Vražedkyně

51. Tryal

Tryal procházela chrámem a vychutnávala si ten klid. Od té doby, co sem nastoupila, se musela potýkat s úžasem ostatních učedníků. Všichni jí vnímali jako něco nadřazeného a to se jí nelíbilo. Chtěla se stát jednou z nich, ale to nešlo.
   Jediný, kdo jí vnímal, jako sobě rovnou, byla Viva. Byla to velice milá elfka s pihami u nosu a bloňdatými vlasy. Jediný její problém byl ten, že byla němá, takže se Tryal musela naučit znakovou řeč, aby rozumněla, co jí Viva chce sdělit.
   Dozvěděla se, že její rodiče jsou velice bohatí úředníci a že když jí bylo  sedm let, tak jí unesla parta zlodějů, kteří žádali po jejích rodičích výkupné. Viva se ale nevzdávala a křičela a vzpouzela se. Lupiči jí pak vyřízli jazyk, aby byla zticha. Původně jí i chtěli uřízmout ruku, ale pak se najednou objevila záchrana v podobě vojáků, kteří ji zachránili. Viva tvrdila, že se tam vojáci dostali včas jenom díky svaté Fridel, která jí zachránila. Ten den slíbila, že jí bude navždy služit, jak jen bude moct.
   Její příběh Tryal velmi zajímal a fascinoval. I přes to, že měla tak těžkou minulost, byla pořád plná radosti.
   Zrovna přocházela hlavní síní a rozhodla se, že se na chvilku ponoří do modliteb.
   Vždy, když se modlila, tak se cítila tak volná. Jediné, co cítila, byl klid a vyrovnanost. Cítila, jak jí modlení dává sílu.
   Zaslechla, jak si k ní někdo přisedl. Pomalu otevřela oči a viděla vedle sebe strážkyni chrámu.
   „...Cítíš nějaké spojení se svatou Fridel?” zeptala se strážkyně po chvíli.
   „Ano...cítím její blízkost. Nikdy bych nevěřila, jak mně ty modlitby změní.” řekla Tryal.
   „V tomto chrámu se nachází spoustu lidí, které tyhle modlitby zachránili.” řekla a ukázala na ženu s krátkýma hnědýma vlasama. „Třeba támhle Cindy. Když byla mladší, tak byla závislá na drogách. Její rodiče nás požádali o pomoc. Ze začátku to bylo těžké, ale koukni na ni. Je tu zcela dobrovolně a je šťastná. Na drogy nemá ani pomyšlení.”
   Tryal se na Cindy zahlédla a přemýšlela nad jejím příběhem.
   „Všimla jsem si, že se cítíš nesvá. Proč?” řekla strážkyně.
   „Vadí mi, že mně ostatní vnímají, jako kdybych byla důležitější než oni.”
   Strážkyně chápavě přikývla. „Musíš to vydržet. Příchod anděla je velice významná událost. Uvidíš, že dřív nebo později se to změní.” Povzbudila ji.
   „Doufám, že máš pravdu.” řekla Tryal.
   „Určitě. Jen jim dej čas.” řekla strážkyně a položila jí ruku na rameno.
   Tryal si povzdechla. „Tak dobře. Budu ti věřit.” řekla a zvedla se k odchodu. „Měj se hezky.” rozloučila se.
   „Ať tě Fridel ochraňuje.” řekla strážkyně se zavřenýma očima.
  
Tryal došla do svého pokoje, který sdílela společně s Vivou.
   Rozhlédla se po pokoji a všimla si, že Viva sedí na posteli a čte si knihu.
   „Ahoj.” pozdravila jí a Viva jí zamávala.
   Tryal si lehla na postel. „Co čteš?” zeptala se.
   Viva jí ukázala název knížky.
   „Hmm...Život svaté Fridel.” řekla Tryal.
   Taky by jsi si to měla přečíst. Naznačila rukama.
   „Jo...asi bych si to mohla přečíst.” přikývla Tryal.
   Chvilku ležela na posteli a najednou si všimla, že se u ní objevil nějaký papír. Zvědavě ho otevřela a usmála se, když poznala Ashleyn rukopis.
   Od koho to je? naznačila Viva zvědavě.
   „To je od Ashley.” řekla a začala číst.

Tryal,
Doufám, že se k tobě v chrámu chovají hezky (Jestli ne, tak je všechmy vykuchám). Naučila jsi se ovládat svoje schopnosti?
Já jsem momentálně s Brynem zpátky v lidský zemi. Získala jsem falešný pozvánky na hrad a brzy se tam vydáme, jen si musíme pořádně zapamatovat všechny údaje, co jsou v tý pozvánce zapsaný. Je to hroznej vopruz.
Mám pro tebe ale velkou novinu. Já a Bryn jsme spolu! Nevím, jak se to stalo, ale jsem z toho nadšená.
Doufám, že se mi co nejdřív odpovíš a že si na mně někdy vzpomeneš.

Posílám lásku,

Ashley.

Tryal se usmála a přeložila dopis.
   „Já to věděla.” řekla Ashley s úsměvem.
   Co?
   „Ale nic. To neřeš.” řekla s úsměvem.
   Už dávno jí došlo, že Bryn k Ashley něco cítí. Pamatovala si na den slavnosti, kdy Bryn Ashley nabídl, aby šla s ním a Galborem na souboj. Jindy by šla, ale teď Ashley nechala, ať jde sama. Sice tam byl i Galbor, ale vsázela na to, že někam odběhne a ti dva budou o samotě.
   Opět se usmála. Dali se dohromady i bez její pomoci.