Momentálně se chystám na pohřeb, je to pro mně..dost divná situace. Bo formálně se oblékám jen na nějaké společenské akce..a ne na pohřby. Dodělávala jsem si svoje líčení, dala jsem si trochu make-upu, namalovala obočí a udělala si tmavé stíny okolo očí.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Když tahle fáze byla hotová tak jsem se zvedla od stolku a šla se převléknout. Oblečení jsem měla už připravené tak jsem si ho na sebe jen oblékla.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Jen jsem si upravila vlasy, vzala kabelku dala do ní mobil, peněženku a klíče a vyšla jsem ze svého pokoje. Když jsem šla po schodech dolů tak jsem viděla Toma jak je opřenej o zeď a kouká do mobilu. Jakmile uslyšela moje kroky odtrhl pohled z mobilu a přemístil ho na mně. Byl oblečen v celém černém.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
T - Sluší ti to...odvezu tě tam, podle mně v jakém budeš stavu není dobrý nápad řídit. L - Tome..neber si to zle ale podle mně je blbí tě tam brát. T - Na obřad nepůjdu hlupáčku, budu čekat v autě na tebe.
Tom šel ke mně, a položil svoje ruce na můj pas a koukal se na mně.
T - A nepokoušel si mi to vymluvit...víš jakej jsem. L - Jo..máš pravdu.
Jemně jsem se usmála na Toma a ten mi úsměv oplatil. A dal mi pusu na čelo.
T - Tak jdeme.
Tom popadl mojí ruku a vzal klíče co byli na poličce a vedl mě z domu. Následně za námi zamknul a šli jsme k autu. Odemkl auto, do kterého jsme následně nasedli a zavřeli dveře. Tom hned nastartoval auto a vyjel z příjezdové cesty. Nevím proč..ale teď jsem nechtěla mluvit, jen jsem koukala z okna na ulice Berlína. Z mého přemýšlení mně vyrušila Tomovo ruka na mém stehně. Koukla jsem se na jeho ruku a na něj, Tom neodvrátil zrak z cesty a jen se soustředil na cestu. Jak měl svojí ruku na mém stehně tak mně to aj trošku uklidnilo.
Cesta trvala 45 minut..už tu byli všichni. Poznala jsem to podle aut, sevřel se mi žaludek, zhluboka jsem se nadechla a vydechla.
T - Počkám tu na tebe ano? L - Děkuju.
Naklonila jsem se k Tomovi a políbila jsem ho na tvář. Tom se na mně jemně usmál a já na něj taky, následně jsem vystoupila z auta a zavřela za sebou dveře. Před budovou kde má být obřadní místnost ( nemám šajna jak se to jmenuje prostě) byla velká kovová brána v zlaté barvě. Bylo tu ticho..jediné co bylo slyšet byli moje boty jak šli po kamenném chodníku. Když jsem došla k hlavním dveřím, tak moje ruka se začala klepat..je to tu...setkání s rodinou. Sáhla jsem na kliku s kterou jsem otevřela hlavní dveře. Vešla jsem do "chodby" kde byla celá rodina. Jakmile zaregistrovali že se otevřeli dveře tak se podívali směrem ke mně. Bylo tu spoustu známých ale aj neznámých tváří. Ale všichni si mně prohlíželi pohledem. Cítila jsem se..trapně celkem a smutně. Najednou se z menší skupinky lidí objevila moje máma. Byla v celém černém, a její oříškové hnědé vlasy co jí končili po lopatky byli sepnuté v nízkém culíku. Její hnědo zelené oči byli zalité slzami. Přišla ke mně a prohlížela si mně.
M - Ahoj Luno. L. - Ahoj.. M - Sluší ti to.. L - Děkuju.
Přišla ke mně blíž a obejmula mě..byla to jako rána. V tu chvíli jsem začala brečet, moje slzy byli jako vodopády. Silně jsem mámu obejmula a nechala to ze sebe spadnout.
L - Proč to tak bolí? M - Já nevím zlato...a chci se ti omluvit za to že jsme tě soudili za tvojí orientaci..měli jsme to respektovat. Promiň. L - To je dobrý mami.
Její slova mně v tu chvíli aj uklidňovala.
Do místnosti přešel vysoký muž v saku který nám řekl že je čas se s ní rozloučit. Všichni jsme se vydali do obřadní místnosti a šli si sednout na svá místa. Seděla jsem v první řadě vedle bratra.
F - Ahoj ségra.. L - Ahoj Filipe..
Jen jsme se prohlídl a sedli si na svá místa..všichni co jsme byli v místnosti jsme brečeli jako děti...
—-skipe time—-
Je po obřadu a všichni se vydáváme ven, automaticky jsem se vydala k Tomově autu. Tom byl opřený o auto a kouřil cigaretu, když mě viděl jak jdu celá ubrečená tak šel za mnou. Šel celkem rychlým krokem, hned jak byl u mně tak odhodil cigaretu a obejmul mě silně.
L - Je to strašně divný že tu už nebude... T - Neplakej ano?
