Vražedkyně

18. Ashley

Ashley se probudila ve své posteli. Kdyby necítila bolest na břiše myslela by si, že se jí to jen zdálo. Někdo seděl u její postele-Tryal. Ashley se lehce pohla. Nechtěla Tryal vzbudit, ale při tom pohybu ucítila velkou bolest a lehce zaúpěla a to Tryal probudilo.
   „Díky všem svatým! Ty žiješ." pevně jí stiskla ruku. „Jestli se ještě jednou zapojíš do něčeho tak nebezpěčnýho, tak tě zabiju dřív, než ostatní."
   Na Tryal bylo vidět, že je unavená.
   „Jak dlouho tu jsi?"
   „Od té doby, co tě sem Galbor s Brynem dovezli."
   „A to je jak dlouho?"
   „Jeden den."
   Ashley se vyděsila. „Co Sanuris?! Přežila to?...a...a co Uris? Nechala jsem ho tam uvázaného."
   Tryal se mírně usmála, což Ashley uklidnilo. „Sanuris je v pořádku, rána nebyla moc hluboká. A jestli je Uris ten černý kůň, tak se taky neboj. Je zpět ve stáji.“
   Ashley se ulevilo. „A co zbytek těch vrahů?"
   „Ti byli zabiti, teda až na dva, ti jsou ve vězení a budou je vyslýchat."
   Najednou se otevřely dveře a dovnitř vešla Clythe.
   „Díky svaté Fridel, jste vzhůru.“ Podívala se na Tryal. „Měla by jste si odpočinout."
   Tryal se na Ashley váhavě podívala.
   „Běž." Řekla Ashley.
   „Tak jo." Podívala se na Clythe. „Slib mi, že kdyby se něco stalo, tak mi dáš vědět."
   „Nebojte se."
   Tryal odešla. „Jak na tom jsem?"
   „Měla jste opravdu štěstí, kdyby vás generál a jeho pobočník přinesli jen o pět minut později, vykrvácela by jste. Ztratila jste spoustu krve, ale Marius vám ji doplnil."
   Clythe jí podala hrnek s nějakým čajem. „Vypijte to, zbaví vás to na chvíli bolesti."
   „Co to je?" Ashley se nedůvěřivě podívala na teplou tekutinu. Nikdy nevěřila bylinkám.
   „Odvar z bolevnice vlkodlačí."
   Ashley se napila. Čaj byl trochu hořký, ale byl dobrý. Po chvíli skutečně cítila úlevu.
   „Musím vám převázat ránu." Řekla Clythe a vzala do ruky obvaz, který byl na stole. Ovázala jí ránu a Ashley přemohl spánek.