beloved | h.s. ✔️

47. Kapitola

Konečně jsme se s Harrym dočkali června a čekal nás školní výlet. Byl jen třídenní, ale vážně jsem se těšila. Vážně jsem nechápala, že první ročník střední školy je téměř za mnou. Opravdu mi nešlo do hlavy, že jsem to v téhle třídě zvládla. I když nebýt Harryho, asi by to tak jednoduché nebylo.

,,Těšíš se?" zeptal se Harry, když jsme stáli na vlakovém nádraží a čekali, až přijede náš vlak.

,,Moc. Víš, co mi to připomíná? Čekání na vlak, který nás měl odvézt na adapťák." řekla jsem.

,,To máš pravdu, opravdu je to dost podobné. Až na to, že je teď o dost tepleji a my dva si rozumíme mnohem víc než tenkrát." řekl.

,,Ale byl jsi tam na mě moc hodný. Když mi Bridget řekla něco ošklivého a já pak brečela na záchodě, přišel jsi za mnou. A potom sis mě vzal k sobě do týmu. Byl jsi tak sladký." řekla jsem něžně a Harry se uchechtl, načež zakoulel očima.

,,Něco mě zajímá. Líbila jsem se ti už tenkrát?" zeptala jsem se a přistoupila k němu, načež jsem se opřela bradou o jeho hruď a vzhlížela k němu.

,,Nevím. Asi jsem do tebe ještě nebyl úplný blázen, ale přišla jsi mi docela roztomilá. Ale hlavní důvod, proč jsem tam z tebe ještě nebyl tak paf byl asi ten, jak jsi byla otravná s tím doučováním." zasmál se a já pobaveně zavrtěla hlavou.

O chvíli později už přijel vlak a my s Harrym se posadili co nejvíc dozadu. Dívala jsem se z okna, ke kterému mě Harry jako správný gentleman pustil, i když jsme u něj chtěli sedět oba. Já mu ale slíbila, že na zpáteční cestu se vyměníme.

,,Vzbuď mě, až tam budeme." zamumlal Harry a položil si hlavu na mé rameno. Já jen pobaveně zavrtěla hlavou a vytáhla z kapsy mobil, protože s Harrym nejspíš následující hodinu a půl nebude žádná řeč.

<><><>

Když jsme dojeli na místo, hned jsem se porozhlédla a okamžitě mi došla jedna věc, která mě předtím vůbec nenapadla. Byly tu malé chatky po čtyřech a kluci a holky pochopitelně nemohou být spolu.

,,Ale ne." zakvílela jsem a otočila se na svého přítele se zoufalým výrazem v očích.

,,To mě vůbec nenapadlo." zamumlal a já si povzdechla. Bezva.

,,Máte dvě minuty, abyste si udělali skupinky, tak šup!" ozval se náš třídní učitel pan Cooper.

Harry mi povzbudivě stiskl ruku a poté se vydal za nějakými kluky z vedlejší třídy, které znal z fotbalu. Já si stoupla stranou a ani se nesnažila se k někomu přidat, protože mi bylo jasné, že sdílet se mnou chatku nikdo chtít nebude. Zkrátka počkám, kdo na mě zbude.

,,Ahoj. Nechtěla bys být s námi?" ozvalo se přede mnou a já upřela pohled na vysokou brunetku stojící přede mnou. Byla z vedlejší třídy a myslím, že se jmenuje Jasmine. Za ní stála ještě jedna její spolužačka a poté Karen, která chodila do třídy se mnou.

,,Tak jo." odpověděla jsem potěšeně a přidala se k nim.

Dostaly jsme chatku, která byla bohužel docela daleko od té Harryho. Vybalila jsem si věci a posadila se na kraj postele. Holky si spolu povídaly, ale já se do konverzace nezapojovala.

,,Nemusíš se bát, my tě nekousneme." ozvala se Jasmine a já k ní vzhlédla, načež jsem se pousmála.

,,Nechtěla jsem otravovat." řekla jsem.

,,Neotravuješ. Mimochodem, jsem Jasmine a toto je Alexandra, kdybys nevěděla." usmála se brunetka a já přikývla. Třeba to nakonec nebude tak hrozné.

Dnes jsme toho moc nestíhali, a tak jsme se vydali jen na procházku do lesa, abychom se podívali po okolí.

Celou cestu jsem kráčela vedle Harryho a o něčem jsme si povídali, já si vůbec nevšímala, kam vlastně šlapu. Proto nebylo žádné překvapení, když jsem zakopla o kořen a dopadla na zem.

,,Jsi v pořádku, zlato?" řekl Harry a snažil se znít normálně, bylo ale poznat, že se mu chce smát.

,,Jo." řekla jsem, načež jsem ale sykla a zadívala se na své zakrvácené koleno. No super. Jsem zvědavá, jak to dojdu, zpět k chatkám to bylo ještě asi čtvrt hodiny.

,,Pojď sem." zasmál se Harry a přidřepl si ke mně, načež mě vzal do náručí a zvedl mě.

,,Dojdu to sama." vzpouzela jsem se, ale Harry mě držel pevně.

,,Na to jsi moc nevypadala. Já si tě odnesu." zasmál se a já se s pobaveným úsměvem podívala před nás. Střetla jsem se s pohledem Bridget, která mě závistivě pozorovala a když si všimla, že jsem si jejího pohledu všimla, okamžitě uhnula očima jinam.

,,Pořád žárlí a štve ji, že nejsi její." uchechtla jsem se.

,,Smůla." pokrčil rameny Harry a já se jen s úsměvem opřela o jeho hruď a zavřela oči, načež jsem nechala sluneční paprsky, ať mi ozařují obličej.

<><><>

Večer jsme se všichni usadili k táboráku a Harry vzal s sebou i kytaru. Já seděla vedle něj a všichni jsme poslouchali, jak nám hezky hraje.

Zahrál dokonce i Little Things a mohla jsem si všimnout, jak se u toho na něj spousta holek dívá s takovým zamilovaným pohledem. Škoda pro ně, že byl můj.

Také jsem si všimla, jak se náš třídní učitel pan Cooper usmívá a po očku mě a Harryho sleduje. Myslím si, že to o nás věděl celý učitelský sbor, protože jsme to rozhodně nijak netajili a nejspíš jim to muselo připadat zvláštní, jak se k sobě máme, když jsme se ze začátku vůbec nebavili.
Hlavně všichni znali rozepře mezi mnou a Bridget a věděli, že si ze mě utahuje kvůli mému vzhledu, takže jim nejspíš došlo, že Harry tu písničku napsal o mně.

U ohně jsme seděli ještě v půl desáté večer, já se opírala o Harryho rameno a zavíraly se mi oči. Harry mě jednou rukou objímal kolem ramen a poslouchali jsme pana Coopera, jak nám něco vypráví. Na výletech se stával spíš naším kamarádem než učitelem. Zazívala jsem a víc se přitiskla k Harrymu, načež už jsem celá unavená zavřela oči úplně.