Vražedkyně

48. Ashley

Monstrum, nic jinýho než monstrum. Tahle slova se jí hnala hlavou. Zavřela se v jednom z pokojů a sedla si do rohu. Objala si rukama kolena a nechala slzy, aby jí stékaly po tváři. Sprostě jsem té holčičky využila. Celou dobu se proklínala. Čekala, že bude muset být zlá, ale nečekala, že to bude tak bolet.
   Trápilo jí to. Trápilo jí, co si o ní teď asi myslí Bryn. Nedivila by se, kdyby odešel, nebo kdyby jí při první příležitosti plivl do obličeje.
   Najednou uslyšela kroky. Bryn šel nahoru. Ashley se ztišila. Třeba si jde najít místo na spaní. Nalhávala si.
   Pak se dveře otevřely. Ashley si rychle otřela slzy a snažila se, aby nevypadala, jako že brečela.
   Bryn se na ní mlčky podíval a sedl si vedle ní. „Jak ti je?” zeptal se opatrně.
   „Hrozně...vím, že bych na to měla být zvyklá, ale na to su prostě nikdy nezvyknu. Já...když jsem viděla ten strach ve Vladových očích...bylo mi ze sebe na nic. Pořád je. Chovala jsem se, jako monstrum...” řekla roztřeseným hlasem. „Monstrum, který využívá lidí, který máš...” Ashley se za sebe styděla. Dívala se do země a čekala, jestli něco řekne. Stále čekala, že jí za to odsoudí, ale on tam jen seděl.
   „Musí ti ze mně bejt zle, co?” dodala.
   „Ne, to ne.” vyhrkl ze sebe Bryn. Otočil se k ní a díval se jí do očí. „Ashley, teď mně dobře poslouchej. Vím, kdo jsi a vím, že jsi to nechtěla udělat, ale musela jsi, protože jinak by ti ten parchant nic nedal. Vím, že by jsi té holčičce neublížila.”
   Ashley ho pozorně poslouchala. Byla mu za to vděčná.
   „Víš, lidé ze sebe častokrát musí dělat něco jiného, než jsou. Působí, jako drsňáci, ale ve skutecnosti jsou citliví. Dělají to jen pro to, aby jim ostatní neublížili, ale někdy je toho na ně moc a potřebují někoho, aby je vyslechl. Pamatuj si, že já tě vždycky rád vyslechnu.” řekl a při tom se jí pořád díval do očí.
   Ashley si nemohla pomoct a pevně ho obejmula. „Děkuju ti, Bryne.”
   Bryn jí obejmutí opětoval.
   „Jsem ráda, že jsme vás s Tryal našli. Vy všichni jste to nejlepší, co nás potkalo.” zašeptala mu do ucha.
   Na chvilku se od sebe odtáhli. Dívali se sobě do očí. Ashley skoro zapomněla dýchat, když si uvědomila, jak blízko jsou jejich obličeje.
   Pomalu se k sobě začali blížit. Ashley zavřela oči a udělala věc, kterou chtěla udělat už dávno, jen si to pořád odpírala. Políbila ho.
   Čekala, že se odtáhne, ale neudělal to. Polibek jí opětoval a opatrně se dotkl její tváře.
   Ashley mu dala ruce okolo krku a stále ho líbala.
   Opatrně jí zvedl do náručí a sešel s ní dolů, kde v krbu plápolal oheň. Položil jí na přikrývky a stále jí líbal. Jemně jí hladil po boku a když rukou zabloudil k zavazování její košile, tak znejistil.
   Ashley mu polibky naznačila, ať pokračuje. Nechápala, co se s ní děje, ale chtěla to.
   Bryn jí opatrně rozvázal šňůrky na košili a sundal jí. Ashley na chvíli zčervenala a pak mu taky sundala košili.
   Když viděla jeho vypracovanou hruď, tak se jí zatajil dech. Opatrně po ní přejela rukou, pak se dostala k jeho opasku a sundala ho. To samé udělal i on jí.
   Pak byli oba nazí. Ashley se třásla touhou. Cítila, že i Bryn po ní touží.
   Když spatřila jeho úd, tak jí vyschlo v krku.
   „Jsi...si jistá?” zeptal se naposledy Bryn.
   Ashley mu odpověděla polibkem.
   Pak se oba nechali strhnout vlnou vášně. Zpočátku se pohybovali opatrně, ale pak se pohybovali, jako smyslů zbavení.
   Oba dva již vyvrcholili. Ashley toto již několikrát zažila, ale nikdy to nebylo tak nádherné, jako teď.
   Z prstů jí proudily pramínky stínů, které jí a Bryna obepínaly.
   Oba dva se vedle sebe svalili. Stále byli zadýchaní. Ashley tomu nemohla uvěřit. Nemohla uvěřit tomu, že se to doopravdy stalo. Stále se bála, že je to jen sen, ze kterého se pak probudí.
   Když jí ale Bryn zezadu objal, bylo jí jasné, že to sen není.