Jsem neřízená střela, uragán, co si naplno užívá života. Plní si sen za snem. Vše jde přesně podle plánu... Až do chvíle, kdy do "rozjetého vlaku" naskočí Dominik.
Dominik Ty slova se mi v hlavě opakovaly už asi po tisící. Nech měbýt, Dominiku! Jen co to dořekla, zavřela oči jako kdyby mě už nikdy nechtěla vidět. Počkal jsem až usne a hodil na sebe bundu. Vyšel jsem z bytu ven a zapálil si cigaretu. Netušil jsem, kam jdu. Kam vlastně chci jít. Chtěl jsem být s Nikou... moji holčičkou. Ale ona mi řekla, ať ji nechám být. Proč mi to řekla. Věděla snad víc? Slyšela nás mluvit s Jakubem? Co se stalo? Proč se to muselo pokazit? Protože jsi prvotřídnízmrd, Dominiku.
Vydal jsem se ulicí a šel. Sám... jen já a moje myšlenky.
Tisíckrát jsem jí chtěl napsat, ale žádný slovo neumělo popsat to, co jsem k ní cítil. Miloval jsem jí k zbláznění. Neunesl jsem pohled na to, jak se choulila k Jakubovi. Chtěl jsem ji obejmout, všechno jí vysvětlit. Říct jí, že to nic neznamenalo, že ona je můj svět. Můj život. Bez ní neměl žádný smysl. Co když je opravdu těhotná a čeká moje dítě... Naše dítě. Já bych byl táta.
Došel jsem do nonstop baru a sedl si na bar. Objednal si pití. Poprosil jsem holku za barem, aby mi dala tužku a papír.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
A začal jsem psát... Holčičko moje, odpusť mi.
Nikdy nezapomenu na náš první den. Nikdy jsem nezažil to, co s tebou. Udělal jsem tolik chyb, ale má největší je to, že jsem ti nedokázal, co pro mě znamenáš a jak moc tě miluju. Nik .....
Já žiju život tak jako by nemělo bejt zítra, jsem tak sjetej životem, že bych mohl lítat, říkali mi neleť blízko slunce, shořely by ti křídla. Shořely by tvoje křídla.
Já neposlouchal nikoho a spadnul jsem na zem ksichtem přímo o beton a zapomněl jsem to, co pamatovat bych si chtěl.
Niku ty jsi na hlavu, Niku ty jsi neslyšel, Niku máme obavu, Niku ty jsi nepřišel, Niku ty jsi na hlavu, Niku ty jsi neslyšel, Niku máme obavu, Niku ty jsi nepřišel domu. A už asi nikdy nepříjdu, možná až to dopíšu, možná až to dopiju. (ya) A už asi nikdy nepříjdu, možná až to dopíšu, možná až to dopiju. (ya) ..... Kam mířilydalší kroky Dominika? A co se mezitímdělo doma meziNikou a Jakubem? Jestli váspříběhbaví, čtěte dál a dozvíte se víc...
