Vražedkyně

39. Ashley

Ashley bolela hlava, celé tělo měla jako v ohni. Tahle blbě se snad ještě necítila. Bylo jí jasné, že má horečku.
   Zrovna se jí zdál sen. Viděla své malé já, jak jí rodiče vedou do nevěstince.
   Ne....to...to ne, musím je zastavit.
   Rychle se za nima rozeběhla. Když viděla, jak jí po tváři tečou slzy a prosí rodiče, aby jí tam nevedli, tak se jí málem podlomila kolena.
   Rychle jim zastoupila cestu. „Ne! Nedělejte to!” jenže oni si jí vůbec nevšimli, prošli skrz ní, jako kdyby byla duch. „Ne! Prosím!” Zakřičela na ně, jenže oni ji neslyšeli. Teď začala brečet i Ashley.
   Dívala se, jak jí táhnou do té budovy zla.
   „Kolik nám za ní dáte?” zeptal je její otec šéfky nevěstince.
   Samotné Griseldy.
   Griselda si jí změřila pohledem. Malá Ashley stále plakala a prosila své rodiče, aby to nedělali.
   „Hm...má hezký a líbezný obličej, Vlasy má taky hezké...nabízím vám 300 zlatých.”
   Když Ashley viděla tu radost v očích jejích rodičů, tak na ně měla takovou zlost.
   „Bereme.” řekla matka hladově.
   Ne....prosím, nedělej to...
   Cítila, jak jí tečou slzy, stejně, jako jejímu mladšímu já.
   Griselda jim dala peníze a chytla Ashley za ruku.
   „Otče, matko...prosím.” Prosila ještě. Ashley to chtěla zastavit, ale nemohla.  Snažila se jí vytrhnout s Griseldina sevření, ale mohla se jí dotknout.
   Ashley v sobě cítila takové zoufalství. Myslela si, že tato rána byla už zacelená, ale teď se právě otevřela a začala zase krvácet.
   Zradili mně! Zničili mi život kvůli drogám a chlastu!
   Zatnula pěsti, chtěla jim dát pěstí, chtěla je zmlátit do bezvědomí.
   Chtěla z toho místa odejít, ale místo toho se musela dívat na to, jak její rodiče spokojeně odchází a poslouchat svůj pláč.
   Byla na pokraji zhroucení, ale pak v sobě ucítila příjemné teplo, které jí z tohoto pekla dostalo.