beloved | h.s. ✔️

25. Kapitola

Kapitolka opět publikována znova, Wattpad nějak zlobí, omlouvám se😞
<><><>

Když jsem se zeptala mamky, zda nemůžeme letos strávit Vánoce u Stylesových, ze začátku nevěděla, jak odpovědět. Moc se jí do toho nechtělo, bála se, jaký názor na ni Harryho mamka má. Když jsem jí ale řekla, jak hezky se ke mně chová, povolila to. Myslím si, že to bylo z části u kvůli tomu, že vážně nechtěla být na Vánoce sama. Domluvila jsem se tedy s Harryho mámou, že tam budeme dvacátého čtvrtého prosince spát.

Bylo půl páté. Převlékla jsem se do černých šatů nad kolena s dlouhým rukávem. Kolem pasu měly červenou stuhu, která byla na boku závazaná a celou sukni zdobili malí sobíci a Santa Clausové. Koupila jsem si je minulý rok na Vánoce a okamžitě si je zamilovala. Nasoukala jsem se do černých silonek a modlila se, aby se neroztrhaly a vydržely mi alespoň do rozbalování dárků. Mamka už se také převlékla a začala do kufru od auta skládat dárky, já ji následně napodobila.

Naskočily jsme do auta a během chvilky dojely k menšímu baráku ozdobenému krásnými zářícími světýlky.

Zazvonila jsem a otevřel nám Harry.

„Ahoj, Cass. Dobrý den, paní Evansová." řekl s úsměvem a pomohl nám odnést všechny věci dovnitř.

„Moc vám děkujeme, že tu můžeme strávit Vánoce." řekla má mamka, když jsme se zastavili u Anne v kuchyni.

„Ale to je samozřejmost. Myslím, že si můžeme tykat." řekla Harryho mamka a ta má s úsměvem přijala ruku, kterou jí Anne nabídla. Pousmála jsem se a šla zatím k Harrymu do pokoje. Převlékl se do jeho typických černých džínů a začal zkoumat obsah své skříně, aby si našel i vršek.

Užuž se chtěl natáhnout po bílé košili, když jsem k němu přiskočila a ruku strčila do jeho skříně. Okamžitě jsem vytáhla červenou košili a podívala se na něj zářícíma očima.

„Vezmi si tuhle, působí vánočně." řekla jsem a Harry si ji ode mě s nadzvednutým obočím vzal.

„V červený budu vypadat jako debil. Měl jsem ji na sobě snad jednou za život." zeptal se. Zavrtěla jsem hlavou a on zakoulel očima, načež si mnou vybraný kousek oblečení oblékl.

Harry si přidřepl ke svému psacímu stolu, pod kterým měl schovaných několik balíčků ve vánočním papíru, aby je mohl odnést dolů do obýváku pod stromeček.

„Snad se mamce moje dárky budou líbit. Od doby, co tu není táta, se snažím jí udělat ty nejhezčí Vánoce." řekl a nervózně přešlápl na místě.

„Jsi sladkej." řekla jsem pobaveně a stoupla si na špičky, abych mu mohla rukou rozcuchat ty jeho kudrliny.

Vyšli jsme na chodbu, abychom mohli jít dolů na večeři.

„A Harry, vždyť víš, že Vánoce nejsou o dárcích. Její největší štěstí jsi ty." řekla jsem, když jsem ho viděla, jak sklesle zírá na rodinné fotky, které byly pověšené po celé chodbě před Harryho pokojem. Byla tu i fotka z některých Vánoc, kde Harrymu mohlo být tak šest. Celá, tehdy tříčlenná rodina spolu seděla před vánočním stromečkem.

Vděčně se na mě usmál a vydali jsme se dolů. Harry odnesl dárky do obýváku a poté jsem se usadili všichni čtyři v kuchyni a pustili se do jídla. Panovala tu fajn atmosféra a měla jsem radost, když jsem viděla, jak se má máma baví s tou Harryho. Očividně se na minulost už neobracely, což bylo jedině dobře.

Posadili jsme se ke stromečku a já se musela pousmát, když jsem viděla výraz Harryho mamky po tom, co rozbalila dárek od svého jediného syna.

„Miluju tě, zlatíčko moje. Děkuju." řekla se slzami v očích a pevně ho objala.
Dal jí k Vánocům poukaz na masáž, tričko a také balíček s kosmetikou, který jsem mu pomohla vybrat, protože si nevěděl rady.

„Já tebe taky, mami." řekl a políbil ji na čelo.

Moje mamka skryla slzy dojetí a vyměnily jsme si posmutnělé úsměvy. Ani jedna z nás to nedávala najevo, ale oběma nám chyběl táta.
Následně jsme si rozbalili dárky všichni ostatní. Dostala jsem od mamky spoustu věcí, které jsem si moc přála a byla jsem za ně ráda. Od Harryho mamky jsem dostala balíček s kosmetikou, který mi udělal obří radost. Harry dnes celý zářil, protože od své mamky dostal novou kytaru, o které básnil už bůhví jak dlouho. Teď už jsem byla na řadě já, abych dala dárek Harrymu a on zase mně.

„Bože můj, ty jsi naprosto šílená." zalapal po dechu, když otevřel svůj dárek. Dala jsem mu obrovský balíček se sladkostmi, protože sladké žral v jednom kuse. Ale to nebyl důvod jeho předešlé věty. Koupila jsem mu lístky do stadionu Wembley. Co jiného koupit fotbalistovi, že? Chtělo se mi brečet, když jsem poprvé spatřila částku, kterou za tyhle dva papírky budu muset zaplatit, ale za ten jeho výraz ve tváři to stálo.

„Je to až příští rok v srpnu, ale snad to nějak vydržíš. Koupila jsem raději dva, vím, že jsi občas na zápasy chodil sám, ale kdybys náhodou chtěl někoho vzít." řekla jsem s úsměvem.

„Cassidy Evansová, vím, že je ti fotbal ukradený, ale beru tebe ať chceš nebo ne!" řekl se zářícíma očima a všichni jsme se začali smát jeho radosti.

Harry ke mně přisunul balíček, ve kterém se měl skrývat dárek pro mě. Pousmála jsem se nad tím, jak to bylo zabalené. Nebylo to žádné umělecké dílo, ale snažil se, a to bylo nejhlavnější. Někdo jiný by si to nechal zabalit od mámy.

Opatrně jsem roztrhla balicí papír a vytáhla podlouhlou černou krabičku. Podívala jsem se na svého hnědovlasého kamaráda a ten mi pokynul, ať krabičku otevřu. Učinila jsem tak a zakryla si ústa, když jsem spatřila nádherný stříbrný řetízek se dvěma přívěsky. Jeden z nich bylo miniaturní bílé srdíčko a druhý písmeno H.

„Chtěl jsem, aby sis díky tomu vzpomněla na mě, když se někdy budeš třeba cítit zoufale a budeš potřebovat pomoct." řekl a nedočkavě mě pozoroval, čekajíc na mou reakci.

„Je to nádhera." řekla jsem se zatajeným dechem.

Můj kamarád mi ho pomohl zapnout a já si řekla, že ho nikdy nesundám.

„Mám pro tebe ještě něco." řekl a já se na něj tázavě podívala.

„Mami? Zakryj jí prosím oči, ať nepodvádí a nekouká." řekl a ušklíbl se, když jsem na něj vyplázla jazyk. Posadila jsem se vedle Harryho mamky na gauč a ta mi zakryla rukama oči.

Poznala jsem, že Harry odešel do svého pokoje. Po chvíli jsem však slyšela kroky, jak se vrací do obýváku.

„Nemohl jsem to dát pod stromeček, protože to prostě nešlo zabalit a hned bys to viděla a bylo ti jasný, že to je pro tebe." řekl a mně bylo podle zvuku jasné, že si přidřepl ke gauči naproti mně.

Harryho mamka odstranila ruce z mých očí a já je pomalu otevřela. Znovu jsem si zakryla ústa dlaní a z očí mi vytryskly slzy štěstí. Přede mnou dřepěl Harry a v ruce svíral svou kytaru, kolem které byla obvázaná červená mašle.

„To-to... To myslíš vážně? Vždyť je tvoje, máš ji dlouho a-" koktala jsem a on se pobaveně uculoval nad mojí neschopností mluvit.

„Když jsem se domluvil s mamkou na tom, že si budu přát k Vánocům novou, téměř okamžitě jsem se rozhodl. Vždy, když jsi tady, tak tě na ni učím a zdálo se mi, že tě to fakt baví. Mě už naučila hodně a teď se posunu dál. Nyní je čas na tobě. Je tvoje." řekl a podal mi ji. Roztřesenou rukou jsem přejela po pražcích a následně jsem ji opatrně položila vedle sebe na gauč, abych mohla svému kamarádovi skočit kolem krku. Pohladil mě po zádech a začal se se mnou kolíbat ze strany na stranu.

„Nikdy mě nepřestaneš překvapovat, Harolde." zamumlala jsem do jeho ramene.
„Nikdy."