"Ahoj Chelsea! Ráda tě opět vidím!" objala mě Lařina máma a její táta mi podával ruku.
"Dobrý den..." usmála jsem se.
"Dáte si něco? Čaj... Určitě si dáte čaj..." usmívala se a běžela do kuchyně.
"Ne, já se nezdržím dlouho... Mám ještě důležité věci na práci..." snažila jsem se jí zastavit, ale pozdě...
"Co to má být?" podívala jsem se na Laru. Ona jenom pokrčila rameny a její táta nás vedl do obývacího pokoje.
"Tak jak se máte?" usmíval se."No... Teď jsem měla takové těžké období, ale už je snad všechno v pořádku..." řekla jsem potom co jsem se usadila.
"Říkal jsem si, že se teď poslední dobou moc neobjevujete na veřejnosti..." přikývl. No do pekla!
"A co vy?" zeptala jsem se že slušnosti.
"Ale... Pořád stejný..." usmíval se. "Lara odmaturovala s vyznamenáním..." pochlubil se ještě a ona celá zrudla.
"Gratuluju!" štouchla jsem do ní.
"Díky..." usmála se.
"Ona vám to neřekla?" divil se.
"Ehm... Ne... Proč?" zvedla jsem obočí.
"Tati!" vykřikla najednou a prudce se zvedla. Potom se podívala na mě a se slzama v očích utekla."Řekl jsem něco špatně?" vykulil oči.
"Já nevím..." pokrčila jsem rameny.
"Asi bych za ní měla jít..." zvedla jsem se, ale on mě zastavil.
"Ono ji to přejde... Za chvíli bude zpátky..." usmíval se.
"No, a jak Vám to klape?" přišla její máma.
"Klape, co?" nechápala jsem. Teď už je to ještě divnější, než předtím...
"No s Larou..." usmál se její táta.
"Ona Vám to neřekla?" tentokrát jsem zase kulila oči já.
"Co by nám měla říkat?"
"My jsme se před 3 rokama rozešly..." bylo mi blbý to říkat...
"Proč?" tentokrát měla na krajíčku její máma.
"Nevyšlo to..." řekla jsem a vzpomněla si na ten večer. Na Charley. Sakra, Charley...
"Ehm... Já jsem si hned říkala, že ten prstýnek asi nebude jen tak..." škytla.
"Oh... Jo..." zamumlala jsem a podívala se na ruku, kde byl.
"Ehm... Asi bych už měla jít..." nejistě jsem se zvedla. "Můžete prosím říct Laře... Ať nezapomene, co jsem jí říkala?" oni jenom kývli.
"Tak nashledanou..." podala jsem jim ruce a odešla. Pfff.... A teď rychle domů za Charley... Naskočil jsem do auta a už jsem se těšila, až budu s ní...
***
"No hurá..." usmívala se a šla mi naproti. Hned u dveří se na mě nalepila a vedla mě do obýváku.
"Něco slavíme?" podívala jsem se ji překvapeně do očí. Byly plné štěstí a jisker. Na stole totiž byly svíčky, víno a popcorn...
"Slavíme každý den, Chelsea..." Zavrtěla hlavou, ale úsměv se jí pořád držel.
"Oka..." zvedla jsem ruce na obranu a potom je obmotala kolem jejího úzkého pasu.
"A máš mi dopovědět tu tvoji minulost..." připoměla s úsměvem.
"Ale dál to není moje minulost, ale naše minulost..." chtěla jsem protestovat... Teď by si měla vyprávět ty..." nasadila jsem vítězný pohled.
"Ne, ne, ne..." vrtěla hlavou. "A co ten soudní proces... Nic o tom nevím... Co když se dozvím že jsi někoho zavraždila..." udělala psí oči. Sakra!
"Fajn.." povzdechla jsem si a svěsila hlavu.
"Ale notaaak..." dala mi pusu na tvář a tlačila mě ke gauči.
"Tobě že je 29?" smála jsem se, ale nechala jsem jí.
"Tak povídej." posadila mě na gauč a sedla si naproti mě. Podala mi sklenku s vínem a sledovala mě.
"Tohle je divný..." ušklíbla jsem se a promnula si oči.
"Proč?" nechápala.
"Nevím..." pokrčila jsem rameny a napila se na kuráž. "Ehm... Tak jo... Takže byl soudní proces... A vzhledem k tomu, že mě obhajovala teta... To dopadlo dobře... Sice jsem platila, ale ne tolik..." usmála jsem se.
"Kolik?"
"Na co to potřebuješ vědět?" zamračila jsem se.
"No... Na kolik si mě vážíš..." usmála se a odešla si ke mě.
"Na miliony Charley... Ale platila jsem asi něco kolem... £1600..." pokrčila jsem rameny.
"Já věděla že Marcus je čůrák..." řekla a koukala do blba.
"Proč si s ním teda byla?"
"Dohodili mi ho rodiče a trvali na tom, abych s ním zůstala..." a to byl první fakt, který jsem o ní zjistila...
Děkuju, děkuju, děkuju!!! Miluju vás lidičky! Nikdy bych neřekla, že tenhle příběh dosahne 9K přečtení!!! Řeknu vám! To je ..... WOW... já prostě nemám slov. Jsem strašně ráda, že to čtěte a asi nedokážu vysvětlit, co se mnou dělají vaše komentáře!! Je to prostě radost číst! Takže děkuju ještě jednou... Jste lásky! ❤❤❤❤❤❤❤
Terry*
ČTEŠ
I'am lesbian, sorry...
Fanfic"My jsme spolu spali?" "Ano..." "To je hloupost... Jsem lesba..." "Moc dobře si to pamatuju... Nejsi lesba." "Ale já mám přítelkyni..." "Nevěřím ti."