Kapitola 49.

85 9 1
                                    

Když jsme o dva dny později nakládali věci do auta, už jsem zase zvracela jako blázen. Bylo brzké ráno.
,,Měli jsme letět, říkal jsem to." vzal si ode mně tašku a naložil ji do auta.
,,Bylo by mi ještě hůř." uhnula jsem pohledem.
,,To jo, ale nemuseli bychom se trápit v autě." posunul lyže na stranu, aby se tam vešel ještě malý kufřík.
,,Já to odřídím." navrhla jsem mu.
,,Na to zapomeň." zavřel kufr auta.
,,Běž si sednout, já ještě doběhnu nahoru zkontrolovat, že jsme všechno vypli a pojedeme." vtiskl mi pusu na čelo. Obešla jsem auto a zapadla do sedačky.
Během cesty jsme museli několikrát stavět. Bylo mi pekelně zle.
Po 8 hodinách jízdy začal Charles zívat.
,,Vystřídám tě." stiskla jsem mu ruku.
,,V pohodě, už to dojedu." odpověděl a soustředil se na jízdu. Byli jsme v horách, kousek od Innsbrucku.
,,Lásko, prosím." snažila jsem se ho umluvit. Cesta klouzala, a já se nechtěla zabít.
,,Podívej. Do cíle jsou to 3 hodiny, to dojedu. Já jsem spala, ty ne." pokračovala jsem.
,,Není ti dobře Caroline, musíš odpočívat, jinak se z toho nikdy nevyhrabeš." odmítal opustit místo řidiče.
,,Nevyhrabu se z toho, pokud se vybouráme kvůli tvojí tvrdohlavosti, tak mě nech to dojet."
,,Dobře." přikývl po chvíli přemýšlení. ,,Vyměníme se v Innsbrucku."
,,Jsem ráda, že jsme se domluvili."
Napsala jsem Kelly, kde jsme a kdy přibližně dojedeme. Oni už tam s Maxem a Penelope byli. Přibližně ve stejnou dobu, kdy jsme vyjížděli, oni vstávali na letiště.
Na nejbližší pumpě v Innsbrucku jsme se vyměnili. Sotva jsem se rozjela, Cha usnul a spal jako dřevo až do horských serpentin těsně před vesničkou Dorf. Tady už zima udeřila naplno. Silnice byla pokrytá vrstvou sněhu, pod ním byl led, takže jsem posledních 30 kilometrů jela dost pomalu.
Byla jsem štěstím bez sebe, když jsme míjeli ceduli Dorf.
Apartmány se nacházeli přibližně uprostřed vesnice. Kelly s Maxem a Penelope na nás už čekali na parkovišti. Penelope se zrovna válela ve velkých růžových oteplovačkách v závěji sněhu. Zaparkovala jsem auto vedle Maxova.
,,Jsme tady." odpoutala jsem se a rozhlédla se po okolí. Byli jsme obklopeni horama. Nedaleko od nás jezdila lanovka.
,,Ahoj." objala jsem se s Kelly, a poté s Maxem.
,,Koukej Pen, kdo to přijel?" zavolal na malou Penelope Max. Ona vystrčila hlavu ze sněhu. Jakmile nás viděla, rozběhla se k nám. Objala mě, až mi umokřila kalhoty.
,,Carlos ještě nepřijel?" natáhl si bundu Charles.
,,Ne, přijedou prý až večer." zakroutil hlavou Max.
,,Jak ti je?" zeptala se Kelly. Střelila jsem po ní pohledem.
,,Dneska to bylo náročné." objal mě Cha. ,,Od rána ji vůbec není dobře. Říkám jí pořád, že si má dojít k doktorovi, ale nechce." vtiskl mi pusu na tvář. Protočila jsem oči.
Max s Charlesem vytahaly naše věci, my s Kelly a Penelope šli do tepla udělat čaj.
Chata byla obrovská. Když jsme vyšli z chodbičky od hlavních dveří, ocitli jsme se v obýváku. Nalevo od nás byli obrovská bílá kamna, ve kterých plápolal oheň. U něj stály sedačky a křesla. Naproti tomu všemu visela obrovská televize. Hned za sedací soupravou bylo schodiště, které vedlo do patra. Pod schodištěm byl vchod do kuchyně. Nevěřícně jsem odložila batoh.
,,Tak to je něco, tohle." otočila jsem se. V chalupě bylo příjemné teplo.
,,Ložnice jsou nahoře." ukázala na schodiště a u toho se pokoušela vysvléknout Penelope. Nakoukla jsem do kuchyně. Byla celá do hněda a do písmene U. Naproti ní stál jídelní stůl se židlemi.
Vyšla jsem do patra.
,,No počkej, ale kde bude Carlos s Bekou?" vyklonila jsem se za zábradlí.
,,Už jsem s nimi domluvená, vezmou si ten pokoj hned vedle nás. Je to rodinný pokoj. Prý jim to nevadí." podařilo se ji konečně vysvobodit Pen z oteplováků.
,,Aha." odešla jsem do naší nové ložnice. Charles s Maxem mezitím vynesli věci do domu. Když se mi podařilo věci vyklidit, usídlili jsme se v obýváku s hrnkem čaje. Sedla jsem si před Charlese na koberec.
Chvíli jsme řešili průběh našeho pobytu, co mají kluci v plánu a jak by pojali silvestrovskou party. Jakmile dorazil i zbytek skupiny, začala teprve ta pravá sranda. Celou chatou se nesla hlasitá hudba, Penelope zuřivě tančila v obýváku, kluci seděli u piva, a my holkama chystaly v kuchyni večeři.
,,Ale je to tu krásné." otočila se Rebeka, a vyndala z police 3 skleničky na víno. Začala je nalévat.
,,Já si nedám." přikryla jsem rukou třetí prázdnou.
,,Prosím tě, jedna tě nazabije ne?" podívala se na mě s pozvednutým obočím. Zoufale jsem se podívala na Kelly. Ta se zasmála a vrátila se ke krájení zeleniny.
,,Opravdu si dám jenom vodu." mrkla jsem na Beku.
,,Já bych jí to řekla." upustila se smíchem Kelly. Protočila jsem oči.
,,Ty taky nemůžeš chvíli mlčet." sykla jsem na ní.
,,O co tady jde?" otáčela se nechápavě Beka po mně a Kelly. Vyklonila jsem se ze dveří abych zjistila, že chlapi stále sedí a o něčem horlivě diskutují.
,,Budeš ale mlčet, jasný?" vzala jsem ji láhev bílého vína z ruky a postavila ji na kuchyňskou linku. Rebeka stále nechápajíc přikývla.
Položila jsem si ruku na břicho.
Její oči se rozšířily a já už viděla, jak se nadechuje k výkřiku. Rychle jsem ji přikryla rukou pusu a Kelly ji do úst narvala kus mrkve. Beka ji začala kousat.
,,Ticho, jasný?" zašeptala jsem a naznačila aby mlčela. Ona jenom přikyvovala a dál kousala mrkev.
,,Jak dlouho to víš?" šeptala.
,,Od toho vánočního večírku. To ráno jsem to zjistila." vzala jsem si okurku z talíře, který před nás Kelly postavila.
,,Proč jsi nic neřekla?" zeptala se.
,,Protože to nemám ještě potvrzené." odpověděla jsem potichu.
,,Gratuluju vám." objala mě. Zasmála jsem se. Kelly mezitím vyndala plech s masem z trouby. Uklidila jsem láhev vína do lednice.
,,Večeře!" zahlásila Kelly z kuchyně. Vzala jsem talíře a prostřela stůl pro nás všechny.
Společně jsme se navečeřeli. Nalila jsem si do skleničky vodu aby to nebylo tak nápadné.
Poměrně brzy jsme šli i spát, protože jsme s Charlesem byli utahaní po cestě.

Hate to loveKde žijí příběhy. Začni objevovat