Be my Omega✔️

10.

Překvapilo mě to co řekl. Omegy které jsem znal se neměli špatně. Většina byla z dobrých rodin a měli vše potřebné k životu. Asi už chápu, proč se Akira straní lidí. ,,To je mi líto..." Zahuhlal jsem a podrbal jsem se ve vlasech, protože jsem pořádně nevěděl co na to říct. ,,Nic se neděje. Už se to stalo, nemůže se změnit to co je v minulosti." ,,Tak zajistím, aby jsi se měl dobře teď. Jsi moje Omega, ale chci, abych pro tebe byl víc... Třeba jako brácha, ano ? Neboj se za mnou kdykoliv přijít, nebo mi cokoliv říct. Jakékoliv přání se ti pokusím splnit." Řekl jsem s úsměvem a sledoval jeho narůžovělé tvářičky a drobný úsměv. ,,Dobře..."

⏭

Takhle jsme si povídali ještě asi hodinu. Masaru byl dost zajímavý člověk a hlavně byl strašně hodný, takže jsem se s ním cítil bezpečně. Bylo hezké si s někým takhle popovídat. V jednu chvíli musel černovlásek někam odběhnout a já si stoupl k oknu, ze kterého byl úžasný výhled ven. Nadšeně jsem pozoroval ptáky létající kolem domu a přemýšlel nad tím, jak je to dlouho, co jsem se cítil takhle spokojeně. A to jsem tady nebyl ani jeden den.

Když jsme si spolu povídali, napsala mi matka, že se mnou musí nutně mluvit, takže jsem zrka nechal v pokoji samotného a odběhl jsem za ní. Jenom mi chtěla oznámit, že dneska večer pojede na jedno jednání, tak ať si dám pozor na otce, hlavně kvůli Akirovi. Po chvíli jsem se vrátil zpátky do pokoje. Zrzeček zasněně koukal z okna a houpal ocasem ze strany na stranu. Na rozdíl od mého ocasu, ho má tak hezky načechraný a už od pohledu jemný, nechápal jsem jak to dělá. ,,Copak to sleduješ lištičko ?"
Trochu s sebou trhl a já se mírně pousmál. ,,Jen je tam hezky... Dlouho jsem už nebyl normálně venku." Řekl a zase se zadíval ven. ,,Tak proč to nezměnit ? Alespoň ti ukážu okolí." ,,Vážně ?" Zeptal se nadšeně a já s úsměvem kývl.

Byl jsem nadšený když se zeptal, ale uvědomil jsem si, že v tomhle oblečení ven asi nemůžu. ,,Ehm, mám jít takhle oblečený ?" Zeptal jsem se a nejistě si prohlédl dlouhé bílé tričko a volnější kraťasy. ,,V šatníku by jsi měl mít něco, co by ti snad padlo. Oblečení a podobné věci ti brzo dokoupím, nemusíš se bát." Prohodil a on sám se rozešel k nějakým dveřím. ,,Ehm... M-Masaru ? J-Já tam asi netrefím..." Zahuhlal jsem a omluvně jsem sklopil uši. ,,Jo vlastně... Promiň, dej mi vteřinku, ano ? Hned tě tam odvedu a alespoň zjistím, jestli už je Cel vzhůru. Jestli jo, nebude ti vadit i její přítomnost ?" ,,Vůbec ne." Řekl jsem s úsměvem a Masaru zalezl do koupelny. Alespoň se s ním nebudu cítit tak trapně, když u nás bude ona hlučná blondýnka.

***
Lidičky, jelikož se dneska přesouváme z jednoho místa na druhé (protože si po maturitě válím špeka u moře 😎) tak nevím jak to bude ráno s internetem. Každopádně bych se vás chtěla zeptat na názor na tuhle knihu, jestli je všechno v pořádku, mám se pokusit něco změnit, nebo tak něco. Budu opravdu ráda, Když mi dáte vědět ^^❤