𝐃𝐞𝐣𝐚 𝐕𝐮 / Marauders, Dcera Siriuse Blacka

Umbridgeová, porušování řádu a patroni

"Ani na to nemysli Hannah! To je moje kupé, najdi si své!" zpražím dívku ze stejného ročníku z Mrzimoru. Byla fuška se sem narvat v takovém počtu. My holky jsme klukům musely sedět na klínech, abychom se všichni vlezly.

"Tak co prázdniny?" zeptám se a všichni svěsili pohled. Očividně stály pod psa. "No, přežili jsme" promluvil Crabb za všechny. Jistě po spoustě z nich jejich rodiče chtěli, aby se přidali na stranu zla.

"Nevíte kudy máme jít?" ptá se Daph. "Asi k těm kočárům taženými opravdu hnusnými koňmi" řekne Theo. Jde vedle mě a drží mě za ruku. "Jakými koňmi? ty kočáry jedou samy jako vždycky" poučí nás Draco.

Já, Theo, Lily a Hes jsme se na sebe podívali a nechápali. Handrkovali jsme se tam ještě dlouhou dobu. Pak sem přišel Robin s kamarády.

I on ty koně viděl společně s Harrym a Lenkou Láskorádovou z Havraspáru. Nikdo jiný je neviděl. Nakonec jsme si nasedli a odjeli do hradu.

***
"Co to je za zjev?" zeptá se Lorenzo. Všem nám to udeřilo do očí. Dívali jsme se k učitelskému stolu. Mezi učiteli seděla obtloustlá stará žena s falešným úsměvem navlečená v růžovým kostýmku.

"No fuj" okomentoval to Goyle. Ta žena mi byla nesympatická už od pohledu. Po chvíli jsem si byla jistá, že ji nenávidím. Skočila řediteli do proslovu a vykládala nám kecy a kraviny. Měla jsem chuť ji tu blbou mašli, co na sobě měla, narvat do krku. Jistě jsem nebyla jediná.

Vybalily jsme si a náležitě upravily pokoj dle svého, tak jako vždycky. Každoročně k nám přišli zase kluci hrát flašku a karty. Snědli jsme několik cukrovinek a pak usnuli.

Na snídani a následovně na první hodinu jsme si kráčeli jako králové. Naše ego neznalo mezí. Toto musím uznat, ale tak co se dá dělat, jsme holt populární.

Úsměv nás přešel, když jsme ten zjev viděli na hodině. "Toto vidět po ránu není dobrý pro mé zdraví" podotkl Theo a já se musela pousmát. Čím více času se mnou tráví, tím více má prořízlou pusu. Už to není ten tichý kluk, ale miluju ho pořád stejně, možná ještě víc.

Sdělila nám, že na OPČM nebudeme požívat hůlky. To ve mě hrklo po prvé. Pak se začala hádat s Harrym a označila smrt Cedricka Diggoryho za nehodu. To už ve mě hrklo po druhé. Pak se opovážila promluvit se mnou a řekla o mém otci, že je vrah a smrtijed. No a v tento moment ve mě hrklo po třetí.

Díky ďáblu, že odešla do svého kabinetu, nebo bych po ní asi skočila. Samozřejmě mě a Harrymu udělila školní trest. Bylo rozhodnuto. Tato žena je nepřítel numero uno.

***
Už jsme ve škole dobrýho půl roku. Ath a spol s dvojčaty začala spolupracovat a ničit Umbridgeové zdraví. Podstrkují jí různé jedůvky.

"Ahoj" pozdravím svoji dívku. Domluvil jsem si s ní dneska rande. Je to ale komplikované, protože Umbridgeová vztahy zakázala. A taky zakázala spoustu dalších věcí.

"Právě porušujeme školní řád. Bod pro nás!" zasměje se a na pozdrav mě obejme. "Tak co všechno tu pro mě máš?" zeptá se a sedne si na deku. Připravil jsem si pro nás piknik na astronomické věži. 

"No a pak jí to vybouchlo před obličejem! Lily s Fredem mají školní trest další dva měsíce" vypráví mi. Já se na ni nemůžu vynadívat. Do té holky jsem byl blázen, jen co jsem ji viděl. Ani nevěřím, že tady teď se mnou je a opravdu je po těch letech konečně moje.

"Zlato? Posloucháš co ti říkám? Profesor Kratiknot nám zadal esej a -" přerušil jsem ji polibkem. Po chvíli se odtáhne.

"Dívky a chlapci se nesmí přibližovat na patnáct centimetrů. Měli by jsme to dodržovat" směje se škodolibě a při tom si hraje s mými vlasy. "No to určitě. Už vidím, jak to dodržuje taková Ath s Nottem" zasměji se. Po tom co se trochu uklidním si ji přitáhnu blíž.