Be my Omega✔️

36.

Než jsem odjel, tak jsem se pořádně rozloučil se Cel a Akirou. Jelikož moje matka ještě spala, otce můj odjezd nijak nevzrušoval a nikoho jiného jsem v tom domě neměl, neměl jsem tedy logicky s kým dalším se loučit. I když jsem vyjel v osm ráno, k mé škole jsme dorazili až kolem oběda. ,,Díky za odvoz. Později dám vědět ohledně odvozu." Oznámil jsem řidiči a ten po chvíli odjel. Poupravil jsem si kravatu a s povzdychnutím jsem se vydal dál školním kampusem. I když jsem tady od konce minulého roku nebyl, nic se tu nezměnilo. Stromy shodily poslední listí a tráva byla na místech nažloutlá, i když se o ten trávník staralo prvotřídně. ,,Masaruuuu." Ozvalo se z ničeho nic a někdo mi skočil kolem krku. Pohled mi spadl na drobnou Omegu s bílými vlasy a kočičími oušky. ,,Sami, rád tě vidím." Řekl jsem s úsměvem a pořádně ho obejmul. ,,Já tebe taky ! Chyběl si mi, slíbil si že napíšeš a vybodl ses na mě." Řekl trochu nabroušeně a švihnul ocasem. ,,Ehm, jo promiň. Nebyl na to čas..."

Hned jak Masaru nastoupil do auta, tak si blondýnka vedle mě zívla a natáhla ke mě ruku se zavřenou pěstí. Nechápavě jsem se na ní podíval a pak si s ní nejistě ťuknul. Ona se hned zasmála a zavrtěla hlavou. ,,Hlupáčku. Mám pro tebe prášek. Vzal sis ho včera ?" ,,Ehm... Já na to zapomněl..." ,,No mě to bylo jasný. Teď si ho dej ať máš klid. Já si jdu teď ještě lehnout. V tuhle nekřesťanskou hodinu se normálně z postele neleze." Zabručela a já se tiše uchechtl. Čekal jsem že hned zaleze, ale ona se najednou zasekla a podívala se na mě se šibalským úsměvem. ,,Jo a mimochodem. Odpoledne si nech pro mě, půjdeme spolu na nákupy." ,,Mám se bát ?" Zeptal jsem se ironicky, ale když nadzvedla to svoje obočí, opravdu jsem se lekl. ,,To si piš."

Jelikož byl ještě čas, tak jsme si se Samuelem na chvíli sedli ve školní kavárně. ,,Tak povídej Sami, vypadáš dobře. Očividně ti to s Yukiem klape." Řekl jsem s úsměvem a poukázal na jeho nenápadný rudý obojek, schovaný pod bílou mikinou. Bělovlásek mírně zčervanal a kývl. ,,Jo, jsem ti vděčný že jsi mi před pár lety pomohl dostat se z těch problémů. Na to, že jsme si s Yukim nejdřív moc nepadli, tak nám to teď spolu fakt drží. Dokonce si mě i označil, takže jsem oficiálně jeho Omega." Řekl nadšeně a já se radoval s ním. Sami byl také jedna z Omeg, která bývala prodávána do harémů a podobně. Otec ho odkoupil když mu bylo dvanáct pro mě, ehm, chápeme se, ale já se s ním spřátelil a po čase ho propustil. Neviděli jsme se pár let, jelikož byl u svého strýce. Původně jsem byl rád že je u rodiny, ale pak jsem zjistil že Samiho používá jako nějakou hračku pro Alfy, takže jsem ho vzal zpátky k sobě. Pak se mnou začal chodit na tuhle školu a před dvěma roky si našel Alfu, se kterou je doteď. ,,Ale teď dost o mě. Máš jiné feromony... Našel sis někoho ?" Zeptal se s úšklebkem a já se hned pousmál. ,,Jo, je to Omega a jmenuje se Akira. Je to hybrid lišky, sice proběhlo označení trochu jinak než bych si přál, ale teď už jsme spolu normálně."