Malignant [CZ]

Twenty Six

Znovu zkontroluju, jestli jsme opravdu na nejvyšším poschodí - jsme. 

‚‚Co je to?" vyhrknu strachy, když mě Harry táhne z výtahu ven.

Bez odpovědi mě vede chladnou chodbou, kde míjíme zavřené kovové dveře. Z každé místnosti slyším nějaké zvuky - buď je to povídání nebo křičení.

Srdce mi bije o sto šest. Takže sem mě chtěl Zayn dostat?

Dojdeme k jedněm dveřím, které Harry otevře klíčem ze své kapsy.

‚‚Harry, proč tu jsme?" zakřičím v šoku.

Otevře dveře dokořán a já tak před sebou vidím muže přivázaného rukama nad hlavou ke zdi. Vypadá celý zmlácený zatímco před ním stojí další muž v černých kalhotách, bez trička a s bičem v ruce.

Muž se k němu otočí a vykulí oči. ‚‚Stylesi, co tady děláš?" zeptá se a utře si pot na čele. V místnosti se také nachází stůl s několika nástroji, které jsou od krve.

Odvrátím od toho svázaného muže hlavu. Má krvavé řezné rány všude po těle a na obličeji modřiny.

‚‚Čau Felixi, kdo to je?" zeptá se Harry toho holohlavého naštvaného muže.

‚‚Tohle je jeden z těch chlapů, co stříleli v tom klubu. Colton, myslím... jména jsou už ale stejně jedno," ukáže na visícího muže.

‚‚Jeden ze zrádců? Fajn, no já jsem to tu jenom chtěl ukázat Amelii, dneska se pokusila utýct," řekne Harry a můj krk najednou naprosto vyschne.

‚‚Utečenka jo? To by chtělo level tři." Felix se na mě podívá tmavýma nenávistnýma očima. 

‚‚C-co je level tři?" váhavě se zeptám.

Felix ukáže na zmláceného visícího muže na zdi, načež se mi obrátí žaludek. Budou mě teď mučit?

‚‚Myslela si, že ji Zayn odsud pomůže utéct," vysvětlí mu Harry podrobněji.

‚‚Malik?" zasměje se a zakroutí hlavou. ‚‚Věř mi zlato, Malik s tebou měl jiné plány... stejně jako s tou další holkou, jak že se jmenovala? Jennifer? Julie?" Felix se otočí k Harrymu, aby mu pomohl si vzpomenout.

‚‚Jessica."

‚‚Jo, Jessica! No, ta trčela v cele číslo čtyři celých šest měsíců," řekne Felix.

Nikdy mi nechtěl pomoct. Chtěl mě tu zavřít a dělat se mnou stejné věci, jaké dělal Jessice. Chtěl si ze mě udělat jeho děvku.

‚‚Když jste teda věděli, že tam je, proč jste nikdy nic neřekli, když ji prohlásili za nezvěstnou?" zeptám se tiše za Harryho zády. Až teď jsem si uvědomila, že se za něho celou dobu schovávám. Moje ruka drží jeho koženou bundu v místě jeho paže a jen hlavou vykukuju na Felixe.

‚‚Nevěděl jsem, že to byla ona. Zayn byl takovej bastard... všem z nás tvrdil, že ta holka v obchodě zabila člena Malignantu."

‚‚A když se přišlo na to, že je to ona, proč z toho neměl nějaký problém?" zamumlám.

‚‚Protože o tom ví jen exkluzivní členové a zaměstnanci tohoto podlaží. Rozhodli jsme se to nechat být, protože to Zayn neměl pod kontrolou," vysvětluje zatímco si čistí svůj bič.

‚‚Neměl to pod kontrolou?" zeptám se.

‚‚Zayn měl hodně zkurvenou mentální poruchu, kvůli které musel denně brát několik prášků. Byl to dobrej chlap, ale když si pár dní nevzal prášky, nedal se zastavit," odpoví Felix a dále čistí své nástroje. 

‚‚A taky je kurva dobrej v dělání tetování," dodá po chvíli.

To je strašné! Nezavřeli ho proto, že je jejich oblíbený tatér? Dělá se mi z toho špatně. Pravděpodobně tu dole běhá mnohem víc lidí Zaynovi podobných...

‚‚Harry, vezmi mě prosím zpátky do apartmánu. Omlouvám se...," zašeptám k němu. Chci z tohohle místa pryč.

‚‚Nechceš tu na chvíli zůstat s Felixem?" řekne zlomyslným hlasem.

‚‚Harry, prosím ne," zaprosím zoufale.

‚‚Aw, co je za problém princezno, já nekoušu," řekne Felix a máchne bičem o zem, čímž způsobí velký hluk. Vyjeknu leknutím a stisku Harryho ruku ještě víc.

‚‚Prosím, Harry." Hlas už mám slabý a doufám, že mě tu Harry opravdu nemá v plánu nechat.

‚‚Fajn Felixi, my už odsud padáme, ale jestli bude dál zlobit, tak se vrátíme," řekne Harry a já mám konečně pocit, že můžu dýchat.

‚‚Děkuju," zašeptám vděčně.

Harry mě odtáhne z místnosti zpět do chodby. Zavře za námi dveře a já se cítím už mnohem lépe než před pěti minutami.

Poté mě však začne táhnout opačným směrem než je výtah. Podívám se na něho zmateně.

‚‚J-já myslela, že odcházíme?" koktám zatímco mě bere kdoví kam.

‚‚Myslíš, že ti to jen tak projde? Pokusila ses utéct, Amelio," řekne jeho temným strašidelným hlasem.

‚‚Harry prosím, omluvila jsem se! Vezmi mě zpátky a já už nikdy nebudu odporovat." Ztrácím veškerou svou úctu a zoufale nepřestávám prosit.

‚‚Já vím, že ne, ale nejdřív musíš dostat lekci." Jeho stisk zesílí.

Tělo se mi třese a přestávám cítit své nohy. Taky mě tam svážou a budou bít jako toho muže? Nebo mě zmlátí a zastřelí jako Zayna? Co se mnou sakra bude?

Harry najednou zastaví u kovových dveří, za kterými se nejspíš nachází má noční můra.

‚‚Prosím, Harry! Udělám všechno, jen mě vezmi domů!" vzlykám zatímco odemyká dveře.

‚‚Aha, takže teď to považuješ za domov? Amelio, musíš být potrestaná za to, co jsi udělala. Je to pro tebe dobrá věc," řekne bez emocí.

Otevře dveře a já vidím, že se jedná o tmavou místnost, ve které není vidět absolutně nic. Aniž bych to čekala, strčí mě dovnitř té tmy a zavře dveře. Okamžitě se otočím ke dveřím a začnu do dveří mlátit v naději, že je zase otevře.

‚‚Harry, prosím! Nenechávej mě tady! Harry!" křičím z plna hrdla zatímco mě obklopuje temnota. Je tu taková tma, že ani nevím, jestli mám oči zavřené nebo otevřené.

Opakovaně do dveří mlátím, vzlykám a cítím, jak mi začínají krvácet klouby.

‚‚Prosím! Prosím! Harry!" křičím dál, ale nikdo neodpovídá. Hlas se mi začíná ztrácet a s tím i naděje, že za dveřmi stále stojí.

Tělem sklouznu po dveřích na studenou zem a stále mumlám své prosby. Je pryč, vím, že ano.

Místnost už teď vyplňuje jen můj pláč. Cítím se naprosto bezmocně. Beznadějně. Celé tělo mě bolí a mám pocit, že mi vybouchne hlava.

Nezáleží mu na mně - ani na jednu vteřinu mu na mně nezáleželo. Je mu jedno, že jsem se pokusila utéct, abych mohla být šťastná a svobodná. Je mu jedno, co si myslím já, jediné, na čem mu záleží, je on sám.

Je to maniak, který potřebuje pomoc. Nemůže mě tu přece jen tak zavřít a očekávat, že se tomu hned přizpůsobím. Nemůžu už takhle dál žít. Každé ráno se probudím a přemýšlím nad tím, jaká zvrácenost se ten den zase stane. Co jsem provedla, že si zasloužím tento život? 

Možná to takhle zkrátka má být. Možná mám být uvízlá v kleci nadobro.

Konec konců-

Vesmír miloval ptáky, a tak vynalezl stromy. Muži milovali ptáky, a tak vynalezli klece.

Nejsem nic víc než pták v kleci.