𝐃𝐞𝐣𝐚 𝐕𝐮 / Marauders, Dcera Siriuse Blacka

to jediné, co je na mě dobré

Pohled Reguluse
Nenávidí mě a nenávidí mě oprávněně. Jistě, že ho mám rád, pořád je to můj bratr, ikdyž mě vyměnil. Je to má vina. Jsem slaboch a toto je můj trest, který si zasloužím. Tento týden se toho stalo hodně.

Nejdříve Sirius odejde a pak..ze mě mý rodiče udělají smrtijeda. Nenávidím se. Od doby co odešel, každou noc spím v jeho posteli. Co řekne Sirius, až to zjistí? Co jsem to provedl. Jemu to už bude asi jedno, nezajímám ho.

Trápí mě, co řekne Renne. Je to má jedinná láska a já se jí nehodlám vzdát. Ale bude to tak lepší, měla by problémy a já chci, aby měla skvělý život. Měl bych nenávidět úplně všechno, co se týče jí, ale opak je pravdou.

Miluju ji, a proto ji musím nechat jít. Sirius mě pak prokleje a zatratí. A skončí to tak, že spáchám sebevraždu a skončím za to všechno v pekle. Zítra se vracím do Bradavic a nevím, jak se mám na svého bratra podívat, až ho uvidím. Raději půjdu spát.

Flashback
Jdu si tak starou chodbou a najednou slyším pláč. Následuji ho a vidím něco, co mi otevře oči. Než jsem poznal ji, mudly jsem nenáviděl. Šmejdi si dle mého názoru zasloužili zemřít a kříženci taky. To, co jsem viděl, mě vyvedlo z hrozného omylu. "Pročpak pláčeš krásko?" když ke mě vzhlédne, bezpečně poznám, že je to ta dívka, ze stejného ročníku, jako můj bratr. Je to ta dívka, do které jsem omylem vrazil, když jsem byl na hradě teprve první den. Ta dívka, která je dle mého nejkrásnější na světě. Dívám se na ní, jak trpí a paláče a mě to láme srdce. Tak vzmuž se a dělej něco! říkám si v hlavě. "Ne, prosím už dost!" křičí po mě kráska. "Renne, já bych ti nikdy neublížil, co se stalo?" dostanu ze sebe. " Tvý spolužáci mě zbili a smějí se mi, dělají to pravidelně. Vždy jsem pak celá od krve a opravdu už nevím, co mám dělat. Jak vlastně víš, jak se jmenuju?" poví mi. "Měl bych vědět, jak se jmenuje ta nejkrásnější dívka pod sluncem" řeknu a přisednu si k ní. Nejdříve na mě kouká jak z jara, ale pak se přisune blíže a já ji obejmu. "To bude dobré. Vezmu tě na ošetřovnu. Nikdy nenechám nikoho, aby ti ublížil! To slibuju Renne"

Jsem už v Bradavicích, sedím u stolu a čekám na večeři a příchod prváků. Nemůžu se přestat dívat k nebelvírskýmu stolu. Zrak mi neustále sklouzává k Siriusovi a Renne. Sirius vypadá šťastně se svým "lepším bratrem" Jamesem a přáteli. Co bych za to dal, mít kolem sebe tak skvělé lidi. Renne je snad ještě hezčí, než před prázdninami. Je nádherná. Ničí mě, že to s ní musím ukončit, ale bude to tak lepší.

Brumbál nám začal povídat o nástrahách, které nás čekají a apeluje na nás, aby jsme si vybrali správnou stranu. Říkal, že venku běsní válka a má pravdu. Lidé umírají napravo i nalevo. Máme si vybrat správnou stranu a já si, byť proti mé vůli, vybral špatně. Mám starch, stejně jako ostatní.

Druhý den odpoledne jsem se nenápadně vypravil za Renne, vše jí vysvětlit, omluvit se a podívat se pravdě do očí. Zrovna šla chodbou proti mě, všude svítilo slunce. Byli jsme v té chodbě s výklenky, která je u nádvoří. Její vlasy se leskly a měla na sobě smaragdové minišaty. Když jsem ji viděl, huba se mi propadla až k protinožcům. Ona si toho všimla a začala se mi smát.

Nikde nebyla ani noha, a tak jsem se rozhodl trochu hodně zariskovat. Sotva jsem ji viděl, čapl jsem ji a odtáhl do nejbližšího výklenku. Hned jsem se na ni vrhl a ona svými rty spolupracovala. "Vypadáš kouzelně. To jsem myslel, že hezčí být nemůžeš" neotálím a zahrnu ji polibky. "Pročpak ses tak vymódila?" ušklíbnu se. "Poberti pořádají párty na začátek nového školního roku" dopoví a polibky mi začne oplácet.

"Renne, musím ti něco říct" ukončím krásnou chvilku. "Copak se děje Reggie?" Nadechnu se a vše jí řeknu, co se za poslední dva měsíce stalo. Ukážu ji svoji paži a dodám k tomu, že ji miluji a kvůli tomu se s ní musím rozejít. Renne na mě kouká s otevřenou pusou, objímá mě a začíná brečet. Ani jeden jsme nebyli schopni slova.

"Co to u Merlina je?!" když se s Renne otočíme vidíme Jamese a Siriuse jak v rokou dřímají flašky ohnivé whisky a nějaký plášť. "Jak dlouho tu stojíte?" zeptám se nevině. "Dost na to, abychom věděli, že jsi Smrtijed" vyhrkne James a začne couvat dál ode mě. "Ty? Člověk, který upsal duši ďáblu oblbuješ hlavu takovému andílkovi, jako je Renne?!?!"

Kouká na mě naštvaný Sirius a střídá pohled s Renne, mým obličejem a mou paží. Zakoukám se na paži a vyhrknu.
"Siriusi, já to vysvětlím!" dřív než se mi dostane slova, tak mi dá bratr pěstí. Začneme se oba rvát hlava nehlava. Přimíchá se do toho i James a Renne se krčí v přístěnku. "Tak a dost!!" ječí po nás profesorka McGonagallová. "Chlapci, okamžitě na ošetřovnu a vy slečno pojďte se mnou!"

Ležím na nemocničním lůžku. Mám prý zlomený žebro a rozbitý nos. Sirius má nejspíše otřes mozku a rozřízlou a vykloubenou ruku. Vypadáme jak po bojišti. Jamesovi skoro nic není, jen povrchové rány. "Opravu ji miluješ?" ozve se ze Siriusových úst. "Ano" odpovím.

"Pak víš, co máš udělat. Jen se na ni ještě někdy podívej a urvu ti hlavu, rozumíš" dořekne a na ošetřovnu vstoupí Lily a její kamarádky, Remus, Peter a Renne. "Rozumím, však jsem to měl v plánu" odpovím tiše a bratr jen přikývne.

"U Merlina, Siriusi co se stalo, jsi v pořádku?" vyhrkne Marlene. Znám ji jen jako bloncku, která hodně silně učarovala mému bratrovi. Míval její fotku i na nočním stolku hned vedle Pobertů. "Je mi fajn, ale na dnešní párty si s tebou asi nezatnacuji" šibalsky ji odpoví. Už by se s ní mohl dát dohromady. Alespoň jeden z nás bude šťastný. Lily zatím přikládá studené obklady na Jamesovo čelo a on vypadá velice spokojeně.

"Může mi jeden z vás vysvětlit, co se stalo?" zeptá se náš ředitel. "Bratrské rozepře" odpovím mu a Sirius se mnou souhlasí. Ředitel se poté usměje. Všichni jsou naskládaní kolem Siriuse a mě si už nevšímají.

Pohled Siriuse
"Minnie nemusíš mě obskakovat, nic mi není" a usměji se. "Siriusi Blacku, mluvíš z cesty!" pokárá mě profesorka. "Omlouvám se Atheno" odpovím a protočí se mi celý svět. "Tichošlápku, Athena je to řecky. Paní profesorka má sice stejné jméno, ale v římském synonymu" poví mi Remus.

"Jasný, moc chytrý na mě. Ale musím uznat, že Athena je nádherné jméno. Neříkám, že Minerva není, jen Athena je vážně dokonalé jméno" dopovím a natáhnu se po lahvičce s lektvarem.

"Minervo, vy se o mě staráte, jak o vlastního" dívám se jak mi měří teplotu a chystá čas. "Jste jak moje druhá máma. Hned po Euphemii, což je i Jamesova máma. Takže já a James jsme bráškové a vy jste naše maminka také" dokončím svůj monolog a všichni na mě hledí jak na blázna. "Vnímáte mě jako postavu matky?" zeptá se mile.

"Ne, jistě že ne!" ohradím se. "Hej! Ukaž své matce taky nějaký respekt!" okřikne mě s úšklebkem James. "Neměli by jsme je oba odvést k Mungovi?" navrhne Peter. "Haha! Pane Blacku to z vás asi mluví váš úraz hlavy a ty nechutné lektvary. Raději si odpočiňte a nepřemýšlejte nahlas" poví profesorka.

Pohled Renne
Nenápadně se odvrátím od skupinky, která se sklání nad Siriusem a zamířím k posteli, na které leží on. Nejradši bych mu teď oči vyškrábala, ale nemám na to srdce. Celý ten Siriusův monolog o rodině slyšel a mě je ho líto, vím jak mu je. Přisednu si k němu a pohladím ho po tváři. Chytím ho za ruku a taky mu ji políbím.

"Regu, mě je jedno, co jsi zač. Je mi jedno, co máš vypálené na předloktí. Já bez tebe nemůžu být. Je mi jedno, jestli za naši lásku zaplatím životem, ale prosím neopouštěj mě" pošeptám mu. "Renne, taky tě miluju, ale musíme se rozejít. Je mi líto. Bude to tak nejlepší" povím jí chladně.

Chtěla mi na to něco říct, nejspíše se se mnou začít hádat, ale nestihla to, protože ji James okřikl. "Renne okamžitě pojď sem!" uslyším. "O tomhle si ještě promluvíme" řekne jí a už jen vidím, jak ji táhne tam kam patří - do bezpečí k jejím přátelům a co nejdál ode mě.