už nejsme ty děti

80 4 0
                                    

Pohled Siriuse
Nemůžu. Kéž by to už přestalo. Je červenec roku 1981. Už je to měsíc, co tu moje žena není. Stalo se to rychle. Šla navštívit společně s Athenou a Robinem svou rodinu. Já tam nemohl, plnil jsem misi pro řád. Marlene uložila děti do postýlky vedle sebe v horním patře a nechala je spát. Když sešla dolů viděla smrtijedy. Její matka, otec i dva starší bratři byli mrtví.

***
"Ale ale, není to Marlene McKinnonová?" oslovila mě. Ona neví, že jsem se provdala za Siriuse. To znamená, že neví ani o dětech. Musí to tak zůstat, udělám všechno pro to, aby děti přežily. Snad spí hlubokým spánkem, aby nezačaly plakat. "Bello, jak krásné tě vidět" povím a připravuji se na to, že zemřu. Taky že se tak stalo. Smrtijedi zapálili celý dům. Dětí si nevšimli a odešli. Přežili to. Bystrozoři je odnesli zpět Siriusovi, kterého to zlomilo.

***
Zkončil jsem u Dvanácteráka. Lily se starala o děti a James mě prakticky oživoval. "Nevěřím tomu, nemůže být pryč. Já to bez ní nezvládnu" lituji se. "To víš, že to zvládneš! Jsem tu s tebou. Nikdo už neumře, to slibuji" uklidňuje mě můj nejlepší přítel. "Siriusi, musím ti něco říct. Pamatuješ na tu věštbu o chlapci, který má porazit pána Zla?" poví mi James a koukne se na mě. "Ano, proč?" vzhlédnu na něj a je mi to jasné. "Co jsme komu udělali, Jamesi? Proč zrovna tvůj Harry?" a začnu brečet ještě víc.

"Já nevím. Posledních pár měsíců je spíše jako peklo na zemi. Brumbál nám poradil Fideliovo zaklínadlo. Potřebujeme strážce tajemství. Chtěl jsem, aby jsi to byl ty" poví mi. Já mu na jen odvětil, že to bude příliš okaté, a aby jmenoval Petera strážcem. Nakonec jsme se nad tím shodli.

Ten večer jsem přišel ke své malé dcerce, ke své malé princezně. Kdybych teď zemřel, tak by si mě ani nepamatovala a ani by třeba nevěděla, kdo jsou její rodiče. Ta představa mě děsí. Malá Athénka se ale náhle probudí, a začne plakat. Moje žena ji vždy zvládla utišit ukolébavkou. Kdo mě dobře znal, a teď myslím převážně mé spolubydlící ze školy, tak věděl, že já zpívám jedině ve sprše. A že mám andělský hlas! Pro dnešek jsem učinil výjimku a mé malé uličnici jsem ukolébavku od mé ženy zazpíval. Myslím, že tuto výjimku budu dělat už každý večer.

"Ó, moje dcerko čiperko,
něco pro tebe tu mám..."

A bylo to, moje dcerka odplula sladce do říše snů a to jen po dvou verších. Slibuji, že se jí nikdy nic nestane. Je tak malá, nevinná a křehká. Dám jí to nejlepší, co budu moct. Už teď jsem na ni pyšný.

říjen 31, 1981

Píše se toto datum. James a Lily se hodně skrývají, nikoho nemají a zufale se snaží ochránit Harryho. Remus se nám odcizil úplně. Myslíme si, že se stal špehem pro Voldemorta. Dnes mám špatný pocit. Opravdu hodně špatný pocit. Je už večer a James mi ještě neodpověděl na moje vzkazy. Začnu přemýšlet nad svým rozhodnutím. Peter, takový budiž k ničemu a já mu svěřil do rukou osud svých nejbližších. Uložím své děti do postýlky a opustím dům. Když dojdu k Potterovým, už je pozdě. Je zde Hagrid, který odnáší Harryho. Jako jediný přežil a porazil pána Zla. Chtěl jsem si ho hned vzít, ale on mi ho nedal. Koukal na mě, jako bych byl prašivý. Nechápal jsem ho.


James...to nejlepší co mám. Lily a James spolu strávili tak málo času. Co teprve malý Harry? Peter. On je zradil a já celou dobu obviňoval Remuse. Můj žal a smutek se začal přetvářet ve vztek. Musím ho najít. Musím ho najít a zničit. One dlouho později se mi to povedlo.
"Jsou mrtvý Petere! To tě to nemrzí?! Je to tvoje vina!" Takto jsem pokračoval, ale použil jsem barevnější slovník. Po chvíli neštěstí pohltilo i mě.

Peter zabil dvanáct mudů, uřízl si prst, aby to vypadalo, že je mrtvý a potom se proměnil v krysu do své zvěromágské podoby a utekl. Vina padla na mě. Celý kouzelnický svět si myslí, že jsem vrah a zrádce. "Já to nebyl! Máte nepravého! Moje dcera a synovec! Co s nimi bude?! Musíte mi věřit!" křičím na bystrozory a doufám, že mi uvěří. Ti se mi jen vysmějí.

Zavřeli mě do Azkabanu. Moje dcera a synovec padli do výchovy mé zlé matky. Nevím proč si je vzala, nejspíše aby mě potrestala. Nejspíše, aby mohla, dle jejího názoru "chyby a ostudu rodiny" trestat a mučit znovu a znovu. Jistě budou trpět a já ani nevím, jestli je ještě někdy uvidím. Pokusí se je převychovat a zlomit je. Jen při pomyšlení je mi zle. Takhle to dopadnout nemělo. Myslím, že jsem v pekle.

Moje milovaná žena, James a Lily, Dorcas, Renne, Regulus..všichni jsou mrtvý a ti co přežili si myslí, že je to má vina. Harry se dostal do péče Lilyiny sestry Petunie. Nenáviděli se a Harry za to jistě také zaplatí. Přál bych si umřít, ale nemůžu si to dovolit. Musím najít cestu, jak si očistit jméno a postarat se o svoji dceru, synovce a kmotřence. Chvíli si v tomto pekle jistě ještě pobudu. Přísahám ale, že se odsud jednou dostanu a všem ukážu pravdu.

𝐃𝐞𝐣𝐚 𝐕𝐮 / Marauders, Dcera Siriuse BlackaKde žijí příběhy. Začni objevovat