"Tak jsme tady! Máte sbaleno?" ptá se starostlivě Cel. Je jako moje třetí máma, když tak nad tím přemýšlím, těch maminek mám už hodně.
"Hele, já bych chvíli počkal, až se to nádraží trochu vylidní" poznamenal Draco. "No, přece se tam nebudeme mačkat" dodá Theo a mě se to jejich uvažování lehce nelíbí, každopádně jsme učinili, jak řekli.
"Dětičky, tak jste připraveni, všichni se chytneme za ruce, ano?" Celina máma nás přemístí k nám domů, do sídla Blacků. Přenesli jsme se sem já, Draco, Theo, Cel, Harry a Rob.
Táta nás jako vždycky všechny uvítal s otevřenou náručí, ale u dvou hadů se zastavil a prohlédl si je. Jako kdyby v nich někoho hledal.
"Takže ty budeš ten, který poblouznil hlavu mé dceři?" propaluje Thea pohledem. "Ano, pane" pípne nazpátek.
"Ty jsi syn Narcissy?" koukne na Draca a on přikývne. "Tak chlapci, dáte si nějaké pití? Třeba whisky?" zeptá se jich a stále je monitoruje. Kluci jen kývnou, že ne. "Správná odpověď" řekne táta a odejde do kuchyně.
Po pár hodinách přijeli i Grangerovi a Lily s jejím tátou. Avšak díky Weasleyovým se zde nedalo hnout. Tolik lidí pod jednou střechou je zlo.
"Budiž, nechť hostina začne!" zahájil pán domu večeři. "Tak chlapci, teď mi povězte, jakto že vám to vaši otcové dovolili sem jet? Oba znám a nemůžu je vystát. Oni mě jistě také" něco mi říká, že z této večeře se stane výslech.
Kluci si jen vymění pohledy, a pak se Theo otočí na mě. "No víš, my jsme řekli, že zůstaneme přes svátky ve škole a místo toho jsme jeli sem. Chtěli jsme ti udělat radost a konečně poznat šťastné svátky" vyleze z mého kluka. Mám chuť ho přetrhnout, ale táta mě svou reakcí předběhne.
On se začal smát! "Ty se mi líbíš!" řekne. Toto je snad vtip. Vždyť kdyby se to jejich rodiče dozvěděli, stáhnou je oba z kůže. "Toto je nějaká provokace?" zeptám se jich. Oni jen koukají a nechápají. "U Merlina, já mám na tebe vážně špatný vliv Theo" ukončím to.
"Zbytek večeře mluvil snad každý. Dvojčata o žertech, které schytala Umbridgeová. Potter a spol o Brumbálově armádě. Cel a Rob se pořád něčemu chichotali. Hermiona s Hes se zase pohádaly. Táta dále vyslýchal Thea a Draca a já si po chvíli raději jen povídala s Lily. Byl to klasický večer.
"A Theodore, ne že si v noci přelezeš do postele mé dcery! Chraň tě Merlin!" křičí po nás táta, když jsme šli spát. Sice jsme to odkývli, ale nedbali. Zmijozel spal v mém pokoji a Nebelvír v Robově.
***
"Hes, spíš?" ptám se své dívky. Ona jen zamručí a pak se probudí. Nemůžu si pomoct, je tak krásná. Připadá mi, že její vlasy v tom měsíčním světle doslova hoří, a když otevře svá očka a podívá se na mě, tak z ní ty své nemůžu odtrhnout. Hestia má hnědé oči, ale když se člověk podívá pozorně, má v nich žluté a červené odlesky. V jejích očích se jí zrcadlí oheň, který mě doslova spoutal, ale nepopálil.Neumím to vysvětlit. Většina lidí se jí straní a myslí, že je nebezpečná. Já si ale stojím za svým. Vím moc dobře, že takto křehká bytost jako ona by nikdy nikomu neublížila. Navíc jsem si jistý, že ona by nikdy neublížila mně. Její oheň, co jí plane z dlaní by mě nikdy nepopálil, alespoň se to nikdy nestalo.
"Teď už ne, Draco" usměje se na mě a přitulí se ke mně ještě blíž. "Máš snad zrovna teď se mnou něco v plánu, že mě budíš?" pošeptá a směje se mi do ucha. Neřekl jsem nic, jen jsem se na ni usmál zpátky a vzal ji za ruku. Vylezl jsem společně s ní z postele a vyvedl ji z pokoje ven.
ČTEŠ
𝐃𝐞𝐣𝐚 𝐕𝐮 / Marauders, Dcera Siriuse Blacka
Random"Mělo to být my proti celému světu, ale nakonec je to teď já proti tobě, Blacku" "Co se to s námi stalo Ath?" "Neříkej mi jménem, teď už na to nemáš právo a můžeš si za to sám" *** Sirius a Regulus mají děti, které jsou jejich věrné kopie. Historie...