I'am lesbian, sorry...

42.

"Proč by ti rodiče měli někoho dohazovat?" zvedla jsem obočí, abych podpořila můj nechápavý výraz.

"Byla jsem trochu šílený dítě... V 6 letech jsem byla na převýchově v Austrálii..." zasmála se. "Ale když jsem se vrátila, chtěla jsem jim to vrátit ještě víc..." Zavrtěla hlavou. "Vždycky jsem byla mámina princezna... A tak jsem to chtěla změnit... Žádný dlouhý vlasy... Žádný růžový rtíky..." koukala do skleničky.

"Taky ti řeknu pár věcí za který mě budeš chtít zabít..." kousla se do rtu. Jen jsem jí hlavou pobídla, aby pokračovala.

"V 17 jsem si udělala první tetování." usmála se a začala vytahovat rukáv. "Na ruce, aby bylo vidět. Myslím, že to bylo tohle." ukázala na masivní tetování na rameni. "No a těma ostatníma to pokračovalo... Mámu to naštvalo... Neskutečně... A tak mě zmlátila a řekla mi, že jestli nebudu poslouchat, zavře mě do děcáku a věř nebo ne... Tam jsem nechtěla..." na chvíli se odmlčela.

"Pokračovalo to dalšíma výhrůžkama... Když jsem začala chodit s mojí první holkou... Jo, slyšíš dobře.." zaculila se. "Malém mě zabila... Bydleli jsme v malém městě, takže se tam všechno rychle rozkřiklo a to si nemohla dovolit. Donutila mě chodit s Marcem a vyhrožovala mi, že Hannu zabije... A tak jsem nechtěla nic riskovat... Fakt už se mnou ztrácela nervy a nevěděla, co má dělat... Už mi s Marcem plánovala svatbu, ale potkala jsem tebe..." dost me překvapilo, ze to vyprávěla s úsměvem na tváři... "Řeknu ti, byla to láska na první pohled... Nemohla jsem tě z hlavy vyhnat strašně dlouho, ale zase znám Caroline a její kamarádky... A hlavně tu tvojí partu... Nechtěla jsem riskovat, že se zamiluju až po uši a máma mi bude vyhrožovat vyděděním, jenom proto, abys mě potom využila... A ta má majetek jako kráva..." opřela se a já čučela jako debil do zdi. Ona... Ona si se mnou hrála... Tohle jsem nečekala. A nebo spíš nechtěla slyšet.

"Je to trochu sviňárna, ale ona si nic lepšího nezasloužila..." otočila oči v sloup. Moje malá Charley...

"Caroline tě zná v pravém světle?" zeptala jsem se z ničeho nic.

"Ne. Nikdo... Kromě mámy a tebe..." zašeptala a chytla mě za ruku. "V pohodě?"

"Jasně... Pokračuj..." zamumlala jsem a podívala se ji do očí.

"Strašně jsem tě chtěla jenom pro sebe... A chtěla jsem tě dostat napořád... Ne na jednu noc... Tak jako si to dělala... A tohle byla dobrá metoda... S tou pusou jsem to trochu přehnala, ale tak nějak jsem věděla, že to fungovat bude..." usmála se. Tak tohle je maso... Po 3 letech se dozvídám, že jsem se v ní strašně spletla... Nechala mě si myslet, že je nezkušená... A že neví kde co... Vážně si teď připadám jako totální debil...

"Chelsea?" usmívala se.

"Hm?" podívala jsem se na ní.

"Ty se červenáš..." zasmála se. Sakra... Tak tohle je špatný... Vsadím se, že jak to ted řekla, zčervenala jsem ještě víc... I na zadku... Zakryla jsem si obličej rukama a nevěděla jestli mám brečet, nebo se smát...

"Vím co tě napadlo..." sundala mi ruce a já zrudla ještě víc. "Ale byla si roztomilá..." přitáhla si mě k sobě a mě polila další vlna horka. Tohle Joshovi říkat nebudu... Protože by začal s tím, jak se jí nedá věřit a další sračky. Na jednu stranu to chápu, ale proč mi to sakra neřekla dřív?!

"Když- když jsme za ní jeli..." zasekla jsem se.

"Ano?"

"Proč?" nemohla jsem se jí podívat do očí...

"Chtěla tě poznat..." pokrčila rameny.

"A..." bylo mi do breku... "Co říkala? Pravdu!"

"Díky tobě mě pochopila... Navíc... Už ji nezáleží na tom, co si o nás lidé myslí... Prachů má dost..." pokrčila rameny.

"Zlobíš se?"

"Jo. Ne. Já nevím..." svěsila jsem hlavu.
"Líbilo se mi, když si mě vedla..." chytla mě za bradu a donutila mě se jí podívat do očí. Tím si mě získala...

"Vždycky jsem to chtěla, ale Hanna byla taková chudinka... Nikdy na to neměla... A to je to, co na tobě oceňuju..." políbila mě na nos.

"Já tě nesnáším..." bouchla jsem jí do ramene a po tváři mi stekla slza. Ale i přes to jsem se nedokázala přestat usmívat a ani ona... Obmotala kolem mě ruce ještě pevněji a houpala se se mnou. "A zároveň tě tak moc miluju, až to bolí..." zamumlala jsem a nechala ji setřít mi slzy.

"I já tebe..." usmívala se. "Co děláš zítra?"

"Zítra jdu fotit... S Mangem... Součástí kampaně je výlet do Milána, takže si uděláme výlet..." sedla jsem si vedle ní a dala si nohy k ní na klín.

"To bude super..." mrkla na mě. "Takže budeš mít zase spoustu nových hadrů?" zeptala se se smíchem.

"Asi jo... No... Já je budu mít... Ne ty..." smála jsem se. Opřela jsem si hlavu o její rameno a vdechovala její vůni.

"Je to všechno, co si mi chtěla říct?" zamumlala jsem.

"2 měsíce jsem seděla... Za neuznanou sebeobranu." šeptla. Bylo na ní vidět, že se o tom nechce bavit a tak jsem to jenom přešla s úsměvem a otázkou, jestli půjdeme spát...