I'am lesbian, sorry...

29.

"Vstávat Chelsea..." skočil někdo na postel.

"Dělej, dělej, dělej!" strhnul mi peřinu.

"Už jsme měli dávno vyjíždět!!!"

"Nééé..." schovala jsem hlavu pod polštář a snažila se ještě usnout.

"Vstáávej!" odletěl i polštář.

"Ok, ok, óká... Už jdu..." otevřela jsem oči a malém dostala infarkt, když jsem zjistila, že nade mnou je Harry.

"Co tu děláš?" zeptala jsem se vyděšeně.

"Budím tě..." usmál se. "Tak šup... Vstávej..." uvolnil mi místo.

"Dikec..." poplácala jsem ho po tváři a šla za Joshem.

"Říkal jsem mu, že tě nemá budit." smál se.

"Hahaha..." otočila jsem oči v sloup. "Radši mi řekni čí auto berem..." nalila jsem si hrnek kafe a otočila se zpět k němu. Harry se opřel o futra dveří a sledoval mě. Tak tohle budou dost zajímavé dva dny... A noci.

"Tvoje. Máš ho větší... A už jsme to tam stejně nanosili... Jo, a navíc máš předplacené parkování..." zazubil se.

"Jo... Víc výhod, než nevýhod... Doufám, že mi nepolezete do skříní..." zamumlala jsem si pro sebe.

"O tom jsem se zapomněl zmínit... Harry ji ještě neviděl... Byla by škoda mu ji neukázat, co myslíš?" usmál se.

"Ne, to by nebyla škoda..." pokusila jsem se to ještě zastavit, ale Josh je jak neřízená střela...

"O čem se to bavíte?" zamumlal Harry.

"No..." usmál se na mě Josh a pak už spustil. "Chelsea má plnou místnost zajímavých věcí... Nikdy bych ani neřekl, že něco takového existuje..." zasmál se.

"Budeš spát na ulici, Joshi..." varovala jsem ho.

"Dobře, dobře... Pak ti to ukážu..." zasmál se a nechal nás v kuchyni.

"Co je v těch skříních?" zeptal se Harry.

"Zajímavé věci..." zasmála jsem se.

"Co?" dožadoval se konkrétní odpovědi.

"Vybrátory!" ozval se Josh z obýváku.

"To jako fakt?" zvedl obočí Harry s nadrženým úsměvem.

"Nejsou to jenom oni... Je toho tam mnohem víc..." mrkla jsem na něj, dopila a šla za Joshem. "Zabiju tě." sykla jsem k němu a vzala pár posledních věcí, které se měli vzít s sebou.

"Kolik tam tak bývá lidí?" zeptal se Harry...

"Hodně, ale díky Chelsea máme V.I.P." plácl mě po zadku.

"Uklidni svoje hormony Joshi..." zavrčela jsem. "Nebo žádný V.I.P. nebudou." vzala jsem svoje zavazadlo a šla dolů do auta. Hodila jsem to do kufru auta a zděsila se nad tím, co všechno tam ještě bylo... Kromě 2 dalších tašek s minimem oblečení tam bylo spoustu piv... Tak 100-200... Několik desítek flašek s tvrdým chlastem... Už ani nevím, co všechno tam bylo...

"Dobrý zásoby, ne?" usmál se Harry vedle mě.

"Rozhodně... Jsem zvědavá, kdo to bude pít..." usmála jsem se, ale úsměv mi nebyl souzen.

"Slyšel jsem, že máte problémy s Charley." řekl potichu. Celá jsem se napjala. Vážně? Vážně Harry?!

"Jo, ale nechci se o tom bavit... Nebudeme si kazit víkend, no ne?" usmála jsem se a v očích měla slzy.

"Pojď sem..." objal mě a já mu byla vděčná...

"Vůbec ji nechápu... Jako kdyby to byl jinej člověk... Strašně to bolí, Harry... A už se o ní prosím nezmiňuj..." odtáhla jsem se a chtěla si otřít tváře, ale on byl rychlejší...

"Díky..." zabouchla jsem kufr.

"Musíme ještě sjet pro pár lidí..." zamumlala jsem a nasadila si čepici.

"Josh tu bude za minutu.." řekl s úsměvem a sedl si do auta na místo spolujezdce.

"Chelsea?" ozvalo se za mnou.

"Ahoj..." usmála jsem se na dvě dívky, které stály s telefonama v ruce a usmívaly se jako měsíček na hnůj.

"Můžeme se s tebou vyfotit?"

"Odkdy se fotí s modelkama?" usmála jsem se.

"Od teď..."

"Sea?" ozvalo se od vchodu domu.

"Oh! Joshi! Pojď nás vyfotit." táhla jsem ho za ruku.

"Jasně..." řekl zaskočeně, ale stejně nás vyfotil a potom si sedl do auta.

Ty holky byly super... Strašně dobře se s nima kecalo... A díky nim jsem zapomněla na většinu problémů... A na kluky v autě... Josh na sebe upozorňuje pořád, takže ani teď mě nenechal dlouho čekat... Zatroubil, až jsme všechny tři naskočily a já musela jít...

"Hurá... Myslel jsem, že tam strávíš celý den... Cestou k Mich se stavíme v Mekáči. Ani jeden jsme neobědvali...

"Ona jede i Michel?" zeptala jsem se.

"Jo... Vždyť jsem ti to říkal..." zavrtěl hlavou.

"Jo... To snad zvládnu..." povzbudila jsem se.

"Kdo je Michel? A kolik vůbec jede lidí?" zeptal se Harry.

"Seaina bejvalka... A jede ještě Jason, a nějaká přítelkyně od Michel." ozval se Josh.

"Ne bejvalka... 14-ti denní povyražení..." přivedla jsem to na správnou míru.

"Byla pěkně nasraná, když si jí řekla, že je konec..." řekl Josh se smíchem.

"To teda... Snad mě neotráví..." zajela jsem k McDrivu a nechala Joshe u okénka, protože ten jedinej má na starost jídlo a pití...