I'am lesbian, sorry...

48.

"Pokud jde o první schůzku s mou rodinou, byl bych rád kdyby byla co nejdřív." usmál se a pomohl Charley do kabátu.

"Kdy je co nejdřív?"

"Zítra?"

"Ráda bych dřív poznala tebe, než tvoji rodinu..." zamumlala jsem.

"Lásko?" zamumlala Charley.

"Huh?"

"Volala mi Caroline... Něco potřebuje, tak vás tu nechám..." usmála se a pohladila mě po zádech.

"Dobře... Uvidíme se doma." krátce jsem ji stiskla ruku a tím to bylo ukončené. Sledovala jsem její záda, dokud mi nezmizela z dohledu.

"Žádná pusa, nic?" zvedl obočí.

"Ne... Na tohle si před lidma nepotrpíme..." pokrčila jsem rameny.

"Mužů tě tedy pozvat na skleničku k sobě?" nabídl mi rámě.

"Proč ne..."

***

"Whiskey, Tequillu, nebo něco jiného?" pomohl mi z bundy.

"Máš to tu hezké... Dala bych si Ice Tea..." usmála jsem se. Už už se mu na obličeji tvořil výraz výsměchu. "S whiskey... A led prosím." usmála jsem se a sundala si lodičky.

"Už jsem si říkal..." mrkl na mě a přešel k baru.

Zatím co on připravoval drinky, jsem si sedla na gauč a sledovala dění za velkým proskleným oknem s výhledem na samotné centrum Londýna. Jeho dům byl opravdu krásný. "Co máš v plánu dělat?" zeptala jsem se jenom tak mimochodem.

"Posedět... Pokecat..." pokrčil rameny a podal mi skleničku.

"Děkuju..." hned jsem si ji přiložila ke rtům a napila se.

"Tak mi něco pověz..." usmál se. "Jak jste se s Charley poznaly? Proč jste se rozhodly mít dítě? Jak dlouho spolu jste... Co?" sedl si naproti mě a bedlivě mě sledoval.

"Ehm... Jak jsme se poznaly ti tu nebudu vyprávět... Long story... Možná někdy..." zasmála jsem se. "a co byly ty další otázky?" opět jsem si srkla zlatavé tekutiny. 

"Proč jste se rozhodly mít dítě...? Asi." 

"Víš... Náš vztah se rozpadal... Nechceme ho jako náplast na praskliny... Protože to by skončilo špatně... Charley miluju celým svým srdcem... A vlastně jsi nám to zkomplikoval tím posledním bodem... Ale lidí jako jsi ty je na planetě málo... Promiň... Teď o tobě mluvím jako o zboží..." plácla jsem se do čela...  Jenom zavrtěl hlavou a tím mě ujistil, že je všechno v pořádku. "No... jde o to, že Charley prodělala těžkou nemoc a když se vrátila, nejspíš si uvědomila, že je strašně lehké přijít o život... Proto. Udělala bych pro ní cokoliv... A ona má dost velký příjem, aby nás všechny uživila... Nemusím mít plat modelky... Nebo něco takového... Jenom... Chci jí udělat šťastnou, protože když bude ona šťastná, budu šťastná i já. A prcek." dokončila jsem svůj dlouhý monolog.

"Páni..." vydechl. "Netušil jsem, že to máte takhle..." pokrčil rameny a jen co dopil skleničku, šel si nalít další. "Jste jedinečné... Obě... Ale byl bych špatným obchodníkem, kdybych z toho také neměl nějaký zisk..." pokrčil rameny. 

"Nenazývej to prosím obchodem. Doufám, že na jméně ti nezáleží... Mimochodem, to sis do smlouvy nedal, takže smůla." ukázala jsem na něj prstem. On se jenom hlasitě rozesmál. Páni... Má hezký smích. "Jsem ráda, že jsem tě pobavila..." 

"Chelsea... Zlatíčko... mě jde jenom o to, že to bude moje krev..." usmál se. "A bude mít dobnrou budoucnost. Je to vlastně takový dar ode mne, pro něj... Kdy jdeš na zákrok?" 

"Zítra. A teď už půjdu." zvedla jsem se. 

"Ale já tě nemůžu odvést... Nechceš tu zůstat?" 

"Jak si to uhodl?" zvedla jsem obočí.

"Rozumím žen-" 

"Že nechci..." přerušila jsem ho se smíchem. 

"Potvoro. Tak ti zavolám aspoň taxi." mrkl na mě a sáhl po telefonu. 

"Nebude to jednoduché..." promluvil na mě potom, co dodomlouval příjezd mého odvozu. Doufám, že s tím počítáš... Kdybys něco potřebovala... Cokoliv... Ohledně novinářů... Vážně čehokoliv. Tak mi prosím zavolej. A ještě se domluvíme na tom obědě." usmál se a přešel ke mě. 

"Jasně, díky..." usmála jsem se a chystala se odejít. Bohužel mi v tom zabránila veliká ruka mého společníka. 

"Na něco si zapomněla..." usmál se a dal mi pusu na čelo. "Je fascinující, že už zítra..." sáhl mi na břicho. "Tady poroste můj nástupce a pokrevný syn." civěla jsem na něj jako na vola. Tak nevím, jestli tohle bude dobré rozhodnutí... Ale alespoň bude mít Toby dobrého strýce, skvělou rodinu a zajištěnou budoucnost... Řekla jsem Toby?

Zdravím! Máme tu skoro půlnoční díleček... Doufám, že se Vám bude líbit! 

Terry*