Jsem neřízená střela, uragán, co si naplno užívá života. Plní si sen za snem. Vše jde přesně podle plánu... Až do chvíle, kdy do "rozjetého vlaku" naskočí Dominik.
Vystoupila jsem z auta a vydala se směrem ke kavárně. Po cestě jsem si zapálila cigaretu. Hlavou se mi honilo snad tisíc myšlenek. Dělám správně? Neměla bych se na to vykašlat a jet domů? Bude se to opakovat a nebo to byl jen nějaký úlet? Když odjedu, nedozvím se, co se stalo a proč mě Dominik nechal samotnou. A taky už neuvidím Jakuba. Byl to vlastně takový můj ochránce. Postaral se o mě a nic za to nechtěl. Choval se oproti Dominikovi dospěle. Ale pořád to nebyl Dominik. Došla jsem ke kavárně. Zastavila jsem se před vchodem. Otočila jsem se. Myslela jsem, že Jakub už odjel. Ale nebylo tomu tak. Seděl dál v autě a díval se za mnou. Zamávala jsem mu. A pozorovala ho, jak pomalu odjíždí. Bylo mi smutno. Ne proto, že odjel, ale tak nějak z toho všeho. Popadla mě hrozná úzkost a já si najednou nebyla vůbec jistá, jestli mám jít dovnitř. Vyndala jsem telefon a zavolala na číslo, které patřilo Jakubovi. Zvedl to okamžitě. "Co se děje, maličká?" "Kubo, já nevím, co mám dělat. Nevím, jestli mám jít dovnitř. Nebo utéct." Kuba si povzdechl. "Jedu zpátky." Než jsem stačila cokoliv odpovědět, stál s autem vedle mě. Rozběhla jsem se k němu a rychle otevřela dveře spolujezdce a sedla si. "Co se stalo, maličká?" Rozbrečela jsem se. "Já nevím," řekla jsem mezi vzlyky. "Dominik je kokot. Ale je to hodnej kluk. Dost si toho zažil a ne vždycky je to s ním jednoduchý. Ale měla by sis ho poslechnout." Jakub se odmlčel a já si všimla, že se někam dívá. Podívala jsem se tím směrem a před kavárnou uviděla Dominika...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
"Čeká na tebe." Podívala jsem se ještě jednou na Jakuba a objala ho.
Znovu jsem vystoupila. Tentokrát už jsem se za Jakubem neotočila. Šla jsem pomalu k Dominikovi. "Holčičko moje." Dominik mě objal tak silně. Držel mě v náručí a líbal do vlasů. "Odpusť mi, prosím. Jsem kokot a ty... Ty jsi anděl a já si tě nezasloužím. Promiň mi to, prosím." Poslouchala jsem jeho slova a byla tak ráda, že je v pořádku a že je tu se mnou. Zapomněla jsem na moment i na Jakuba. "Dominiku, co se stalo?" Podíval se mi do očí. "Udělal jsem hroznou píčovinu. Všechno ti vysvětlím. Chceš jít dovnitř a nebo se projdeme?" Chtěla jsem se projít. Šli jsme parkem směrem k Dominikovu bytu.
Vyprávěl mi, jak za nimi přišel starý známý. Byla jsem zrovna na parketu a nabídl jim nějaký dobrý matroš. Nabídka zněla lákavě a jelikož nálada byla veselá po několika skleničkách, myslel si, že by to mohlo být fajn. A tak šel s ním. Jenže netušil, že ten starý známý už není to, co býval a potřeboval rychle vydělat peníze a tak dál Dominikovi nějaký svinstvo. "Najednou jsem zůstal sedět a nemohl jsem se ani pohnout. Vnímal jsem všechno. Chtěl jsem za tebou, ale nešlo to." Nakonec ho našel na zemi majitel klubu, jejich dobrý kamarád a odtáhnul ho k sobě do kanceláře a postaral se o něj. Ještě tu noc napsal i Jakubovi.
"Holčičko moje, dokážeš mi to odpustit?" Zastavili jsme se u lavičky. Dominik si sedl. Bylo vidět, že není ještě úplně fit. Chytil mě za ruku a stáhl k sobě. Posadil si mě na sebe a objal mě. "Jsem ráda, že jsi v pořádku. Strašně jsem se o tebe bála." Teď už mě objímal vší silou. "Neopoustěj mě, Niko." Objala jsem ho. "Neopustím, Dominiku." .................................................... Dominik Držel jsem ji pevně. Bál jsem se, že mi zmizí a to bych si neodpustil. Když jsem jí viděl z okna kavárny, jak přichází, byl jsem nejšťastnější člověk pod sluncem. Pak se ale najednou zastavila a s někým volala. O chvilku později se objevilo Kubovo auto a ona za ním běžela. Takový strach jsem snad ještě nezažil. Posral jsem to. Ale už ji nikdy nikde nenechám samotnou. Teď je tady se mnou a já mám chuť křičet na celý svět, že bez ní nechci být. "Moje krásná tatérko, nastěhuj se ke mně."
Jen na chvíli snít Jenom chvíli s ní Padali jsme spolu do tmy Jen na chvíli snít Jenom chvíli s ní Bylo nám spolu krásně .................................................... Tuhle nabídku Nikol jistě nečekala. Ne ve chvíli, kdy sama byla dost zmatená. Jaké odpovědi se dočká Dominik? A řekljí z tohovečeravšechno a nebo na něco zapomněl?! Dozvíte se v některém z následujících dílů...
