Be my Omega✔️

68.

Po nějaké té době jsme konečně dorazili do nemocnice, kde bylo k našemu překvapení celkem narváno, ale i tak nás vzali téměř okamžitě. ,,Jsem rád že jste mohli přijet už dneska. Zítra sem má přijet jeden velice vážený pacient a kvůli jeho nemoci se bude muset vystěhovat celé jedno oddělení. Kvůli nebezpečí nákazy se proto radši  všechno odložilo." Vysvětlil doktor a
já se mezitím posadil na lůžko. ,,Naprosto v pohodě. Byl bych nervóznější kdyby se to oddálilo." Řekl Masaru a já se pousmál. Opravdu z toho všeho dělá strašné haló. ,,No , nemám moc času. Pojďme se na to podívat." Řekl vesele a poukázal mi, abych si sundal tričko. To jsem také udělal. Masaru si, tak jako vždy, sedl na židli vedle mě a vesele máchal ocasem ve vzduchu. Doktor nastartoval počítač a zase mi napatlal ten studený gel na vystouplé bříško. ,,Už vám kope ?" Zeptal se při roztírání toho gelu a já zavrtěl hlavou. ,,Nevadí, má ještě čas. Jak moc pociťujete změny nálad od poslední návštěvy ?" ,,Skoro vůbec."

,,Fakt hodně." Opravil jsem ho a on se mírně zamračil. ,,To není pravda !" Řekl ublíženě a já se uchechtl. ,,Vážně ? Kdo se tady minule rozbrečel, protože jsem musel zabít toho debilního komára ?" Akira nafoukl tvářičky a sklopil pohled. ,,Mohl ještě žít..." Doktor jen s úsměvem zakroutil hlavou a pak si něco zapsal do svého sešitu. ,,A žádné problémy nemáte ? Přehnané závratě, bolesti, nebo jiné problémy ?" ,,Ne, vůbec." Řekl Aki a on si to zase zapsal. ,,Dobře, tak se na to malé pojďme podívat. Opravdu nechcete vědět pohlaví ?" Zeptal se ještě jednou a já už chtěl kývnout, ale tak radši jsem sklopil hlavu a mlčel. ,,Tak nám to řekněte." Řekl z ničeho nic Akira a já se na něj překvapeně podíval. ,,A-Ale říkal jsi, že to chceš mít jako překvapení..." Moje Omega se usmála a chytla mě za ruku. ,,Chtěl, ale tak ty takhle jen plašíš ještě víc. Vždyť každou věc co koupíš vezmeš dvakrát v různých barvách. Navíc i mě to dost zajímá a nejde to prostě vydržet. Nemyslíš ?" Dořekl a mě se na tváři objevil úsměv.

Masaru se celý rozzářil a nadšeně kýval hlavou. ,,Díky zlato ! Jsi úžasný !" Řekl a vlepil mi krátký polibek. Doktor se zasmál a pak mi na bříško položil tu divnou věc. Masaru mě držel za ruku, nadšeně máchal ocasem a propaloval monitor pohledem. ,,Vidíte tohle ? To budou ouška a tohle zase ocásek. Gratuluji, budete mít hybridní holčičku." Řekl doktor a já cítil nehorázný pocit štěstí. Najednou jsem ucítil něco mokrého na své ruce, a když jsem se podíval na svého manžela, všiml jsem si několika slz co mu steklo po tváři. ,,Zlato... Nebreč přece. Nemáš být snad ty ten emocionálně stabilnější člověk ?" Uchechtl jsem se a sám jsem si setřel slzu z tváře. ,,Budu mít doma malou princeznu..." Zamumlal nadšeně a opřel si čelo o mou ruku, kterou následně políbil. ,,Miluju tě Aki, strašně moc..." Hlesl a já se nadšeně podíval na monitor. ,,Já tebe taky Masaru... Ani nevíš jak..."