Malignant [CZ]

Twelve

Ležím v posteli a přemítám nad tím, co se stalo včerejší noc.

Líbal ti už někdy někdo krk, Amelio?

Vzpomínám, jak jeho chraplavý hlas šeptal do mého ucha. Znělo to tak hluboce a zároveň něžně a jemně. Když moje prsty zatahaly za jeho vlasy, vykolejila jsem ho tím. Ještě nikdy jsem se necítila tak bezbranně.

Po tom incidentu jsem sotva usnula. Zpátky do apartmánu jsme šli v tichosti a já bez jakéhokoliv slova šla rovnou do pokoje. Cítím, jak je můj krk na některých místech citlivý a je mi jasné, že na něm budu mít pozůstatky Harryho rtů a zubů.

Vyhrabu se z postele a pomalu vyjdu ze dveří.

Mé bosé nohy mě vedou do koupelny, abych si mohla umýt obličej a vyčistit zuby. Potřebovala bych se už také osprchovat, ale pochybuju, že má Harry dámský šampon a kondicionér. Už jsem byla bez umývání celý včerejšek a dnes si už fakt připadám nechutně. Vlasy sice nevypadají nijak zvlášť mastné, ale i tak se cítím jako špindíra.

Po umytí obličeje a čištění zubů si svážu vlasy do neposedného drdolu a vyjdu z koupelny ven směrem do obýváku, kde vidím Harryho, jak leží na pohovce pouze v kalhotech. V ruce drží černý telefon a vypadá zaneprázdněně. Telefon jsem neviděla už celá léta, kde k němu sakra přišel? Doma jsme sice měli pevnou linku, ale bezdrátový telefon jsem neviděla ani nepamatuju.

‚‚Ahoj," zamumlám, když se na mě stále nepodívá.

‚‚Potřebuju, abys šla pro pár věcí do obchodu. Potřebujeme jídlo," řekne a nepřestává do telefonu něco psát, můj pozdrav ignoruje.

‚‚Dobře... potřebovala bych si koupit nějaké věci, které tu nemáš," zamumlám nervózně.

Asi minutu tam sedí bez jakékoliv odpovědi, a potom se na mě otráveně podívá. ‚‚Tak řekneš mi co přesně nebo...?"

‚‚Šampon, kondicionér, deodorant, holčičí věci," sdělím mu.

‚‚Holčičí věci?" zeptá se a já si povzdechnu.

‚‚No tak pokud mě tady budeš držet jako rukojmí, přijde den, kdy budu potřebovat tampony." Překřížím si hruď pažemi.

‚‚Oh," řekne v uvědomění. ‚‚Okay no co se toho týče, tak si kup cokoliv potřebuješ, nechci tvou krev mít všude po baráku," řekne a já nad jeho nechutnou poznámkou ohrnu nos.

‚‚Dám ti svou kartu a napíšu seznam jídla, který koupíš. A zatímco tam budeš, tak si kup i ty další věci. Taky potřebuješ nějaký oblečení, ale zas to moc nepřeháněj. Nechci, abys nosila to oblečení, co je v té skříni," rozkáže a stále se dívá do telefonu.

‚‚Koho to oblečení vůbec je?" zeptám se zvědavě.

‚‚O to si nedělej starosti," odpoví ostře.

‚‚Dobře, promiň."

‚‚Běž se převlíct, já napíšu ten seznam," zamumlá a sedne si.

Přikývnu, otočím se a už se chci rozejít nahoru, ale pak se k němu otočím zpátky. ‚‚Harry... mohli bychom si promluvit o tom, co se včera stalo?" 

‚‚Co se včera stalo?" zeptá se a já pozvednu obočím a jen tam trapně stojím. Copak si to nepamatuje?

‚‚Ty.. a já, my jsme-," snažím se mu vysvětlit.

‚‚Píchali jsme?" řekne stroze a mně spadne pusa.

‚‚Cože! Jistě že ne." Jak si tohle může myslet!