35. Ashley

17 2 4
                                    

Bylo ráno a Ashley probudila Gilve, která jí přinesla snídani, kterou tvořila dvě volská oka a slanina.
   „Děkuju ti.”
   „Není zač.” řekla Gilve a usmála se. Ashley se pustila do jídla.
   Jak může být hned takhle po ránu tak milá. Ashley byla ráda, že se zvedla z postele a Gilve tu pobíhala, jako blázen.
   „Nemusíš tu uklízet.” ujistila ji Ashley.
   „Mně to nedělá žádný problém.” odpověděla Gilve a Ashley zakroutila hlavou.
   Šla se převléknout, a pak šla k pokoji, který patřil Tryal. Zaklepala a čekala, až jí někdo otevře. Když jí Tryal otevřela, tak vypadala celkem nevyspale. Asi taky celou noc přemýšlela.
   Pustila jí dál a Ashley se posadila na postel.
   „Tak co...co si o tom myslíš?” zeptala se opatrně Ashley.
   „Chci to podstoupit.” řekla pevně.
   „Jsi si tím jistá.”
   Tryal přikývla. „Cítím, že mezi lidi už nepatřím...v lidském světě mě nic dobrého nepotkalo...tady se cítím šťastná.”
   Ashley se ulevilo. Přestě tohle si taky myslela. „Cítím to stejně.”
   „Jdeme do toho?” zeptala se Tryal.
   „Jdeme do toho.” potvrdila Ashley.
   Tryal jí objala.

Ozvalo se zaklepání. Tryal šla otevřít. Ve dveřích stála okřídlená žena s šedivými dlouhými vlasy. Byla oblečená do bílého roucha.
   „Jsem strážkyně chámu svaté Fridel. Král mi řekl, že vám nabídl přeměnu.” podívala se na židli. „Mohu se posadit?”
   „Jistě.” řekla Tryal.
   „Děkuji.” posadila se. „Rituál přeměny vás zbaví vědomí. Ocitnete se ve vaší duši, kde se bohové budou rozhodovat, jestli vám dají svoje požehnání.”
   „Může se stát, že se neproměníme.” zeptala se Ashley.
   „Ne...dřív, nebo později vám jeden z bohů požehná. Potom se vaše fyzická stránka začne měnit. To ale není vše, pak ještě strávíte den v horečkách, to proto že si vaše tělo musí zvykat na magii, která se ve vás ocitne.”
   „Může se mám něco stát?” zeptala se Tryal.
   „Ne, po celou dobu vás budeme hlídat.”
   Ashley a Tryal se na sebe podívaly. „Už jsme se rozhodly, že to podstoupíme” řekla Ashley.
   Na strážkyni bylo znát, že je ráda. „Dobře tedy. Chcetě se jěště na něco zeptat?”
   „Ne...” odpověděla Tryal.
   „V tom případě se uvidíme na slavnosti.” řekla a odešla.
   „Myslím, že by jsme to měly říct ostatním.” navrhla Tryal.
   „Jo, to je dobrý nápad.”
  
„Opravdu?” řekla Reina, která byla nadšená. „To je super!” ostatní přikyvovali.
   „Třeba z vás budou dragoniusky.” řekl Galbor. „To by bylo skvělý.”
   „Jo.” přikývl Bryn a usmál se. Ashley si nemohla pomoct a musela se taky usmát. Představa, že tihle lidi budou její nová rodina byla skvělá.
   „Už se nemůžu dočkat.” řekla Reina. Bylo vtipné vidět vladařku, jak se raduje, jako malé dítě.

Nastal den slavnosti. Už od rána byla Ashley jako na trní. Ještě, aby ne. Vždyť dnes se její život úplně změní.
   Vstala a otevřela okno. Bylo příjemné teplo. Jen tak tam chvilku stála, než přišla Gilve.
   „Přinesla jsem vám šaty.” ukázala jí je. „Vybrala jsem trochu volnější, usoudila jsem, že by se vám líbily víc.”
   Ashley poděkovala. I když šaty byly ta poslední věc, na kterou myslela. Ještě ke všemu ji bolela hlava, protože včera společně s přáteli oslavovali, že ona a Tryal budou proměněny.
   „Jak se cítíte?” zeptala se opatrně Gilve.
   „Je to zvláštní...mám strach, ale zároveň se bojím...”
   „To chápu...každý by se tak cítil.” řekla a povzbudivě se na ní usmála. „Mohu pro vás ještě něco udělat?”
   „Ne, jsi moc hodná, ale už můžeš jít.” propustila ji Ashley. Na Gilve bylo vidět, že je ráda. Je slavnost všech svatých, je jasný, že chce být se svojí rodinou.
   Gilve se rozloučila a odešla. Ve dveřích minula Tryal, která šla k Ashley.
   Objaly se na přivítání. „Dneska je ten osudný den.” řekla Tryal.
   „Zítra už nebudeme obyčejní lidé.”

Byl čas oběda a Ashley společně s Tryal šli do jídelního sálu. Ashley si všimla, že u stolu sedí víc lidí, než včera.
   Seděla tam žena s dlouhými černými vlasy. Měla rudé oči. Byla velice elegantní. Ashley připadalo, že je to upírka. Vedle ní seděli dva muži. Asi taky upíři.
   Pak tu byl muž, který měl taky černé vlasy, které mu sahaly až pod ramena. Nevypadal, jako upír. Tohle byl stíňák. Vedle něj seděla žena, která mu byla velmi podobná. Asi jeho sestra.
   V sálu byli jen oni, a tak by bylo blbé, kdyby se neseznámili.
   „Těší mě, mé jméno je Ashley a toto je Tryal.” Podala ruku té elegantní ženě.
   „Já jsem Rellia, vladařka Darigranu. Toto jsou mí přátelé Nur a Zur.”
   Pak se představil muž. „Já jsem Kellis. Vladař Shawgaru. Toto je moje setra Kellen.”
   „Jsme rády, že vás poznáváme.” řekla Tryal a usmála se.
   „To my jsme rádi. Moje sestra o vás pořád mluví.” zasmál se Kellis a Kellen ho praštila do ruky.
   „To není vůbec pravda.” řekla ihned.
   Do sálu vstoupil Elvnis a Gerendor. Elvnis se upřeně podíval na Relliu, pak pohledem uhnul.
   „Vidím, že už jste se seznámili.” řekl Gerendor.
   „Ano.” řekla Rellia. Trochu znuděně.

Atmosféra v sále byla hustá. Ashley čekala, že se Gerendor bude bavit s nově příchozími, ale on byl ticho, proto, když přišla Reina s ostatními, tak byla Ashley nadšená.
   Po jídle se Elvnis omluvil a rychle odešel. Pak nastalo opět to divné ticho.
   „Ehm...myslím, že by jsme společně se svými přáteli měli jít, přeci jen, Ashley a Tryal mají velky den.”  řekla Reina.
   „To je pravda...uvidíme se na slavnosti.” řekl Gerendor.
   Reina a ostatní se uklonili a odešli.
   „Proč tam byla tak hustá atmosféra?” zeptala se Ashley Reiny.
   „To kvůli Rellii.”
   „Proč?” Rellia sice byla tajemná, ale nepřipadala jí nějak zle.
   „Tady to nebudeme řešit. Půjdeme ke mně do pokoje.” odbyla jí Reina.

„No...jde o to, že Reilla chtěla před několika lety napadnout Elvnisovu říši.”
   „A to jako proč?” zeptala se Tryal.
   „Její říše jí přišla moc malá, a navíc se v nějaké staré kronice dozvěděla, že čast Elvnisovi říše patřila Relliině říši, a tak ji chtěla zpět.” odpověděl Mirralis.
   „To bych do ní neřekla.” řekla zamyšlěně Ashley.
   „Jo...teď vypadá, že nikdy nedržela meč v ruce, ale věř mi, že je to dost schopná bojovnice.” řekl Galbor.
   „Je dost podlá. Můj vlkodlačí instinkt mi radí, aby jsme se od ní drželi dál.” zavřela Donna.
   „...no, ale teď se přece nebudeme zabývat Rellií, je přece slavnost všech svatých.” odbyla je Reina.
  
  

  
  

  

  

 
  

VražedkyněKde žijí příběhy. Začni objevovat