Jsem neřízená střela, uragán, co si naplno užívá života. Plní si sen za snem. Vše jde přesně podle plánu... Až do chvíle, kdy do "rozjetého vlaku" naskočí Dominik.
Vstoupila jsem po boku Dominika do klubu. Několik lidí u vchodu nás pozdravilo a pár holek si začalo hned špitat a poukazovat na mě. Tak nějak jsem se naučila to přehlížet. Ono vlastně člověku nic jiného nezbyde, než dělat, že nic nevidíte ani neslyšíte. Dominik mě držel pevně kolem pasu a šli jsme do boxu, který tak standardně měli kluci zamluvený neustále. "Kde je Jakub?" Rozhlížela jsem se kolem a nikde ho neviděla. V hloubi duše jsem cítila zklamání. "Zapomněl jsem ti říct, že přijde o něco později." Přikývla jsem a sedla si na pohovku. Dominik objednal pití. Hrála příjemná muzika a já si to užívala. Skoro nikdo nás nerušil, sem tam někdo z kolemjdoucích pozdravil Dominika a šel dál. Když uběhla nějaká doba, začala jsem se rozhlížet, jestli už nejde Jakub. Mojí pozornosti nemohla uniknout jistá osoba, která z nás nespouštěla oči. Byla to vyšší blondýnka, opírala se o bar, otočená k nám. Na sobě měla černé úzké minišaty, boty na vysokém podpatku. Už na dálku bylo vidět, že je to přesný opak mě. Co šlo doladit čímkoliv umělým, tak to ona měla. Na moment se naše pohledy setkaly. Nebylo to ani trochu příjemné. A já v ten moment měla pocit, že sem vůbec nepatřím. Možná by se ona hodila na moje místo mnohem víc. Je přesně ten typ, o kterém kluci zpívají. Hlavou se mi honilo tisíce myšlenek. Naštěstí se objevil Jakub. Rázem všechno špatný bylo pryč.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Pozdravil se s námi a přisedl si. Nevím, jak to udělal, ale najednou odněkud vytáhl růži a podal mi ji. "Gratuluju k úspěšnému dni." Srdce mi bilo jako o závod. Podívala jsem se na Dominika a ten sáhl do kapsy kalhot a podal mi malou krabičku. "Kluci, co mi to děláte?" Cítila jsem se v rozpacích. Otevřela jsem krabičku a v ní byl přívěsek na klíče s nápisem "Miluji tě". "Ten je na klíče od tvýho obchodu." Vysvětlil mi Dominik. Měla jsem co dělat se nerozplakat. A jak jsem se snažila, znovu jsem si jí všimla. Dívala se přímo na mě. I na dálku jsem cítila tu nenávist. Asi si musíš zvyknout, Niko, žetěpárlidí nebude mít rádo. Řekla jsem si a snažila se jí nevnímat. .................................................... Dominik Věděl jsem, že Nika má ráda maličkosti. A tak mi přívěsek s nápisem "Miluji tě" přišel jako skvělý nápad. Seděli jsme v našem boxu a čekali na Jakuba. Pořád se rozhlížela, kdy ho konečně uvidí. Chápal jsem to, že se pro ni stál přítelem. Byl s ní, když ho potřebovala. Na rozdíl ode mě. Ale to se teď změní. Jak jsem tam seděl a díval se kolem sebe, všiml jsem si dlouhých blonďatých vlasů a jakoby se mi v tu chvíli začala vracet paměť. Tu holku znám. Ale odkud?
Když dorazil Jakub, dal jsem Nikol přívěsek. Její úsměv mě zahřál u srdce. Chytla mě za ruku a dala si ji ke rtům. Jemně mi ji políbila. A já se konečně po těch několika dnech zase cítil dobře.
Pití dělá svoje a tak jsem je nechal u stolu a odešel na záchod. Pospíchal jsem, abych byl co nejdřív zase s ní. Když jsem se chodbou vracel zpátky, narazil jsem do blondýnky, která se tam zničehonic objevila. "Ahoj Dominiku." Zamrkala na mě dlouhýma umělýma řasama. "Čau." Odpověděl jsem ze slušnosti a chtěl jít dál. Ale pak jsem najednou uslyšel slova, která jsem nečekal. Možná i kudla v zádech by byla příjemnější. "Zase to stejný místo, viď." Otočil jsem se a najednou mi před očima lítaly střípky z té osudné noci. Zkoušel jsem to ještě zachránit, ale než jsem cokoliv stačil říct, pověsila se na mě. "Napovím ti..." odmlčela se a její další slova zasáhla jako blesk z čistého nebe. "Jsem Martina."
Legit, legit Nepustím ji k sobě nemá legit check Měl ji, měl ji Každej, kdo vytáhl z kapsy peníze Fake fame, fake fame Točila se kolem mě jak beyblade Legit, legit nepustím ji k sobě nemá Legit check... ................................................. ... co bude dál?
