34.

2.7K 187 29
                                    

Ahoj Všichni! Bože děkuju za všechny ty komentáře u posledního dílu! je jich tam strašně hodně a jsem nejšťastnější člověk, když vidím, jak vás to baví číst (:


„Ahoj" vyšlo z jeho úst. Proč vždy při setkáním s ním musím něco pustit na zem?
Moje rty také naznačily pozdrav, ale slova z nich nevyšla. Jako bych oněměla.
„Mel? Co to bylo? Kdo to je?" ozvalo se z domu.
Podívala jsem se přes rameno a viděla jsem Ashe, jak se blíží. Chtěla jsem mu to říct, že Luke Hemmings si tady klidně stojí, ale nemohla jsem.
„Mel co je?" Došel ke mně a podíval se na blonďáka ve dveřích. „Čau brácho!" vrhl se na něj „konečně jsi přišel"
Viděla jsem Lukův překvapený výraz. Asi si myslel, že jsem všechno Ashovi řekla, ale já to neřekla nikomu. To co bylo mezi námi je naše věc.
„Ahoj?" pozdravil nejistě.
„Jdeš za mnou?"
„Ne" odpověděl chladně.
„Přišel jsem se Mel omluvit, za všechno" Cože? On se zbláznil?
Ash nasadil nechápavý výraz, a já taky. Přece se mi už omlouval.
„Proč omluvit? Za co?" reagoval Ash „Ty jsi snad něco z toho udělal? Ty jsi fakt zmlátil Mel?" řval.
Přikývl.
„A já myslel, že mi kecá! Věřil jsem ti brácho! Jak jsi byl něčeho takového schopný?" řval.
„Uklidni se brácho" zvedl ruce na obranu a Ash se trošičku zklidnil „Mel já.." provinilýma očima, ve které byly zalité lítostí se na mě podíval „prostě promiň"
„Už si skončil?" Naléhal Ash.
„Jo" odpověděl klidným hlasem, dívajíc se do země.
„Takže už ti můžu rozbít hubu?"
„Co?" zvedl hlavu a tím se mu nádherně napasovala do Ashovy rány.
„Nééé!" zakřičela jsem a okamžitě Ashe strčila dál. Klekla jsem si k Lukovi, který nemotorně seděl na zemi a držel se za líčko.
„Proč jsi to udělal?" v slzách jsem pohlédla na Ashe.
„Má co mu patří!"
„Přišel za mnou! Né za tebou!" hájila jsem se „Vypadni!" hystericky jsem reagovala.
Ash nereagoval a zuřivě se díval na Luka.
„Tak vypadni už!" Ash pohlédl na mě. Jeho pohled se do mě zabodl a pak se ztratil v domě.
Konečně jsem se otočila na Luka.
„Co ti udělal? Bolí to?" Tak hloupá otázka.
„To je v pohodě" odpověděl šišlavě „Má pravdu. Mám, co si zasloužím"
„Nikdo si nezaslouží bolest"
„Už to vím" nemotorně se zvedl a pohlédl mi do očí.
„Proč jsi tu přišel?" jedna nemotorná slza mi sklouzla po tváři „Vždyť ses mi omlouval! To sis přišel dobrovolně rozbít hubu?!"
„Ty jsi mu to neřekla..." nechápavě mi pronikl do očí.
„Ne, neřekla jsem mu, co se dělo u tebe doma" chvíli jsme mlčeli „Tak proč jsi přišel?"
„Chtěl jsem, ať se vše vyřeší a ať to Ash ví"
„Nechápu.."
„Žiju už jiný život a teď se chci omluvit i za to, co jsem udělal naposled. Já nechtěl jsem, ale jsi tak strašně sexy! Strašně mě přitahuješ a potřeboval jsem tě mít hned!"
„Byla jsem naštvaná" snažila jsem se zastavit slzy. „Byla, hrozně moc, ale pak-pak už ne. I jak jsem šla nahlásit to zmlácení, jsem byla ráda, že na tom videu nejsi. I přes to všechno jsem ti strašně moc věřila Luku. Věřila jsem, že se dokážeš změnit."
Chvíli mlčel a jen se na mě díval. Poté mě svou rukou pohladil po tváři a pokusil se usmát.
„Luku..." zaúpěla jsem a zavřela bolestně oči.
„Mel..." nadechl se „Miluju tě" šeptl.
Cože? Slyším dobře?
„Cože?" Ujistila jsem se, zda jsem se jen nepřeslechla.
„Miluju tě. Líbila ses mi od začátku, ale tehdy doma, když jsem tě mohl mít, jsem teprve zjistil, co k tobě všechno cítím a prostě tě miluju." Rukou mě znovu pohladil po tváři a pokusil se zvednout. Trošku se zakymácel z metru devadesát na mě pohlédl a pomalu se vzdálil a odešel.
Kdykoliv by mi někdo řekl, že Luke Hemmings mě miluje, asi bych se mu vysmála do obličeje, ale to bylo před tím....
Chvíli jsem ještě zůstala venku na čerstvém vzduchu. Musela jsem si pročistit hlavu a všechno si pořádně přebrat.

Zvedla jsem se, oprášila si legíny a šla jsem za Ashem. Myslela jsem, že už bude všechno v pohodě, ale zdaleka nebylo.
„Co s ním máš?!" štěkl na mě.
„Co?" divila jsem se.
„Spala si s ním?"
„Co?"
„Kolikrát jsi mu dala?"
„O čem to sakra mluvíš?"
„Vím, že jsi mi lhala! Vím, že jsi jednou ráno někam šla a řekla mi, že jdeš se Scar a já ji potkal místo tebe s Calumem" bože to se nikdy neměl dozvědět.
„Já-já"
„Mlč! Vím, že jsi mi zahýbala, ale že zrovna s ním!"
„Ashi, já ti s nikým nezahnula. Pro mě existuješ jen ty." Lhala jsem. Nevím, kdo pro mě Existuje... Calum? Který by pro mě uděl první poslední a zastal se mě ze všech nejvíc?
Luke? Který mě mlátil, znásilnil a přitom se mi za to vše omluvil, změnil se a před chvíli na mě vybalil, že mě miluje?
Nebo Ash? S kterým čekám dítě a miluju ho od prvního dne? Ale miluju ho opravdově?
„To jsem teď viděl!" zařval „a jaký je v posteli hmm?"
„S nikým jiným jsem nespala, než s tebou! Možná taky proto s tebou čekám dí.." zastavila jsem můj delší proslov. Řekla jsem toho víc, než jsem chtěla.
„Co?" zarazil se.
„Nic"
„Dořekni to!"
„Ne" zavrtěla jsem hlavou.
„Jen to dořekni..."
Znovu jsem zavrtěla hlavou.
„Dělej!" zařval.
Začínala jsem se bát. „Jsem těhotná Ashtone! Jsem těhotná!" složila jsem se. Sedla jsem si na zem a začala jsem brečet. Tohle není ten správný způsob, jakým jsem mu to plánovala říct.
Ashton si přejel rukama po obličeji a sedl si na postel.
„Jak?"
„Jak to mám vědět? Jsem na tom stejně jako ty. Akorát, že já-já to malé mám u sebe"
„Jak dlouho už?"
„Něco přes měsíc"
„Proč si mi to neřekla?!" znovu zvyšoval hlas.
„Protože jsem nevěděla jak. Nebyla vhodná chvíle."
„A teď jako je?"
„Já nevím Ashtone! Já nevím! Byla jsem na gyndě-"
„-Kdy půjdeš na potrat?" skočil mi do řeči.
Cože? On se mě ptá, kdy půjdu na potrat? On se nezeptá jak se cítím? Jak mi je? Jak to chci já? Já si chci to malé nechat. Nehledě na to, že to může být poslední dítě, co můžu mít.
„Nechci jít na potrat!"
„Ty se o něj budeš starat?" Vyjekl.
„My! My se o něj postaráme!" kdyby tohle viděla doktorka. Asi by nebyla moc nadšená. Nesmíte se rozčilovat....
„Já na to nejsem připravený! Je mi dvacet! Chci si užívat!"
„To sis měl rozmyslet dříve!"
„Zítra odjíždím"
„Cože?"
„S taťkou na turné. Chtěl jsem ti to říct."
„Cože?" údiv naplňoval můj obličej „kdy s mi to chtěl říct?"
„Večer v klidu,ale teď..."
„Počkej! Ty mě tu takhle necháš? Samotnu?"
„Nepočítal jsem s tím"
„S čím? S miminkem?" založila jsem ruce „takže by jsi mě tu nechal i bez něj?!"
„Chtěl jsem se domluvit"
„Nedomlouváš se. Jen jsi mi to prostě oznámil. Jako hotovou věc!" tiskla jsem rty o sebe „jak dlouho?"
„To ještě nevím. Slibuju, že ti budu každý den psát"
„Ashtone, já tě potřebuju tady, teď. Nesmíš odjet, kvůli mě"
„Pojď si lehnout" změnil téma došel ke mně pomohl mi vztát a ukládal mě do postele.
„Slib mi to" lehala jsem si do postele a zmateně se na něj dívala.
„Dobrou" políbil mě na čelo.
„Prosííím....zůstaň"

Votes? (:
Tak co říkáte tomu, že se Luke dokonce přišel znovu omluvit, sám to řekl Ashtonovi a navíc, snad to největší, že miluje Mel?
A co Ah? Co si myslíte o jeho náhlém odjezdu?
Dokáže Mel opravdu opustit?
A co miminko?
Těším se na vaše komentáře s názory a kdo chce věnovat díl, napište do komentáře (:
LOVE YOU **

Trust Me...Where stories live. Discover now