𝐃𝐞𝐣𝐚 𝐕𝐮 / Marauders, Dcera Siriuse Blacka

Robin

Ooh, baby, do you know what that's worth?
Ooh, Heaven is a place on Earth
They say in Heaven, love comes first
We'll make Heaven a place on Earth
Ooh, Heaven is a place on Earth
- Belinda Carlisle

Žal, pro někoho je to bolest srovnatelná s úmrtím domácího mazlíčka. Pro někoho to symbolizuje masivní vlnu bolesti a nikdy nekončící pohřeb.

Nikdy jsem nebyl tak silný, abych svůj žal ignoroval, nebo se ho dokonce zbavil. Na to tady byli jiný experti. Moje sestřenice pojem emoce ve svém slovníku nemá, ale v poslední době o tom začínám pochybovat.

Vztekal jsem se na celý svět a vybil jsem si to na ní. Každý se toho dne na ministerstvu lekl. Začali s tím Ron a Hermiona, a pak se k nim připojil i Harry. Museli jsme na někoho ukázat a svalit vinu, aby jsme mohli překonat svůj žal.

Molly prohlásila, že Athena se chová jako stvůra, protože musela rychleji dospět. To má sice pravdu, ale to nic nemění na tom, že je z ní stvůra. Jistě, že to není její vina. Vím to, ale nepřiznám to.

Ať si každý říká co chce, ale já ztratil více než Ath. Ztratil jsem totiž i ji, a jak ona sama řekla, můžu si za to sám. Když jsem ji viděl v noci přijít zpátky domů v těch azkabanských hadrech, ta nenávist k ní se objevila sama.

Stala se pro mě připomínkou toho, že už tu Celeste a Sirius nejsou. Pokaždé když jsem potřeboval pustit svůj vztek ven, ona to schytala. Stydím se za to, ale ona je jediná, která to může vydržet. Kdyby situace byla opačná, tak bych se sesypal a klidně to přiznám. Jsem zbabělec.

***
Přátelé ji nenávidí, prakticky polovina školy taky a ta druhá se jí bojí více než před tím. Kolikrát poslouchám, že ona údajně zabila nejen Nottova otce, ale i Siriuse nebo další pomluvy říkají, že zabila Celeste, protože na ni žárlila.

Harry se tomu většinou jen smál, bylo lepší když se smál, než když brečel. Zarazilo mě, že mě litovali všichni, ale ji nikdo. Ona ale také ztratila všechno, tak proč jí ani učitelé neukáží špetku milosrdenství?

"Země volá Robina" směje se na mě Hermiona. "Kam zas brejlíš?" ptá se Harry a Ron si v klidu jí svůj ořechový dezert. Nesnáším ořechy, jsem na ně alergický.

"Nikam" lež, koukám na Athenu, jak opustila Velkou síň. Nevím co dělat, jestli s ní můžu vůbec ještě promluvit.

***
"Kámo, bude už půlnoc, zavři ten plánek a jdi spát" řekne Harry. Upřímně, ten má co říkat. Už jsem ho zavíral, když jsem si všiml, že Ath si udělala noční procházku na Astronomickou věž. Nádhera, ideální situace jak s ní promluvit.

Chvíli jsem počkal než Harry usnul, nemusel jsem čekat dlouho. Kolikrát mě napadlo, že bych to měl okamžitě otočit zpátky na kolej, ale šel jsem dál.

Schody na věž jsou dlouhý, ale pro mě byly ještě delší. Čím jsem jí byl blíže, tím více jsem se bál. Šel jsem dál, sice se zkamenělými nohy, ale šel.

Ten pohled mě píchl u srdce. Kudrnatý vlasy jí vlály ve větru, seděla opřená o sloup a na uších měla sluchátka.

"Co tady děláš?" řekla tónem, kdy jsem měl strach, že mě zabije. "Toto je moje bulící místo, jdi si fňukat jinam"

"Chci si jen promluvit, přišel jsem v míru" Ath se začala smát. "Čoveče vy jste dneska všichni nějací sdílní. Měsíc se mnou nikdo nemluví a najednou v jednom dni se mnou chcete všichni mluvit"

"Chci se omluvit za to, jak jsem se choval" a na to se začala smát ještě víc. "Víš ty co? Mluv dál, chci se zasmát" natočila se ke mě blíž a usmála se.

"Mrzí mě, co jsem udělal, prosím dej mi ještě šanci" úsměv se jí z tváře vytratil. "Ale ty jsi šanci dostal a podívej, jak jsi s ní naložil. Já už mám dost toho, jak vždycky přijdeš do mého života a zase odejdeš, když tě nejvíce potřebuju. Tohle mi ty totiž děláš!"

Nedokázal jsem na to odpovědět, jen jsem koukal do země a brečel. "Máš pravdu, teď už to vím. Chci, aby jsi věděla, že mi na tobě záleží, a že mě to mrzí. Neustále poslouchat ty kecy lidí, kteří o tobě říkají lži mi už leze na mozek. Lituju toho, že jsem nic neudělal"

Vím, že jsem to teď nevylepšil. Ath se jen zvedla a šla ke mě, měl jsme strach, že mi jedna přiletí. "Na, puč si je, ať ty kecy nemusíš poslouchat" podala mi svá sluchátka s MP3 a usmála se.

Ještě chvíli jsme tam jen proti sobě stáli a dívali se na sebe. Měli jsme stejnou barvu vlasů, očí i pleti. Vlastně jsme vypadali úplně identicky. Nikdy jsem nad tím takhle nepřemýšlel.

Pak se jen otočila a odešla. Ještě jsem se na ni otočil. Jejích očích se nedalo nabažit, takhle z blízka jsem si ji dlouho neprohlédl.

"Ath? Děkuju"

"Nemáš zač, Robe"

Já tam zůstal. Sedl jsem si na zábradlí a pozoroval hvězdy. Hvězdy, po kterých nosili příslušníci mého rodu jméno.

Není to tak dávno, co jsem tady seděl s Celeste a mluvili jsme o založení rodiny. Dokonce jsme měli i jméno pro miminko.
Podle ní jsme byli s Ath opravdu příbuzní. Toho večera to řekla s jiskřičkami v očích.

Tak počkat, ona mě oslovila Robe?

***

"Ahoj Ginny! Co to chytáte?" na snídani je dneska živo. Koukal jsem přes stůl na Ath. Hrála si s Oberonem. Ona toho hada sem přitáhla sebou? Jen na chvíli jsem si říkal, že se věci možná vrátí do starých kolejí, ale rychle mě to přešlo.

"Bude oslava k zahájení famfrpálové sezóny! Navíc Ron se dostal do družstva. Podmínka je, že každý bude mít škrabošku, jinak jsou všichni zváni" vytrhla mě Ginny z přemýšlení.

"I Athena?" zeptal jsem se a všichni se zastavili. Seamus dokonce přestal přežvykovat toust.

"No, asi ano"

"Rozhodně ne" křikla Hermiona. "Uvidíme Robe" řekla mi Ginny a šla roznášet pozvánky. Většina vypadala po mém dotazu znechuceně a někteří, jako třeba Harry, se jen zasmáli.