𝐃𝐞𝐣𝐚 𝐕𝐮 / Marauders, Dcera Siriuse Blacka

už se nenadechnu

Pohled Remuse
Už jsou to skoro dva roky, co jsme ukončili školu. Někteří z nás se přidali k řádu. Fénixův řád je organizace, která bojuje proti Voldemortovi. Lily a James se vzali. Jsou spolu moc šťastní. Na svatbě požádal Sirius o ruku Marlene. Řekla mu ano! Renne je často se mnou. Všichni jsou zaneprázdnění, jen my jsme zůstali na ocet.

Nejde o žádnou romantiku, to ne. Jsme přátelé, kteří se cítili osamělí, tak většinu času trávíme spolu. Mary nějakým záhadným způsobem obloudila Severuse. Chová se k ní chladně a stále miluje Lily. Ona to ale přehlíží. Je do něj blázen. Dle mého názoru, on je blázen maximálně do jejích zelených očí, které mu připomínají Lily. Smrtijedi vraždí, kde se dá. Už máme všeho dost.

Pohled Reguluse
Už je to dlouho, co jsem se cítil živý. Štěstí jsem zažil naposledy, co jsem viděl Renne. Je ze mě troska. Musím se vám s něčím svěřit. Zabil jsem už dvacet šest nevinných lidí. Musel jsem, byl to Pánův rozkaz. Odhalil jsem jeho tajemství. Je nesmrtelný, díky magii viteálů. Když někoho zabije, část jeho duše se rozštěpí a přesune se do jistých předmětů. Jinými slovy nemůže zemřít. Kdyby někdo zničil všechny viteály, zničil by Voldemorta. Zjistil jsem nějaké informace, o jednom z nich, ještě nevím zda toho využiju.

Nacházím se v domě mých rodičů. Umřel mi otec a já se nabídl matce tu s ní chvíli zůstat. Myšlenky a sentiment mě zavedly do mého pokoje. Našel jsem svého plyšáka Rafaela. Šel jsem si lehnout do Siriusovi staré postele. V tom pokoji se zastavil čas. Vzpomněl jsem si. Co se to se mnou stalo? Vidím toho malého kluka, kterým jsem býval. Jak je možné, že z tak nevinné bytosti lísající se ke svému staršímu bratru, se stal vrahoun? Pohled mi sklouzl k fotografiím, které měl můj bratr na stěně. Vidím na nich Renne.

Regulusi, vzmuž se už konečně. Bratr měl pravdu, když mi jendou při hádce řekl "Já jsem vším, čím chceš být ty, jen na to nemáš koule!" Tak moc jsem chtěl být jako on, ale byl jsem zbabělý. Renne...moje Renne. Už to není moje Renne. Hrozí jí nebezpečí, kvůli jejímu původu, kéž bych ji mohl vidět. "Tak zdrhni a udělej správnou věc!" našeptává mi hlásek v mé tupé hlavě.

"Znič ten viteál, sice za to dost možná položíš život, ale konečně něco uděláš správně! Bratr by byl pyšný. A naprav to s Renne, ještě jednou naposled ji navštiv. Je ze sirotčince, nemá žádné peníze, aby odešla ze země, kde jí hrozí smrt. Postarej se o ní!" pobídá mě hlásek. Má pravdu! Udělám to.

Můj pán si vypůjčil mého domácího skřítka Kráturu. Nevěděl jsem, co s ním dělá, ale už s ním byl pryč moc dlouho. Zavolal jsem si ho k sobě zpět a div nevyletěl z kůže. Zjistil jsem od něj, že viteál se nalézá v podobě Zmijozelova medailonu v jakési jeskyni. Při vztupu ji musím posvětit svou krví, dále se dostat na loďce k malé skalce a vypít jeď, který mě ochromí. To všechno musím podstoupit, abych medailon získal.

Vyrobil jsem si přesnou kopii toho medailonu, díky Kráturově paměti. Ještě si musím dávat pozor na nemrtvé, kteří číhají pod hladinou oné jeskyně. Než se na tuto, dost možná sebevražednou misi vydám, musím za Renne. Zjistil jsem, že bydlí v Godrikově Dole. Musím to udělat, toto je správná věc. Byť možná, že je to naposled.

Pohled Renne
"Crrr!" slyším zvonek. Mám strach, aby to nebyli Smrtijedi. Ale ti by nezvonili. Opatrně otevřu dveře a vidím něco horšího. "Regulusi, co tu děláš?" zeptám se ho. "Můžu udělat něco šíleného?" kouká na mě jak na zjevení. "Myslím, že je šílenost sem jen přijít, ale ano mluv" ohradím se. "Vezmeš si mě?" jen co to dořekl, podlomila se mi kolena a začala jsem brečet. "Já tě trumfnu a řeknu něco šílenějšího. Ano!" povím a po příliš dlouhé době konečně má životní láska spojí naše rty zase v jedno. Mohu vás ubezpečit, že jen u líbání jsme nezůstali.

Mazlíme se k sobě a přemýšlíme o budoucnosti. Oba by jsme chtěli syna. "Jak by jsi ho pojmenovala?" zeptal se a já měla jasno. "Robin, Robin Black, po mém otci" vyhrknu. "Robin Sirius Black" doplní mě Regulus. Chvíli se necháváme unést tou myšlenkou, plnou lásky.

Po chvíli mě to nedá a já se ho musím zeptat, ikdyž tím zničím krásnou, byť naivní a idealickou chvilku. "Co se stalo, že tak najednou?" ptám se ho. "Došlo mi, že své hříchy musím napravit. Ty jsi jeden z nich. Převedl jsem na tebe všechny své peníze, abychom se mohli vzít a žít šťastně až na věky někde daleko odsud.

Další hřích je Sirius. Musím mu splatit dluh a ukázat mu, že měl pravdu a vše napravit. Brzy budu muset jít něco zařídit. Musím se ti přiznat, že nevím jestli to přežiji. Ale jestli ne, využij ty peníze a dostaň se odsud" dopoví mi a já začnu plakat. Když jsme se oblékli a já ho šla vyprovodit, ještě mi mezi dveřmi řekl tu nejkrásnější a také nejbolestivější věc, kterou mu kdy pověděl.

"Renne Fisher Black, miloval jsem tě od doby, co jsem tě poprvé viděl. Miluji tě a vždy budu. Jsi to nejlepší, co mě kdy potkalo. Udělám všechno, abych se k tobě vrátil, ale slíbit ti to nemohu. Prosím pochop to a udělej, co jsem ti řekl, aby jsi byla v bezpečí" toto na mě mezi dveřmi vychrlí a já to musím akceptovat. Vše mi vysvětlil, já mu odpustila. Nevím co musí splatit svému bratrovi, ale jistě mu odpustí. Naposledy mě políbí a odejde neznámo kam. Snad se mi vrátí.

Pohled Reguluse
Kráčím vstříc osudu, který mě nejspíše čeká. Musím to udělat. Dlužím mu to. Vše udělám, jak mám. Posvětím vchod svou krví, dopluji s Kráturou na loďkou na ostrůvek a začnu pít jed. Ten jsem vypil, ale byl jsem paralyzován. Vyměnil jsem medailony a do toho falešného vložil vzkaz. Ten pravý jsem dal Kráturovi.

Najednou jsem uklouzl. Aspoň jsem si to myslel, ale došlo mi, že mě jeden nemrtvý zatáhl za nohu a já spadl do vody. Při mém posledním nádechu jsem Kráturovi rozkázal medailon zničit a poslat ho domů. Po tom jedu, co jsem vypil, jsem už neměl sílu se bránit.

To poslední co si pamatuji je, jak se topím a nemrtví mě stahují pod vodu. Svůj poslední pohled jsem věnoval stropu jeskyně, který jsem viděl přes křišťálovou hladinu vody. Vypadal jako bouřka. Připomnělo mi to oči, které vlastnily dvě osoby, jež jsem miloval nejvíce. Oči mého bratra a také mé snoubenky. Promiň mi Renne, už se ti domů nevrátím.