Hate to love

Kapitola 33.

Max s Kelly to zase dali dohromady, stanovili si priority a domluvili se jak budou pokračovat dál. Rebeka s Carlosem dále vrkali jako čerstvě zamilovaní. My s Charlesem se jen snažili přežít tenhle hrůzný konec celé sezóny.

Ferrari se nedařilo, a to ani jednomu monopostu. Postupně se propadali níž a níž. Létala jsem s nimi na každou zbylou velkou cenu. V době tréninků jsem studovala v šatně, během kvalifikace a závodu jsem sledovala průběh. První zkoušky mě čekali v lednu, a i přestože mě ostatní přesvědčovali, že to zvládnu, jsem z toho byla nervózní.

Poslední závod sezony se jel v Abú Dhabí. Panovala zde sice dobrá nálada, ale to bylo zapříčiněno tím, že se jednalo o poslední závod sezony. Z pomyslného seznamu jsem odškrtla další bod. Aby Charles dojel sezonu v pořádku. Venku bylo 24 stupňů nad nulou. Slunce svítilo vysoko nad obzorem. Oba kluci dojeli na pátém a šestém místě v kvalifikaci. Startovali tak ze třetí řady.
,,Hlavně dojet." podpořila jsem Charlese před závodem.
,,Fred by si chtěl udělat kolečko." vyrušil nás Alejandro. Oba dva jsme se na něj nechápavě podívali.
,,Pojďte." mávl na nás. Vyšli jsme tedy do prostoru před garáží. Tam už stáli všichni členové Ferrari. Na poslední chvíli se k nám přidalo pár opozdilců. Společně jsme se chytli za ramena a stáli ve velkém kruhu.
,,Chci vám všem poděkovat za tuhle sezonu." začal Fred. Za námi na tribuně fandili fanoušci z celého světa.
,,Děkuju vám za perfektní práci pro tým. I přestože to tak posledních pár závodů nevypadá, všichni děláte dobrou práci. Carlosi, Charlesi, děkuju speciálně i vám, protože stále s námi držíte, a jsem rád, že budete držet i příští sezonu." podíval se po nich. Všichni jsme mlčeli a naslouchali tomu, co nám chce sdělit.
,,Letos se loučíme s Amélií, protože nám odchází na mateřskou." podíval se po drobné blondýnce nalevo od nás. Stála tam s úsměvem a slzami v očích. Pod týmovým tričkem se jí rýsovalo těhotenské bříško.
,,Zároveň jsem rád, i když bych byl raději, kdyby tu s námi zůstaly obě, že s námi zůstává Sasha, která si ponechá místo po Carrie, která naši nabídku odmítla, a bude se nadále věnovat studiu. Tímto ji přeju štěstí u jejích zkoušek." podíval se po mně. Vděčně jsem se po něm podívala.
,,Samozřejmě ti přeju i hodně štěstí s Charlesem, protože až budeš Leclercová, tak ti teprve začne sranda." rýpnul si. Carlos poplácal Charlese po zádech. Ten se zašklebil.
,,Všichni jsme celý rok pracovali tvrdě, tak si pojďme společně užít poslední závod této sezony." přelétl očima všechny přítomně.
,,Když k tomu přihodíme vítězství, budu ještě o trochu víc šťastnější."
Otočila jsem se na kluky. Oba dva mi přišli trochu naměkko.
,,Forza Ferrari!" zakřičeli jsme všichni společně, a poté se vrátili ke své práci.
Stoupla jsem si k výjezdu z garáže a sledovala jak převáží monopost na startovní rošt.
,,Jdeme na to." prošel kolem Carlos.
,,Drž se." křikla jsem za ním a on mi ukázal vztyčený palec.
,,Tak zatím pa." líbnul mě na tvář Charles a vydal se za ním.
,,Pa."

Hymnu jsem strávila v boxu a přemítala opět nad celým rokem.
Po hymně jsem přešla boxovou uličku k Fredericovi na zídku.
,,Víš, že příští rok už tě sem nemůžu vzít." podal mi sluchátka. Přikývla jsem.
,,Vím, a taky si toho nesmírně vážím." nandala jsem si je.
,,Měla jsi jít studovat závodní inženýrství."
,,To by se ti líbilo." zazubila jsem se na něj.
,,Charlesi, slyšíš mě?" zmáčkla jsem tlačítko.
,,Jasně a hlasitě." odpověděl.
,,Jsi pěkná potvora, že jsi mi to neřekla." zasmál se. Stiskla jsem tlačítko.
,,Soustřeď se na jízdu jo?" upozornila jsem ho, ale u toho jsem se smála.
,,Hlavně dojet." zopakoval. Přikývla jsem.
Závod začal. Během jeho průběhu jsem mu hlásila časové rozestupy mezi ním a jezdci za ním nebo před ním. Byla to čistá a rychlá jízda. Z mého pohledu i mírně agresivní. Podařilo se mu v posledních kolech předjet i Landa, a tím se dostal na třetí místo. Doufala jsem, že si místo udrží. Potřeboval to. Když jsem se otočila a podívala se na balkon garáže Ferrari stála tam Pascale s Arthurem a nadšeně fandili.
,,Norris 0,8 za tebou." informovala jsem ho.
,,Dělám co můžu." reagoval. Protočila jsem panenky. Zase ta jeho horkokrevnost. Jeho náskok se začal vzdalovat. Sledovala jsem záznam. Po chvilce se Charlesovi smýkla zadní kola. Na setinu vteřiny se mi zastavilo srdce.
,,Wohou." zasmál se. ,,Trochu to klouže." dodal.
,,Rozumím." utla jsem ho okamžitě. Byl sice horkokrevný, ale zároveň občas i dost hravý.
,,Kolik do konce?"
,,3 kola."
,,Jo, to bych asi mohl udržet." zasmál se opět.
,,Norris 0,7." informovala jsem ho. Lando se za ním opravdu těsně držel.
,,Díky." odpověděl suše. Věděla jsem, že jsem ho trochu usměrnila. Nechtěla jsem aby dělal blbosti poslední závod sezony, posledních pár kol. Zároveň jsem ale věděla, že v tomto pořadí v klidu dojede.
Jakmile projel cílovou čárou, garáž bouchla jásotem.
,,P3,P3,P3." opakovala jsem.
,,Ano!!" křičel. Bodově jsme sice nestačili na vítěze, ale věřila jsem, že si to náležitě užil. I já jsem si to užívala. Poslední příležitost sedět na zídce. Kdybych tvrdila, že mi neukápla slza na pult, byla bych lhářka.
,,Děkujeme Carrie." potřásl mi rukou Fred. Vzájemně jsme se objali. Přidala jsem se ke skupině mechaniků oslavovat.