40

79 4 1
                                    

Tomův pohled
Rozloučili jsme se s Luniny rodiči a šli jsme společně k autu.
Luna byla klidnější, ale....ale vypadala rozrušeně. Jakoby nad něčím přemýšlela..jako by jí to trápilo.
Když jsme nastoupili do auta a zavřeli za sebou dveře. Než jsem nastartoval tak jsem se podíval na Lunu.

T - Co tě trápí?
L - Nic.
T. - Luno..nejsem blbej a poznám že ti něco je.
L - Tome...já nevím co chci...

Jak to myslí?! Snad nechce říct že tomu nakonec nedá čas. Že nedá čas nám dvou.

T - Jak To myslíš?
L - S tím bydlením...chci bydlet ve svém..ale nechci od tebe...připadám si tam už jako doma.

Chytl jsem Lunu za její malou a hebkou ruku, a palcem jsem hladil její hřbet ruky. Luna se na mně podívala a měla trochu skleněné oči.

T - Však si už je to tvůj domov..a budu rád když tam zůstaneš. A podle mně to taky pomůže tomu aby jsme tomu dali čas.
L - Jen...jen mi přijde divný že jsem se prostě k tobě jen tak nastěhovala narychlo.
T - Ale já ti to nabídl...kdyby mu to vadilo tak tě dávno vyhodím. Ale naopak já chci aby jsi tam zůstala a byla se mnou.

Luně se rozzářili oči a usmála se na mně a u toho ukázala jemně svoje bílé a špičaté zoubky.

L - Jsi snad nejhojnější člověk kterého jsem kdy potkala.

Její slova mně neskutečně zahřála u srdce...bylo krásné tohle slyšet.

T - Děkuju..tak jedeme domů.

Luna se na mně usmála a já na ní taky. Nastartoval jsem auto a vyjel jsem z příjezdové cesty, soustředil jsem se na cestu. Bylo ticho, ale ne to trapné prostě to normální.
Na moment jsem se podíval na Lunu, a zjistil jsem že zase spí.
Je tak roztomilá když spí, usmál jsem se nad tím  dál se věnoval jízdě.

Po chvilce jsme přijeli domů a Luna pořád spala. Otevřel jsem dveře a obešel auto, otevřel jsem dveře od Luny a opatrně jí vzal do náruče.
Zavřel jsem dveře od auta a šel jsem s Lunou k autu. Jenže Luna se probudila.

L - Co to děláš Tome?

Řekla dost rozespalým hlasem.

T - Usnula jsi a teď jsme přijeli domů a já tě nechtěl budit.

Luna slezla z mé náruče a postavila se na svoje nohy ale hned si svoje ruce omotala kolem mé paže a šli jsme společně ke dveřím.
Vyndal jsem klíče a odemknul jsem dveře a společně jsme šli dovnitř. Oba jsme se vyzuli ze svých bot.

T - Brouku?
L - Hm?
T - Dneska budeš spát kde? U sebe? Nebo u mně?
L - Asi u tebe...spí se mi v tvém objetí nejlíp.

Její slova mně neskutečně zahřála u srdce. Musel jsem se usmát. Najednou ke mně šla Luna a stála hodně blízko, naklonila se ke mně a políbila moje rty. Byl jsem v malém šoku upřímně...ale hned jsem začal spolupracovat. Její rty byli tak sladké..tak hebké....mohu si na nich udělat závislost..ne....na ní mám závislost. Ona ne moje droga, moje můza, moje radost, můj smích...ano já jí opravdu miluju.

Omlouvám se že je to tak krátké ale je málo času ale děkuju za vaší trpělivost děkuju za vás ❤️

Ztracená v jeho očích Kde žijí příběhy. Začni objevovat