Malignant [CZ]

Eighty Nine

Křída dopadne na zem a já vyděšeně odstoupím od tabule. Ani jsem si neuvědomovala, že brečím, dokud jsem neucítila horkou slzu na tváři.

Harry je Westly, a jméno Westly je jen krycí.

„Gang měl své poslání, a jakmile bylo splněno, chtěl ho rozpustit. Westly to ale naopak chtěl povýšit na novou úroveň a ve válce pokračovat. Nemohli se však posunout, dokud se oba dva na něčem nedohodli, a drby říkají, že Westly Adriana zastřelil."

-

„Je to velmi mocný muž, který tě klidně roztrhá na cucky, Amelio. Nikdy už jeho jméno kurva neříkej. Zničil by tě, takže jestli tě ještě někdy uslyším o něm mluvit, jako by to byla normální věc, tak se neudržím. Je ti to jasný?"

-

„Nikdy jsem s tím mužem nemluvil, vlastně nikdo z nás. Od smrti Adriana zůstává zavřenej ve své kanceláři a s nikým nepromluví ani slovo. Kdykoliv potřebuje udělit nějaký rozkaz, napíše o něm exkluzivním členům gangu, jako jsem já, Niall, Liam a Louis, a my pak rozkaz šíříme dál. Nikdo kromě mě a kluků neví, jak vypadá. I před Adrianovou smrtí si nepřál, aby ho lidé viděli, asi kvůli jeho vlastní ochraně."

-

„Možná že se skrývá, ale je tvrdý. Netoleruje žádné špatné věci vyřčené na jeho účet. Westly zabije tebe a všechny co znáš, jestli vystoupíš z řady."

-

„Westly zabil tvého bratra, Amelio."

-

V hlavě se mi přehrávají všechny ty věci, které mi Harry o Westlym řekl. Přitom on je celou tu dobu Westly. Celou tu dobu je vůdcem gangu a tím, kdo zabil Adriana.

Mé tělo jako by zkolabovalo, protože se najednou nedokážu nadechnout a slzy začnou téct proudem. Vyděšeně si položím dlaň přes ústa a zamlženýma očima zůstanu zírat na křídovou tabuli. Lhal mi, celou tu dobu mi lhal. Předstíral, že ta zrůda je někdo, koho nikdo nikdy neviděl.

Přitom celou tu dobu je tou schovanou zrůdou on.

Mám pocit, že budu zvracet. Z muže, pro kterého jsem chovala tak hluboké city, se nakonec vyklubal asi ten nejhorší člověk na světě. Zamilovala jsem se do muže, který zavraždil mého bratra.

„Amelio?" uslyším hluboký chraplavý hlas volající mé jméno od vchodových dveří. Mé tělo zůstane ztuhlé, nedokážu přestat civět na to jméno napsané na tabuli. Nohy jako by mi přirostly k podlaze, protože se ne a ne pohnout. Netrvá dlouho a už slyším Harryho kroky na chodbě, zatímco volá mé jméno, aby zjistil, kde jsem.

„Tady jsi, co tady-," slyším ho říkat ve dveřích. Stojím k němu zády, čelem stále k té prokleté tabuli. Otočím na něho hlavu, ubrečená a s třesoucíma se rukama. On se podívá na tabuli jako na ducha. Oči se mu vykulí a rty šokovaně pootevřou.

„C-co to má být?" zamumlá starostlivě.

„Lhal jsi mi, Harry," vyslovím sotva slyšitelně. Jeho oči se vyplní bolestí a strachem, když se na mě dívá stejně nervózně, jako já na něho.

„Amelio, není to tak, jak to-," vyjde směrem ke mně, ale já o krok ustoupím - momentálně nechci být ve stejné místnosti jako on.

„Nelži mi! Četla jsem tvé dopisy, Harry. Všechny jsou adresované Westlymu. Tvoje jméno ani není na seznamu členů tohohle gangu. Tvoje jméno je akorát patlanina toho Westlyho!" smutek se najednou mění ve zlost. On se na mě podívá, jako by právě čelil své noční můře.