Trust Me...

36.

Ahoj Všichni! (:
Hned ze začátku se chci omluvit, že tak nehorázně dlouhou ukrutnou dobu nebyl díl. Byla jsem na horách a neměla jsem ho jak postnout. Takže tak...
Doufám že mi to prominete a můžem se na to vrhnout! (:
Díl je věnovaný: Nikki Novotné, nikynikitaninik a AnnaAnnabellaFleckno (:

„Promiň, ale sakra mi řekni, co se stalo" díval se mi do očí a já do jeho. Atmosféra mezi námi byla naprosto napnutá a Calum mi občas pohledem přejel po rtech.
Může to být ještě sakra horší?

„Ash-"
„Jel s Tiffani?"
„Jo jel.." sklesla jsem „počkej co?! Jak to víš?" zvedla jsem hlas.
„No něco naznačoval..." Pustil mě, otočil se a rukama si přejel po obličeji a při tom prudce vydechl „Idiot"
„P-Proč jsi mi to neřekl?"
„Co jsem ti měl říct?"
„Že se chystá odjet!"
„Nebyl jsem si jistý"
„A já myslela, že si říkáme všechno..." odrazila jsem se od zdi a prudce ho strčila ramenem do jeho ramene. Začalo zrovna zvonit, tak jsem šla do třídy. Přisedla jsem si ke Scar a vedle ní jsem strávila celý den. Calum do mě sice pořád rýpal a snažil se mě rozveselit, ale já jsem na něj byla naštvaná. Nechtěla jsem ho vidět.

Na oběd jsem pro jistotu taky nešla, jen díky Calovi. Scar jsem slíbila, že na sebe dám pozor a dojdu v pohodě domů.

Doma nikdo nebyl a tak jsem se mohla jít litovat sama. Všechno, co jsem udělala ráno, jsem uklidila a poté se osprchovala. Šla jsem do kuchyně, vzala si čokoládu a pustila si film. Dívala jsem se asi na pět romantických filmů a u toho do sebe cpala tuny čokolády, dokud nezazvonil zvonek.
Hmm.. Divný, Kat má klíče...

Neochotně jsem se teda zvedla z gauče v pokoji, ještě neochotněji jsem odložila čokoládu a šla otevřít. Zvonek zazněl podruhé a potřetí..
„Jo vždyť už jdu!" zakřičela jsem proti zavřeným dveřím.
Odemkla jsem je a kdo si myslíte, že tam nestojí? Calum...
Díval se na mě beze slova. Protočila jsem očima a chtěla jsem zabouchnout dveře, ale bránila mi v tom jeho noha, kterou tam stihl dát.
„Mel, nebyla si na obědě..."
„Jé, neříkej, to bych bez tebe nevěděla" otevřela jsem dveře o trošku víc a Calum se pozval sám do prázdného domu.
„Mel, já nechtěl. Nevěděl jsem, že se budeš zlobit!"
„Zlobit?" zakřičela jsem „Ashton je pryč! Jsem tady sama! V cizím domě... To se ti zdá v pořádku?!"
„Nezdá, vždy byl takové povahy"
„Opustil nás! Jenom takhle!" luskla jsem prsty. Ou, zpětně jsem si přehrála, co jsem řekla. Řekla jsem nás! Doufám, že to neslyšel.
„Nás cože?" zvedl obočí. Slyšel.
Mám mu říct pravdu? Nebo mu lhát dál? Stejně se to někdy dozví, jen záleží, jestli teď nebo později. Už se moc dlouho rozmýšlím...
„No?" Připomněl svou otázku.
„No mě a Kat!" Plácla jsem to, co mě napadlo první. Vyšlo to ze mě samo.
„Aha"
„Můžeš jít" řekla jsem chladně, dívajíc se do země.
„Cože?" znejistil.
„Můžeš jít" otevřela jsem dveře, aby to pochopil „Chci být sama." S čokoládou...
„Ale ty nemůžeš být sama, chápeš to?" zavřel prudce dveře.
„Já chci!"
„Je mi jedno co chceš, prostě tě tu v tomhle stavu nenechám samotnou!" zvýšil hlas.
Byl blízko u mě. Jeho pohled opět tikal, mezi mýma očima a rty.
„Vypadni!"
Nereagoval.
„Řekla jsem, vypadni!"
Dělal jako by mě neslyšel.
„Prosím!" z posledních sil jsem ho poprosila. Neměla jsem sílu na nic. Myslela jsem, že se každou chvíli zhroutím a najednou si mě Calum pevně přitáhl k sobě. Tiskl mě k sobě v obětí. Chvíli jsem nechápavě stála s rukama podél svého těla. Byla jsem na něj neskutečně naštvaná, ale jak jsem říkala, ať vypadne, jsem celou tu dobu chtěla, aby zůstal. Vlastně jsem ho zkoušela, jestli by mě Calum v tom nejhorším mohl opustit. Neopustil. Jsme za to neskutečně ráda. Měla jsem zase chuť něco rozbít, nebo jen tak bezmyšlenkovitě bušit do jeho hrudi a prostě se neovládat.
Calum mě neopustil a Ashton jo.
S Ashtonem chodím, vlastně čekám dítě a on to ví, a přesto mě tu nechal. Calum nic netuší a přesto zůstal.
Miluju ho! ...jako kamaráda samozřejmě.
Mé ruce se konečně dokázaly ovládnout a objaly ho taky. Cítila jsem, jak s sebou cukl, asi se pousmál.
Potřebovala jsem jeho medvědí obětí s jeho typickou vůní.
Po chvíli mi došlo, jak divně asi vypadáme a kdyby nás viděla Scar, nevěstilo by to nic dobrého. Tak jsem naše sevření povolila. Nikdy by mě nenapadlo začínat si s klukem, kterého chce moje nejlepší kamarádka. Nikdy! Nejsem taková mrcha.