si na prst namotávat pramen svých peroxidových vlasů.

„Nebo prostě s nějakou z nás." ozvala se tiše Christina a Harry zabouchl dvířka od skříňky.

„Promiňte, ale ne." Řekl, a i s bundou v ruce se vydal za mnou. Bridget protáhla zklamaně obličej a vykročila ke Kentovi, po kterém také často házela očkem.

„Proč jsi je odmítl? Každý jiný kluk ze třídy by dal cokoliv za to, aby mohl mít něco společného s Bridget Carrowovou nebo Claire Fitzgeraldovou." řekla jsem pobaveně, když jsme byli na cestě k Harryho domu.

„Protože jsou tupé jak polena. Navíc ještě nedávno se mi posmívaly kvůli doučování a teď si myslí, že spolu půjdeme na ples? To určitě. Stejně tam nejspíš nepůjdu vůbec." uchechtl se ironicky Harry.

„Jo, to chápu. Ale já tam pravděpodobně půjdu. Nevím, jestli se táta do té doby vrátí a pokud ne, aspoň by se tam mamka mohla odreagovat. Nejspíš bych tam tedy mohla jít s ní." řekla jsem.

„A co kdybychom šli spolu? Věčně jen vysedáváme u mě nebo u tebe doma, někdy si jdeme sednout do kavárny, a to je tak vše. Vždycky se ve filmech ti nejlepší kamarádi nějakým způsobem baví. Měli bychom to taky zkusit a dát na chvíli fyziku stranou." řekl Harry a já se při jeho poslední větě uchechtla. Už jsem ho fyziku tolik nedoučovala, protože to již nepotřeboval, takže jsem se na to s ním podívala nanejvýš jednou do týdne a jemu to i tak přišlo moc.

„To bude fajn. Vezmeš i svou mámu?" zeptala jsem se.

„Jo, nenechám ji na Silvestra samotnou. Aspoň se konečně seznámí i s tvou mámou." řekl a já se rozkašlala, když mi došlo, že ty dvě se už znají dost dlouho a docela dobře.

„Jsi v pohodě?" zeptal se s nakrčeným obočím a poplácal mě po zádech.

„Jo, jen mi zaskočila slina." řekla jsem a Harry se začal smát se slovy, že jsem trdlo.

Zakoulela jsem očima a praštila ho do ramene.

Když jsme přišli k Harrymu, posadili jsme se do kuchyně, abychom si mohli nalít pití.

Harry položil na stůl dvě skleničky a krabici pomerančového džusu, načež začal nahlížet do skříňky se sladkostmi.
Nakonec vytáhl velkou Milku a posadil se ke stolu.

„Jak sakra můžeš v jednom kuse takhle žrát a vypadat, no... Prostě takhle?" řekla jsem nechápavě. Harry byl v naší třídě známý tím, že jakmile se na těláku ocitl bez trička, byly na něj přilepené pohledy všech holek ze třídy, protože hned očima skenovaly jeho břicho, ruce a zkrátka jeho celého.

„Nevyčítám si každý kousek jídla, které sním. Taky by ses měla přestat nesnášet i za to, že jsi snědla okurku." řekl se smíchem.

„To není pravda." zrudla jsem a Harry povytáhl obočí.

„Vážně? To je pořád „Ne, Harry, nedám si od tebe čokoládu, jsem tlustá. Ne, Harry, nedávej mi to, jsem moc tlustá.". Měla by ses na to vykašlat, protože tlustou holku si fakt představuju jinak. Vím, že je v dnešní době těžké to přijmout, protože vedle sebe vidíš vážně hubené holky, ale prosím, Cass, nech to už." řekl a já se pousmála. Vždycky měl pravdu, a to mě štvalo.

„Ahoj, broučku. Ahoj, Cassidy." ozvalo se ode dveří. Harryho mamka zrovna přišla z práce. Vtiskla svému synovi pusu do vlasů a odložila si tašku na kuchyňskou linku, načež se vydala do koupelny, aby si mohla umýt ruce.

„Harry?" řekla jsem nervózně.

„Hm?" zahuhlal s pusou plnou čokolády.

„Jaké byly... Jaké byly první Vánoce bez táty?" zeptala jsem se a hrdlo se mi sevřelo, když jsem se ho na to ptala. Na jednu stranu mi to přišlo nevhodné, ale na druhou stranu jsem potřebovala znát odpověď.

„Bylo to těžké. A pro tebe to možná bude ještě těžší, když víš, že ten člověk tu stále je, ale přesto budete trávit Vánoce odděleně. Ale třeba se to do té doby ještě může urovnat. Kdyby ne, jsem tu pro tebe." řekl a naklonil se přes stůl, aby mě mohl pohladit po paži.

Když jsem se už chystala domů a obouvala si boty, přišla za námi do chodby Harryho mamka.

„Cassidy, zaslechla jsem tvůj rozhovor s Harrym ohledně Vánoc bez táty. Moc ti přeju, aby vše bylo zase v pořádku, ale jen jsem ti chtěla něco nabídnout, kdyby to nevyšlo. I pro nás je nepříjemné být každý rok sami, je to tlakové zvláštní. Zeptej se maminky, jestli byste letos nechtěly Štědrý den strávit u nás. Do ničeho vás samozřejmě nenutím, byl to jen návrh, abyste se necítili osamoceně." řekla a já na ni zůstala udiveně koukat. Do očí se mi nahrnuly slzy dojetí a ona ke mně přistoupila, aby mě mohla obejmout.

„Moc vám děkuji, vážím si toho, opravdu. Hned jak přijdu domů, tak se mamky zeptám." řekla jsem a ona mě s úsměvem pohladila po vlasech.
Harryho máma byla asi nejlaskavější člověk, kterého znám. A její syn to po ní zdědil. Nechápala jsem to. Moje máma se kdysi líbala s Harryho tátou, i když měl doma ženu s dítětem. Byla jsem dcera ženy, do které byl Annin manžel zamilovaný i dlouhou dobu po jejich rozchodu. A ona mě i přesto měla ráda. Tato žena si zasloužila celý svět.