Be my Omega✔️

62.

Celý zničený jsem zaparkoval před barákem a rozešel se dovnitř. Bylo něco málo po jedenácté večer a já myslel, že snad vypustím duši. V celém domě již bylo zhasnuto, takže jsem tiše prošel chodbou a zasekl se v obýváku. Akira seděl v křesle a pochrupkával. Na stole byla připravená večeře pro nás dva a v krbu bylo ještě žhavé. Zničeně jsem si prohrábl vlasy a došel k mé spící Omeze. ,,Lištičko... Promiň mi to..." Hlesl jsem a letmo jsem ho líbl na tvář. Opatrně jsem ho přikryl nějakou dekou a to jídlo jsem odnesl do lednice. Vůbec jsem na jídlo neměl huť. Hned jak jsem se vrátil, tak jsem uhasil oheň a vzal toho mrňouse do náručí. Ve spánku se na mě víc přitiskl a mírně se pousmál, což byla roztomilost sama.

Probudil mě nějaký šum a po otevření očí jsem zjistil, že ležím v ložnici a Masaru se zrovna převlékal. ,,Mmm... Kolik je ?" Zabrblal jsem a tím jsem ho vytrhl z myšlenek. ,,Bude půl dvanácté. Promiň že jsem tě vzbudil." Řekl, natáhl si spací kraťasy a zalezl si vedle mě do postele. ,,V pohodě, čekal jsem na tebe... Říkal jsi že přijdeš v pět. Kde jsi byl ?" Zeptal jsem se utrápeně a on si povzdychl. ,,Omlouvám se, otec mi toho dneska naložil fakt hodně." Prohodil a následně si zívl. Jednoduše jsem ho pohladil po tváři a on se k mé ruce jemně přitiskl. ,,Vypadáš vyčerpaně. Měl by sis opravdu odpočinout." Prohodil jsem a on se pousmál. ,,Rád bych, ale teď nemůžu. Však to víš." Řekl tiše a políbil mě na rty. Polibek jsem mu s radostí opětoval a pak jsem se mu zachumal do náruče. Masaru mi dal drobnou pusu na čelo a pak mi hlavu zabořil do vlasů. Jemně mě hladil po břiše a zároveň ve vlasech, zatímco já doslova fetoval jeho vůni. ,,Miluju tě Masaru..." ,,Já tebe taky lásko." ... ,,Dobrou noc."

Když jsem se ráno probudil, tak mi Akira spokojeně ležel v náručí a hodiny ukazovaly osmou ráno. V deset musím být zase ve firmě, nechce se mi tam. Začal jsem hladit svojí Omegu po vlasech a užíval si to ticho. Když o tom tak přemýšlím...je divné být bez Ruthu. Ne že by mi to vadilo, právě naopak. Ale prostě je to nezvyk. ,,Mmm...Dobré ráno." Zachraptil Aki a otevřel ta svá zlatá očka. Doufám že je to malé bude mít jako on. ,,Dobré lásko." Řekl jsem klidně a letmo ho políbil na nosánek. Roztomile se usmál a mírně zčervenal. ,,Jdeš i dneska do práce ?" Zeptal se a já s povzdechnutím kývl. ,,Bohužel, ale jestli dneska všechno dodělám, asi tam nebudu muset zítra. Na pátek je vždycky málo práce, tak bych to snad mohl stihnout...I když...S večeří na mě asi nečekej." Řekl jsem mírně zklamaně a on se pousmál. ,,Jestli to znamená že si tě budu moct na celý zítřek přivlastnit, tak budu spokojený." Řekl vesele a natáhl se pro polibek, který jsem mu s radostí opětoval. ,,Celý zítřek budu jen tvůj." Prohodil jsem a následně jsme oba zalezli do koupelny, kde jsme se trochu zlidštili. Očekávám, že se dneska dostanu domů taky až před půlnocí...