Pohled Remuse
Možná bych se měl svěřit. Ale mám strach, oni mě nepřijmou a jsou to jediní přátelé, které jsem kdy měl. "Reme, kam pořád mizíš, k tomu ještě v noci?" řekne Sirius. "Máme o tebe starost" doplní ho James. A je to tu, mám říct pravdu? Řeknu pravdu. "No, moje maminka je nemocná a já jí chodím navštěvovat" myslel jsem na něco jiného a něco jiného taky řekl."To mě moc mrzí Remusi" pošeptal mi Peter. Nechci s tím někoho zatěžovat, navíc by se mě báli a to nechci. Mysleli by jsi, že jsem stvůra! Když tak přemýšlím, mysleli by si jen pravdu. Já jsem stvůra. "Hele kluci, musím do knihovny dopsat si esej, zatím" a už chvátám do knihovny.
Každý má vlastní problémy a třeba takový Sirius není výjimka. Rodiče ho nenávidí a on je, bijí ho, sesílají na něj kledby. Toto všechno jen protože je odlišný. Je mi ho líto.
Pohled Jamese
"Měli by jsme to ověřit" prozradím svoji myšlenku Siriusovi. "Má tajemství a mě se ta jeho pohádka o nemocné matce nelíbí" dořeknu. "Máš pravdu Jamesi" řekne Sirius. "Dnes za ní jde zkratkou přes Chroptící chýši" podělí se o svoji znalost Peter. Chvíli přemýšlím, a pak rozhodnu slovy. "Budeme ho dnes sledovat." A kluci souhlasí. Dnes v noci bude akce.***
Večer jsme se s klukama rozloučili s Remusem. Jen co se zavřeli dveře našeho pokeje, který jsme spolu sdíleli jsem svolal kluky. Podělil jsem se s nimi o mé tajemství. Byl jsem totiž vlastníkem neviditelného pláště. "Dědí se v mé rodině už po generace" dodám a usměji se. Přehodil jsem přes nás plášť, kluci z toho byli pif-paf. Div jim huba neupadla. Vyrazili jsme pod rouškou noci Remuse sledovat.Dorazili jsme k Vrbě Mlátičce. Remus ji kouzlem znehybnil a dutinou stromu pokračoval temnou chodbou. Nenápadně jsme ho následovali. Dorazili jsme do jedné místnosti. Byla prázdná a pak zde byl výklenek se mřížemi. S klukama jsme si tam zalezli a pozorovali Remuse, který se poutá řetězi ke zdi. Nechápali jsme, co se to děje, dokud.."Aahh!" Remus začal křičet. Pozorovali jsme ho, jak se mu láme každá kost v těle a nemohli mu pomoct.
Já i Sirius jsme brečeli, Peter si zakrýval ústa a radši odvracel zrak. Takový křik, který se drápal z Remusových úst, nikdy nechcete od nikoho slyšet. O nedlouho později před námi nestál chudák Remus. Všem už bylo jasné, proč se choval tak odtažitě, proč byl tak smutný, proč měl na sobě jizvy, a proč jednou do měsíce zmizel. Náš kamarád byl vlkodlak.
Chápal jsem ho. Vlkodlaci jsou v kouzelnickém světě vyvrhelové. Muselo to pro něj být peklo s takovou vyrůstat. Všem nám ho bylo líto a bylo nám jasné, že ho v tom samotného nenecháme. Už i Sirius odvracel zrak. Jen já to vydržel. Pozoroval jsem ho, jak svými drápy zarývá do svého těla a snaží se dostat z okovů. Modlil jsem se, aby už bylo po všem.
Pohled Remuse
Paprsky Slunce mě šimraly na obličeji. Procitnul jsem a zvedl se ze země. Když jsem tak učinil, vidím kluky. Strachy jsem stuhl. Měli přes nohy přehozený nějaký plášť a tulili se k sobě. Sirius se probral a kouká na mě. Brečel. Oni všichni brečeli. Zvedl se a šel ke mě. Já začal couvat a omlouvat se za svoji existenci. To už probralo i zbytek osazenstva.James na mě promluvil. "Vím, že si myslíš, že tě budeme teď nenávidět. Že se tě budeme bát. Ale to není pravda. My ti pomůžeme, nenecháme tě v tom. Tajemství je u nás v bezpečí. Už nejsme jen spolužáci. Jsme přátelé." dořekne a při tom brečí. "Spolu to zmákneme kámo a promiň, že jsem tě prudil, že s námi nechceš trávit čas." přidá se Sirius. "Už chápeme proč jsi to dělal, ale nám to nevadí. Doufám, že s námi budeš chtít trávit více času." usměje se obejme mě.
Došlo mi, že konečně mám bezpečnou příležitost mít přátele. Bavit se jako dítě a třeba se časem naučím se srovnat s tím, co jsem. Nevěděl jsem, zda se smát nebo brečet. Zvolil jsem obě možnosti. Cítím se volný, konečně mi padl kámen ze srdce. S klukama jsme se objímali a plakali. Sice to byl bolestivý moment, ale byl krásný. Jsem jim moc vděčný. Takto se zrodila parta kluků, jež si říkají Pobertové. Dle mého je to velice Originální název, nemyslíte?
ČTEŠ
𝐃𝐞𝐣𝐚 𝐕𝐮 / Marauders, Dcera Siriuse Blacka
Random"Mělo to být my proti celému světu, ale nakonec je to teď já proti tobě, Blacku" "Co se to s námi stalo Ath?" "Neříkej mi jménem, teď už na to nemáš právo a můžeš si za to sám" *** Sirius a Regulus mají děti, které jsou jejich věrné kopie. Historie...