Stála jsem vedle Jakuba před klubem a klepala se zimou. Jakub si sundal bundu a hodil mi ji přes záda.
"Díky, ale co ty?" Zvedla jsem oči a podívala se na něj.
"Neboj, mám ještě mikinu." Uklidnil mě.
"Co když nás bude Dominik hledat?"
Jakub se rozhlédl po okolí a pak se znovu podíval na mě.
Zdálo se mi to a nebo jsem opravdu v jeho očích viděla nervozitu, vztek a taky lítost?
"Maličká, věř, že teď nás určitě hledat nebude. A pak mu napíšu."
Znejistěla jsem, ale jen na moment. Pomalu jsem si dávala všechny souvislosti dohromady a za chvíli jsem měla jasno.
"On si něco dal, viď Kubo?"
Jakub se na mě ani nepodíval, jen si zamumlal něco v tom smyslu, jaký je to kretén a nevím co ještě.
"Ale já nemám klíče od bytu," obrátila jsem se na Jakuba možná trochu se zoufalstvím v hlase.
"Klid, maličká. To je to nejmenší." Ujistil mě a vytáhl z kapsy mobil.Vzala jsem si svůj telefon a zkusila Dominkovi zavolat. Vyzvánělo to, ale nezvedal. To mé myšlenky ještě víc potvrdilo.
Tak jsem mu napsala zprávu:
Dominiku, jsem s Kubou venku před klubem. Kde jsi?
Ani po nějaké době žádná odezva. To už Jakub chodil nervózně sem a tam.
"Dal si něco, že jo?" Ptala jsem se znovu. Jakub přikývl.
Chtělo se mi brečet, ale nechtěla jsem se před Jakubem schodit.
"Pojedeme ke mně. Je ti zima a měla bys co nejrychleji být v teple." Dirigoval situaci.
"Ale co Dominik? Nemůžeme ho tady takhle nechat. Psala jsem mu zprávu a nic."
Chtělo se mi brečet čím dál víc a už to nešlo ani zastavit.
"Neplakej, maličká. Bude v pohodě. Znám ho. Napíšu mu, že jsem tě vzal k sobě."Před námi zastavil taxík a my do něj nasedli. Klepala jsem se zimou a strachem o Dominika zároveň.
Jakub si sedl na místo spolujezdce a vyjeli jsme.
.........
Stála jsem na chodbě v Jakubovo bytě.
"Pojď dál. Půjčím ti nějaký triko na spaní. Budeš spát u mě v ložnici a já si ustelu tady v obýváku."
Jen jsem kývla. Byla jsem z toho všeho strašně unavená.
Kuba mi podal triko, co našel.
Yzomandias a Nik tendo Kruhy a vlny...
Bylo mi dlouhý, ale nevadilo mi to. Chtělo se mi strašně spát.
Jakub mě dovedl až ke dveřím od pokoje.
"Krásně se vyspi, maličká."Bylo v ní fajn. Kubova postel byla velká. Lehla jsem si a Jakub mě přikryl peřinou.
"Díky. Kdyby ses cokoliv dozvěděl, vzbuď mě."
Zavřela jsem oči a během chvilky spala.
....................................................
Dominik
Ležel jsem na gauči v kanceláři v klubu.
Strašně jsem chtěl zpátky za Nikol, ale nešlo to.
Kámoš mi dal nějaký matroš a já to možná trochu přehnal a uvízl jsem ve vlastním těle, co mě zradilo.
Kde asi je? Postará se o ní Jakub?
Jakub... já jsem kretén. Moje Nikol s ním sama a možná u něho doma.
Chtěl jsem za ní. Vysvětlit ji to a mít ji u sebe. Mezitím ji má ale Jakub.
Zasranej fet...
Musím se rychle vzpamatovat a jít si pro ní, dokud je čas.
Dřív než Kuba zaútočí.
....................................................Kdybys jen věděl, Dominiku.
Kde jsi? Proč jsi to udělal?
Usínala jsem a přitom jsem byla s Dominikem.
KDE SAKRA JSI?
....................................................
Jak to celé Dominik vysvětlí? Pochopí to Nika? A co Jakub? Stále je ve hře a stále se neprojevil svým běžným způsobem...
ČTEŠ
Z NULY NA STO
FanficJsem neřízená střela, uragán, co si naplno užívá života. Plní si sen za snem. Vše jde přesně podle plánu... Až do chvíle, kdy do "rozjetého vlaku" naskočí Dominik.