Jsem neřízená střela, uragán, co si naplno užívá života. Plní si sen za snem. Vše jde přesně podle plánu... Až do chvíle, kdy do "rozjetého vlaku" naskočí Dominik.
Seděla jsem ve svém pokoji na posteli jako kdysi, když jsem byla plná plánů a naděje. Slzy mi stékaly po tváři. V ruce jsem držela fotku Dominika.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
"Chybíš mi. Tak strašně moc mi chybíš." Rozbrečela jsem se a i když jsem se moc snažila, nešlo to zastavit. Někdo zaťukal na dveře. Rychle jsem se snažila utřít slzy. Mamka nakoukla do pokoje. "Jsi v pořádku, holčičko?" Když mě viděla, sedla si vedle mě. Pohladila mě po vlasech a instinktivně se podívala do postýlky. Nikolka spala a vedle ní ležel krteček od Dominika. "Bude dobře, holčičko. Není všem dnům konec." "Já vím, mami. Ale tak moc to bolí." Objala mě a pevně k sobě přitiskla. "Oni to pochopí a věřím, že brzy přijedou." Podívala jsem se na ní. "Myslíš?" Nedůvěřivě jsem svoji otázku zašeptala. "Určitě." Usmála se na mě a já jí věřila. .................................................... Jakub Bylo mi na nic. Tohle jsme vážně podělali. Podíval jsem se na Dominika. Byl úplně na dně. Během pár měsíců našel to, na co čekal celý svůj život a najednou ztratil úplně všechno. Vzal jsem ho kolem ramen. "Bro, vyser se na truchlení a bojuj. Jestli jí miluješ, dostaň ji zpátky!" Zapálil si cigaretu. Oči měla zalitý slzami. "Nemůžu bez ní žít. Posral jsem to. A vůbec netušim, jak to napravit, Jakube." A v ten moment mi to došlo. Možná jsem to věděl už předtím, ale myslel jsem jen na to, jak mi ta holka bude chybět, že jsem úplně přehlédl, o co jí jde. "Kreténe, Nika neodešla pro to, že by tě už nechtěla. Odešla, aby nás dva spojila." Ukázal jsem mu znovu fotky, co dala do galerie. Na všech jsme byly my dva. Nikde nebyla ona. Dominik zvedl hlavu a utřel si slzy. .................................................... Dominik Podíval jsem se na Jakuba, který nade mnou mával mobilem s fotkami a dával si dohromady jeho slova. Měl pravdu. Zase... jak jinak. Vždyť v tom videu řekla, že mě miluje. Možná ji Jakub na chvíli pobláznil hlavu. Není se čemu divit, vždyť kdykoliv bylo třeba, byl s ní. A já? Já si sobecky jel to svoje. "Sorry bro. Jsem kretén." Jakub měl na tváři ten svůj potutelný úsměv. Položil mobil zpátky na stůl a podal mi panáka, kterýho dolil. "Pche, najdi lepší duo než Yzo a Nik." Zasmál se a zvedl ruku se skleničkou na přípitek. "Neexistuje." Přiťukl jsem si s ním. "Chci jí zpátky, Jakube." Řekl jsem a napil se. "Nebudeš to mít lehký. Ona ti nedá nic zadarmo. Ale o to víc za to stojí o ní bojovat." Věděl jsem to a udělám všechno pro to, abych ji získal zpátky. A začnu s tím hned teď... .................................................... Poslední kapitola je dopsána a je jen na vás, jestli bude pokračování. Pokud chcete druhou část příběhu a pokud chcete vědět, jestli se DominikovipodaříNikuzískatzpátky, nechte mi komentář. A jestli chcete skončitprávě tady, pak pokračování bude pouze ve vaší fantazii... Je to jen a jen na vás. Děkuji za přízeň ❤️ Pokračování příběhu najdete pod názvem Blázen.
