I'am lesbian, sorry...

3.

"Hezké divadlo jste na mě sehráli... Já nechápu k čemu ti to je..." díval se na mě Harry.

"Cože?" nechápavě jsem si ho prohlédla. Co má zase tohle znamenat?!

"Vidím to na tobě Chelsea... Ty prostě lesba nejsi..." chytl mě za ruku a podíval se mi do očí. Co v nich viděl, byly blesky zlosti. Zná mě dva dny, podle všeho a už mě zná líp, než moje máma...

"Tak hele..." vytrhla jsem mu ruku ze sevření a dloubla ho ukazováčkem do hrudníku, dál jsem ale nestihla pokračovat, protože mě políbil. Byl to zvláštní pocit, ale ne takový jako s Charley... Bylo to divný.

"Nech toho..." odstrčila jsem ho od sebe. "Jsi trapnej... Jediný, komu moje srdce patří, je Charley... S ní zažívám nejlepší chvíle mého života a nějakej debil, jako ty mi to nebude kazit!" vrčela jsem. "Já si na nic nehraju... Miluju jí... Je TAK těžké to pochopit?!" mračila jsem se. Odpovědi se mi ale nedostalo... "A ohledně tamtoho... Nikdo nás neviděl... Takže si to můžeš vymýšlet..."

3rd person P.O.V.

Týden uběhl jako voda a Charley podstoupila první chemoterapie. Dokonce jí i začali hledat vhodné dárce kostní dřeně. Každý večer v koupelně probrečela, ale jenom ve sprše, aby to neviděla její milovaná... Nechtěla jí ukazovat, že začátek léčby nezvládá... Na to jí moc milovala... Ale trápil jí pocit, že se o ní Chelsea stará až moc... Je jí teprve 22 a stará se o svou 29 letou přítelkyni, jako by byla její matka... A potom ten Harry. Viděla jak se na Sea dívá... A jak ona na něho... Ale v hloubi duše si byla jistá tím, že způsob kterým se dívá na ni nic nepřekoná... Dneska jdou společně na oběd ke Caroline a tak si to užijí i kdyby tam ten Harry byl nebo ne. Chelsea je Charleyina a ona ji rozhodně nikomu nedá... Ne bez boje, který má předem vyhraný.

Chelsea's P.O.V.

"Můžeme vyrazit?" usmívala jsem se na Charley. Tak strašně moc jí to dneska slušelo... Ale znovu jí to opakovat nebudu... Bylo by to asi po milionté a to už by mě zabila...

"Můžeme." usmála se.

"Jo... Charley." začala jsem a sáhla si do kapsy u bundy. Všechno v pořádku. Tázavě se na mě podívala. "Nic..." zavrtěla jsem hlavou s úsměvem.

"Bazénový oběd u Caroline." mrkla na mě a vyšly jsme do garáží.

***

"Tady jsou!" křičela Caroline a běžela nás obejmout. V plavkách. Bylo hrozné vedro... Jako ještě nikdy na začátku podzimu. Posadila nás pod slunečník a donesla nám skleničky s vodou.

"Šáňo necháme na pozdějš." usmívala se.

"Já si jenom dojdu na záchod." omluvila se Charley a odešla.

"Jak to zvládá?" zeptali se všichni téměř okamžitě.

"Dává to. Fyzicky. Psychicky je na tom hodně špatně." zavřela jsem oči, abych zabránila průniku slzám.

"Proč někdo jako ona musí být nemocná... Udělala bych cokoliv, abych jí mohla pomoct..." otřela jsem si oči a usmála se. 

"I já..." dodala potichu Caroline.

"Chelsea... Je mi to moc líto..." objal mě James.

"Co se dá dělat... Jenom, chci se jí na něco zeptat. Tak moment." zvedla jsem se a šla na ní čekat do obýváku.

"Charley?" zavolala jsem, když jsem slyšela dveře.

"No?" ozvala se odpověď.

"Pojď sem, chtěla bych se tě na něco zeptat." řekla jsem nervózně. Kousala jsem si ret, div mi krev netekla... 

"Ano?" usmívala se moje přítelkyně. 

"Posaď se prosím." jen kývla a posadila se na gauč. Já jsem si k ní klekla na obě kolena a vzala jí za ruce.

"Už 3 roky... Mě děláš nejsťastnější na světě a já doufám, že i já tebe... Tuhle otázku jsem si šetřila na místo, kde jsme se poprvé viděli, ale teď není čas tam chodit... Chceš se mnou strávit zbytek života? Zakroužkovaná prstýnkem, který bude důkaz naší lásky?" dívala jsem se jí do očí. Plakala. Nejdřív vypadala v šoku, ale potom vyslovila to slovo, které mě udělalo nejšťastnější na světě.

"Ano..." zašeptala. "Miluju tě Chelsea... Tak strašně moc!" usmívala se a nevěděla, co má dělat... Vydala jsem tedy krabičku a navlékla jí prsten.

"Jsou tady povolený homosexuální svatby?" zeptala se potichu.

"Já nepotřebuju nějaký cár papíru, abych věděla, že chci, abys byla se mnou..." stoupla jsem si a políbila jí. Přitáhla si mě na klín a líbala mě. 

"Wohoooou!" ozvalo se za námi. "Bude svatba!!" křičel James s mobilem v ruce. 

"To je idiot." zasmála jsem se a nechala se ještě jednou políbit. Všichni se na nás dívali a usmívali se. 

"Gratulujeme." řekl Josh a přispěchal mě obejmout.