6.

2.8K 208 1
                                    

Chvíli jsme si povídali, lépe řečeno... Celestia a Masaru si povídali a já jen v klidu přihlížel. Byl jsem rád, že Masaru toleruje můj osobní prostor a za tu chvíli nejméně třikrát musel odstrčit zvědavou blondýnku. Přišlo mi ale divné, proč už si nás neodveze, když jsme podle všeho jeho. Pak se ale ozvalo ťukání na dveře a po Masarově vyzvání sem vstoupila Beta, která mi vždycky něco píchala do žil a strašně to bolelo. Nevěděl jsem co dělat, momentálně patřím Masarovi... Nic mi neudělá, ne ?

Nemohl jsem si nevšimnou jak si Akira zalezl za mě. Navíc měl v očích strach, sklopené ouška a naježený ocas. Ani Cel z její přítomnosti nebyla moc nadšená. ,,Přišla jsem vás dva jen zkontrolovat. Jo a budu muset tomu chlapci píchnout poslední dávku hormonů." Řekla a já chápavě kývl. Hormony se v těchto zařízeních podávají Omegám, aby nevypouštěli feromony a tím nedráždili ostatní. Je to důležité i když jdou do nového prostředí, aby nedošlo k nedorozumění.

Ne ne ne ne ! Jak může souhlasit ?! Bolí to a dělá se mi z toho špatně... ,,Slečno, vy první." Řekla a Celestia poslušně slezla z Masarova klína, pak si dřepla před ní a ta Beta jí začala různě ošmatávat. ,,Tato Beta je opravdu ve skvělém stavu. Možná to bude chtít nějaké ty vitamíny na zpevnění kostí, ale to už je na vaše uvážení." Oznámila a blondýnka zase spokojeně skočila k našemu pánu. Všichni tři se na mě pak podívali a ta ženská se začala přibližovat. Už jí nemusím poslouchat, nemá mě teď na starost...

Akira vypadal opravdu vystrašeně a k našemu překvapení na ní zaprskal, hned jak se dostal do rohu a nemohl nikam utéct. ,,Co si to dovoluješ ty zvíře-" ,,To stačí !" Zavrčel jsem a to tu Betu zastavilo. Kdybych nezakročil, ještě by mu ublížila. ,,Takhle se k němu chovat nebudete. Je můj, můj hybrid, můj majetek. Nebudete na něj zvedat hlas, nebo mu ubližovat." Zavrčel jsem a ona se se sklopenou hlavou omluvila. Cel jsem pustil a ani nic nenamítala. Došel jsem k té vyklepané hromádce a pohladil ho po vlasech. ,,Lištičko, nic se ti nestane, ano ? Tohle je důležitý aby ti nikdo neublížil. Slibuju že až odjedeme, nikdo ti nebude dělat nic zlého. Jsem tu s tebou. Já i Celestia. Potřebuju jen vědět, že budeš v pořádku, ano ?" Řekl jsem s drobným úsměvem a on nakonec kývl. Chtěl jsem se zvednout a nechat té doktorce prostor, ale on mě celý vyklepaný držel za rukáv.

Bál jsem se, ale v jeho přítomnosti mi bylo lépe. Prosebně jsem se na něj podíval. Bál jsem se jeho reakce, ale on se mile pousmál a sedl si vedle mě. Byl dost blízko, ale kupodivu mi to moc nevadilo. Ta ženská přišla a začala si mě prohlížet a ošmatávat, stejně jako blondýnku před chvíli. Bylo to divný, ale Masaro byl vedle mě a držel mou drobnou ruku v té své. Měl je velké a hřejivé, bylo to od něj milé. Když ta Beta vytáhla obří stříkačku, celý jsem stuhnul. Masaru to vycítil a přitáhl si mě k sobě do objetí. Bylo to mé první obejmutí od doby, co se prokázalo že jsem Omega. Pak moje maminka zemřela a já zůstal sám, odkoupený mým bývalým pánem. Černovlásek mě začal drbat ve vlasech a já vnímal jeho vůni. Byla taková zvláštní, ale zároveň příjemná. ,,Jsi šikovný." Řekl z ničeho nic a já se na něj nechápavě podíval. ,,No co ? Šlo to samo, teď můžeme domů." Řekl a já se překvapeně podíval na svou, již zalepenou, ruku. Ani nevím kdy to udělala...

Be my Omega✔️Kde žijí příběhy. Začni objevovat