Vražedkyně

15. Ashley

Ashley se ráno vrátila ze snídaně a převlékla se do oblečení na cvičení. Najednou ale zaslechla nějaké zvuky, které přicházeli zvenku.
Vykoukla z okna a uviděla Galbora s Brynem, kteří zrovna přiletěli.
Rychle si nazula boty a odešla. Potřebovala mluvit s Galborem.
Ashley v sobě cítila nervozitu. Již dnes má dojít k další vraždě a Ashley cítila, že je velmi blízko toho, aby tomu zabránila. Rychle vběhla do chodby. Při cestě narazila do nějaké služky.
„Omluvám se...hrozně pospíchám."
Pomohla služce na nohy. „To je v pořádku. Běžte."
Ashley našla Galbora na chodbě. Pravděpodobně šel do svého pokoje.
„Galbore!" Zakřičela Ashley.
„Ehm...taky tě zdravím...nečekal jsem takové přivítání."
„Na to není čas. Musíme vyřešit ten případ. Vím, že jsi unavený, ale myslím, že by jsme to mohli vyřešit."
Galbor ji zavedl do svého pokoje. Ashley na stůl rozprostřela své poznámky, které si vzala s sebou.
„Tak co jsi zjistila?"
„Vsadím se, že v tom mají prsty vyznavači temné Fridel. Když jsem se vplížila k jejich chrámu, tak tam byla nějaká skupinka, která mluvila o zrádkyni."
   „Takže můžeme předpokládat, že oběť bude žena." Galbor vstal a vzal si nějaký papír. „To znamená, že z pěti míst, kde by mohlo dojít k vraždě máme už jenon tři."
   „To není všechno, ten jeden muž, který vlastní ten dům je členem té skupiny."
   „Zajímalo by mě ale proč jsme těch značek nenašli více." Řekl Galbor.
   „Spousta z nich se bojí přiznat, že uctívají temnou Fridel."
   Asi hodinu probírali, která z žen se stane obětí. Bylo to těžké. Nemohli najít nic, co by jim pomohlo.
   „Dáme si pauzu, jsi unavený z cesty a stejně na nic nedokážeme přijít."
   „Dobře." Galbor se mírně usmál. V jeho očích byla únava. Ashley se cítila blbě za to, že Galbora takhle vyrušila.
   Venku se zatáhlo a začínalo pršet. Jako kdyby příroda věděla, že dnes bude smutný den.
   Ashley v sobě cítila takovou bezmoc.
   „Co se děje, Ashley?" zeptal se jí známý hlas- Tryal.
    „Já...já...nějak špatně jsem se vyspala a jsem nějaká slabá." Ashley jí nechtěla o tom případu říkat. Jak ji tak znala, tak jí bylo jasné, že by si s tím lámala hlavu. Tryal jí položila ruku na rameno.
   „Chápu...možná by jsi si měla odpočinout, mám ti přinýst čaj?"
   Ashley se chtělo řvát. Jak bych mohla odpočívat, když někdo pravděpodobně zemře?! Nechtěla čaj, jediná věc, kterou chce je, aby přišla na to, kde vrah udeří. Nakonec se přemohla a jemně se na ní usmála. „Ne ne...půjdu si lehnout."
   Objala Tryal na rozloučení a šla do pokoje.

Celý den se táhl, jak smrad. Při obědě skoro nikdo neprouvil a pak všichni mlčky odešli, dokonce i Bryn se neobtěžoval házet na ní a Tryal zlostné pohledy.
   Po celý den pršelo. Jindy by si Ashley zalezla pod deku a začala číst, ale teď je to jiné.
   Clythe jí zrovna uklízela pokoj.
   „Víš, že jsem ti říkala, že bych si uklidila sama."
   „Pak bych neměla nic na práci." Clythe si dala ruce v bok a upřeně se na Ashley podívala. „Nech mě hádat, celej den jsi takhle divná, protože by prej mělo dojít k vraždě."
   „Jak to víš?"
   Clythe se pousmála. „Služebnictvo se vždy všechno dozví."
  
Ashley se potulovala po chodbách plně ponořená do svých myšlenek, když procházela okolo Brynova pokoje, tak zaslechla nějaké hlasy. Nechtěla poslouchat za dveřmi, ale zvědavost byla silnější.
   „...musíme rozdělit hlídky a to na tyhle tři místa." Ashley poznala, že to byl Galbor.
   „Jak si můžeš být jistý, že zaútočí na některé z těchto míst?" Tohle byl Bryn.
   „Prostě to vím."
   „Co když jsi se spletl?"
   „Už jsem ti to přeci říkal!"
   „Nevíme to jistě."
   „Sakra, prostě mi věř ty paličáku! Mám to zjištěné od někoho, komu věřím!"
   „Od koho!?"
   „To ti nemůžu říct..."
   Chvíli bylo ticho, které prolomil Bryn.
   „...jestli mi teď řekneš, že ti s tím pomáhlala jedna z těch dvou lidskejch špín, tak-" Bryn to nestihl říct, protože ho přerušil Galbor.
   „Tak co?! Zavřeš je do vězení?! Já jsem Ashley varoval, říkal jsem jí, že to nemusí dělat, ale ona to mi i tak pomohla. Bez ní by jsme na nic nepřišli!"
   Bryn ztichl, Ashley zadši hned pokračovala dál.