hermiona krade svetry

64 6 0
                                    

Konečně. Vracím se do Bradavic. Léto u Weasleyových bylo skvělé. Prázdniny jsme strávili v Egyptě. Sice jsem se do Bradavic těšil, ale jak tak stojím před vlakem, hned bych se do Egypta vrátil.

"Dámy, pojďte za mnou, ať chytneme to nejlepší kupé!" ozve se za mnou mě velmi známý hlas, moje sestřenice a její gang. "Robine, zlatíčko máš všechno?" vytrhne mě z přemýšlení paní Weasleyová. "Ano Molly, mám naprosto všechno. Budeš mi moc chybět" dopovím a obejmu ji. Je jako moje druhá máma. Říkám druhá, protože ta první jistě ještě někde je a já ji najdu.

Jak tak sedím v kupé s Ronem, Mionou a Harrym, teprve teď si uvědomuji, jak moc mi bude chybět. Arthura a Molly uvidím až na vánoce. "Myslíte si, že spí?" poví Hermiona. Harry do mě žďuchne, abych se probral. Koukal jsem se z okna a bylo mi celkem divně. "Ne já nespal, jen jsem se díval z okna" pronesu. "Hlupáčku, nemluvím o tobě, ale o tom asi novém profesorovi, se kterým sdílíme kupé" otočím se a opravdu tady někdo sedí s námi, zachumlaný pod kabátem.

Má hnědé vlasy a na obličeji jizvy. I přesto z něj mám dobrý pocit. Vypadá celkem sympaticky. "Není vám zima?" ptá se Ron. Upřímně, zima mi je od doby, co jsme nastoupili do vlaku. Nikdo Ronovi však nestihne odpovědět. Do vlaku někdo nastoupil. Všichni jsme se chvěli zimou. Okna zamrzla a ze světa jakoby se vytratila radost.

Ohlédnu se ke dveřím a jsem vyděšený k smrti. Je tu nějaký tvor v černým plášti a-

"Robine! Robine probuď se! No tak Harry, vzbuďte se!" volá Hermiona a já se nějak snažím vzpamatovat. Asi jsem omdlel. Oprava, já a Harry jsme omdleli. "Co se stalo?" posadím se. Ten pán s jizvami mě i Harrymu podá čokoládu a pomůže nám z podlahy. "To byl mozkomor. Byl to jeden z azkabanských strážných. Nyní mě omluvte, musím jít něco vyřídit. Jezte, bude vám lépe chlapci" poví nám a odejde.

"Někdo tu křičel" poví Harry. "Nikdo tady nekřičel" otočím se na Herm. "Ale ano křičel, nějaká žena!" ohradím se a s Harrym souhlasím. Více jsme to už neřešili. Ale dal bych ruku do ohně, že tu někdo křičel. Byl to hodně ošklivý křik.

"Hestia chce svůj svetr" tohle mi byl čert dlužen. "Atheno, co tu děláš?" "Jdu pro Hestin svetr" dostane se mi odpovědi. "Jaký svetr?" poví naštvaně Hermiona. "Ty víš moc dobře jaký svetr. Ten zelený, který Hes neustále bereš. A místo Hes jsem tu já, protože s tebou mluvit nechce. Prý by tě musela upálit za živa, takže se ptát nemusíš" odsekla. Hermiona vytáhla z kufru onen zelený svetr a mrskla ho po Ath se zhnuseným výrazem.

"Co si to dovoluješ, ty mudlovská šmejdko?!" vyštěkla Ath na Hermionu. Už po sobě chtěly metat kledby, ale vyrušil nás samotný Draco Malfoy. "Athénko, přestaň si hrát, musím s tebou mluvit je to důležité" poví jí. "Provedla jsem něco?" ptá se s úšklebkem. "No jak se to vezme" odpoví jí její kamarád. Ron si stoupnul a mírně zvýšil hlas "Tohle není volná zábava! Laskavě opusťte kupé" řekne Ron naštvaně. "No jo Weasley, už jdeme" opáčí se Malfoy a s Ath odchází. "Ještě, že jsou už pryč" poví Harry.

***
"Tak o co jde?" ptám se svého bratránka. Mám celkem strach, co z něj vyleze. "No víš, kvůli událostem, které se staly v minulém školním roce budou všichni čistokrevní studenti ze Zmijozelu nosit na kravatě odznáčkek v podobě hada" dokončí Draco svoji myšlenku. "A proč mi to říkáš Draco?! Dejte mi s tím pokoj! Já čistokrevná očividně nejsem, vím to. A díky tomu nebudu moc nikdy v budoucnu být s Theem, kdyby nám to vydrželo. Díky, že mi kazíš den" odseknu a chci jít pryč.

Draco mě chytne za paži a přitáhne zase zpátky. Sakra, ten kluk má celkem sílu. "Nech mě to dokončit. Pamatuješ, jak jsme se viděli poprvé? Tehdy v Příčné ulici? Můj otec ti dal za ucho pramen vlasů, pamatuješ?" přikývnu. "Výborně. Víš Ath, tvojí DNA jsme podrobili testům a jistým kouzlům, které ukazují kolik v tobě je magie. Podle jistého počtu se pak dá určit status"

"Ath, ty jsi čistokrevná. Sice máš hraniční hodnotu, ale ano. Jsi čistokrevná" poví mi Draco a mě se chce brečet. Toto mění spoustu věcí! Dal mi odznáčkek pro mě a pro Celeste, abych jí ho donesla. Slíbila jsem mu, že ho budu hrdě nosit.

"Úžasný! Takže to můžete publikovat!" vyhrkne na mě Lily. "No ještě není co publikovat. Oficiálně spolu nechodíme. V prvním ročníku jsme si dali na oslavě pusu a to jsme ještě byli trochu opilí. Na té oslavě jsem na něj měla celkem špatný vliv. Pak jsme se začali scházet a to tajně. Vydrželo to do minulého roku. Nikdy se však už nic nestalo"

"Theo měl strach, že by ho jeho otec přetrhl, kdyby to zjistil. Víte jaký je? Aristokratický, čistokrevný zmijozel, který bije svého syna. Taková je to stvůra! Navíc, kdo říká, že mu to přes léto vydrželo? Třeba už se mu líbit taky nemusím"

Holky mě za můj proslov náležitě seřvaly. Asi mají pravdu, ale i tak mám strach, že se mohlo něco změnit. Toto však není moje jediná vráska na čele. Můj pravý a hlavní problém se jmenuje Sirius Black. Můj biologický otec utekl z Azkabanu.

𝐃𝐞𝐣𝐚 𝐕𝐮 / Marauders, Dcera Siriuse BlackaKde žijí příběhy. Začni objevovat