Vražedkyně

29. Ashley

Bylo brzo ráno a Reina už všechny budila. „Vstávejte.”
   Ashley nevrle zabručela. „Už?” pomalu vstala a protáhla se. Najednou  slyšela smích, když se otočila, tak viděla Galbora, jak se směje a ukazuje na ní. „Ty vypadáš.” Řekl a při tom se smál.
   Ashley se sehnula pro malý kamínek a trefila ho do hlavy. „Hej!”
   „Ty nevypadáš o moc líp.”
   Donna okolo nich prošla a kroutila hlavou. „Jako malý děti...”
   Astrid se dala ryhle dohromady a osedlala si Urise.
  
Uběhly tři hodiny a skupina dojela k temnému lesu. Uris byl trochu neklidný. „Uklidni se, chlapče.” Uklidnila ho Ashley.
   „Připravte si zbraně.” Řekla Reina.
   „Bylo by lepší, kdyby jsme udělali kruh okolo Tryal a Ashley, aby jsme je ochránili.” Navrhl Gabor.
   „My se ale dokážeme ubránit.” Řekla  Ashley.
   „To sice ano, ale bude to tak lepší.” Řekl Bryn.
   Ashley otráveně přikývla. Uvnitř za to ale byla ráda.
   Ostatní vytvořili kruh, jejímž středem byly Tryal a Ashley.
   To místo bylo temné. Ashley se cítila divně.
   Donna, měla luk se založeným šípem. Dívala se daleko do dáli a vystřelila. Směrem, kterým šíp letěl, se ozval děsivý křik. Ve stejnou dobu vyslala Reina magickou vlnu na další bestii.
   „Jsou tady.” Řekla tiše Reina.
   Z keřu se začaly vynořovat temné bytosti. Co to ksakru je?!
   Bryn, Galbor a Miralis seskočili z koňů a začli bojovat. I když bojovali, jako diví, tak nebyl znát úbytek těch stvůr.
   Donně už docházely šípy a Reina se začínala potit. Ashley se podívala na Tryal a kývla. Společně vytáhly pár vrhacích nožů a házely je po stvůrách.
   „Je jich hrozně moc.” Zakřičel na ostatní Miralis.
   „Musíme odtud utéct.” odpověděla Donna, která měla poslední šíp. Bryn, Galbor a Mirallis se dali na ústup a nasedli na koně.
   Všichni hnali koně, jako by měli za zády peklo, což nebylo daleko od pravdy. Ashley děkovala všem bohům za to, že je Uris tak dobrý kůň.
   Jedna ze stvůr se krčila v křoví a chystala se vyskočit na Bryna, ale Astrid po ní stihla hodit nůž, který našel svůj cíl. Bryn se na ni ohlédl.
   V dálce už viděla prosvítající paprsky světla. Koně už začali být vyčerpaní.
   Najednou zaslechla, jak Galbor za ní sprostě kleje. Když se ohlédla, tak si všimla, že se mu jedna z těch bestií zakousla do ramene. Rychle ji odhodil a tiskl si ránu. Sakra.
   Světlo už bylo kousek. Zbívalo jen pár metrů. Cítila se, jako by běhala v dostihu, akorát, že prohra by znamenala smrt.
   Unikli z lesa. Pár z bestií se snažilo jít za nimi, ale jakmile se jejich kůže dotklo světlo, tak se spálily.
   „Sakra...to bylo o fous.” Oddychovala Donna.
   „Počkejte! Galbor je zraněný.” Řekla Tryal, která seskočila z koně a šla k němu.
   „To je hodně špatný.” Řekl Galbor. Zuby těch stvůr v sobě mají jed.
   „Co budeme dělat? Nejbližší město je den daleko.” Řekla vyděšená Reina.
   „Neboj, já mu to ošetřím a budeme moct jet.” Řekla pevně Tryal.
   „Dobře, na chvilku se tu zdržíme.” řekla Reina a společně s Brynem začala stavět stan.
   „Budu potřebovat tvoji pomoc, Mirralisi.”
   Mirralis přikývl a šel s Tryal a Galborem do stanu. Po chvilce vyšla a šla ke své sedlové brašně. „Potřebuju horkou vodu. A hodila by se i slivovice na umrtvení.”
   Bryn ze své tašky vyndal flašku. Donna rychle běžela pro vodu. Reina ji pak pomocí své magie ohřála.
   Tryal kývla. „Teď čekejte.”
 
Uběhlo pět minut. Ashley to připadalo jako pět hodin. Seděla opřená o velký kámen a čekala. Sedl si k ní Bryn.
   „Děkuju, že jsi mě tam zachránila.”
   „Nemáš za co. Přátelé si přeci pomáhají.” Řekla Ashley a lehce se usmála.
   Uběhla další minuta. „U svaté Fridel, už to trvá moc dlouho.” stěžoval si Bryn.
   „Neboj, Tryal je v ošetřování ran moc dobrá. Kdybys jenom věděl kolikrát mi zašívala rány.”
   „To jo, ale Galbor v sobě má jed.”
   „Ten mu z krve odstraní Mirralis.”
   Nezbývalo, než čekat.