¤ Kapitola 15.: Konožské slavnosti ohňostrojů ¤

97 9 4
                                    


„Ahoj, zlatíčko!" zvolala Sakura vesele.

Její nálada se okamžitě zlepšila, když zvedla do náruče malou černovlásku, která se jí hodila kolem krku a zatočila se s ní kolem dokola. „Jste tady brzy,"

Její pohled sklouzl k černovláskovi, který se na ni díval s nečitelným výrazem. Pak si všimla, že v ruce drží tašku s neznámým obsahem.

„Co to máš, Sasuke?"

Mikoto v její náručí se zvonivě rozesmála, přičemž Sasuke uhnul pohledem a tašku nastavil před růžovovlásčinu tvář.

Sakura nahlédla do jejího nitra a nefritové oči se překvapeně rozšířily. Byly tam tři zmrzliny – čokoládová, citrónová a melounová.

- FLASH BACK –

Uzumaki za doprovodu mladé upírky a blonďaté senzibilky, které se smály z jeho zmateného výrazu vzhledem k informaci, kterou se nečekaně dozvěděl, kráčel vlastně ani nevěděl kam. Stále se z toho vzpamatovával, i když si nebyl jistý, zda se mu to do konce dne vůbec podaří. Popravdě, ano, chtěl a doufal, že jeho nejlepší přítel dá na jeho rady ohledně mezilidských vztahů, aby se sblížil s růžovovláskou, ale znal Sasukeho příliš dobře a jeho dlouholeté zkušenosti mu našeptávaly, že černovláskova hrdost mu to nedovolí. Byl příliš pyšný, aby něco takového udělal, aby se o něco takového vůbec pokusil. Možná právě z tohoto důvodu, když se do jeho mysli dostala slova ‚rande', ‚Sakura' a ‚Teme' a měl si tyto spojit do jedné věty, zůstal zaskočen.

A možná ještě více zaskočen byl, když jeho modré oči uviděly, že to nebyla jen slova, ale skutečnost. Naruto vzhlédl, jen aby se do jeho zorného pole dostaly dvě postavy. Ta vyšší patřila jeho nejlepšímu příteli, který kráčel naproti němu, s rukama zasunutýma hluboko v kapsách, s pohledem zabodnutým před sebou hluboko do země. Vedle Sasukeho vesele poskakovala malá černovlasá holčička v zářivě červených šatech, která se mu nápadně podobala.

Blonďák při tom pohledu na ně neodolal malému úsměvu - byli si vzhledem tak podobní a povahově tak odlišní. Sasuke kráčel tak vyrovnaně a chladně, díval se před sebe, s hlavou skloněnou a zamyšlenou, jeho oči byly tmavé a ponuré. Malá holčička vyzařovala životem, poskakovala radostí, s hlavou zakloněnou, dívajíc se na oblohu.

Ino, po jeho pravé straně, se tichým způsobem zachichotala, čemuž ze začátku Naruto nerozuměl, dokud svou pozornost znovu nepřesunul k Sasukemu, který hlasitým způsobem zavrčel. Jeho obsidiánové oči se zbarvily do karmínové – jasný znak toho, že byl vytočený, znak toho, že mu Ino prostřednictvím svých vrozených telepatických schopností přenesla nějakou myšlenku, která se Uchihovy zrovna nelíbila. Blonďák se zlověstně ušklíbl, rychle si domyslel, čeho se jejich krátká tichá komunikace týkala. Naruto rovněž neodolal popíchnout do svého nejlepšího přítele; odkašlal si a pak na mladého Uchihu ukázal prstem.

„A kde máš kytky?" pokáral ho.

Dívky po jeho boku si zakrývaly ústa, aby zamaskovaly úsměvy, protože si byly plně vědomy, že není radno Uchihu rozzlobit, pokud nechtějí zažít utrpení jeho očních technik.

Černovlásek se zlověstně ušklíbl, v tmavých očích se mu zablýskalo. Blonďák na sucho polkl.

„A tobě," Sasuke pohnul hlavou směrem k černovlasé upírce. „Ty žvásty snad pomohly?"

Narutovy spadla čelist. Hinata během vteřiny celá zrudla od hlavy k patě.

„Hinato!" zvolala senzibilka, když chytala černovlásku, která se řítila k zemi; přikládala jí ruku k horkému čelu a pokoušela se ji přimět, aby nabila vědomí.

Kdybys byla sen [OPRAVUJE SE]Kde žijí příběhy. Začni objevovat