I'am lesbian, sorry...

10. (vyprávění)

Protože mi nikdo neodpověděl na otázku, a protože mlčení znamená souhlas... Trošku to natáhnu. Jinak děkuju, že to čtěte!

"Ten den si pamatuju, jakoby to bylo včera... Jakmile jsem tě viděla, věděla jsem, že nás něco spojuje... Ale nikdy bych neřekla, že láska..."

Chelsea's P.O.V.

Jako každý jiný pátek mám sraz s Caroline... V kavárně, přísahám, že z těch pátečních kávových večerů mi uletí hlava od kofeinu, takže dneska to vidím jenom na obyčejný lahodný čaj. Minutová ručička se rapidně přibližovala na 30 a tak jsem radši vyrazila. Venku byla zima. Kabát jsem si tedy přitiskla blíž k tělu, jakoby to někdy někomu pomohlo... Až když jsem vešla do kavárny, polila mě vlna horka a bunda musela dolů. Posadila jsem se naproti mé dlouholeté kamarádce a mávla na číšníka, který mě už moc dobře znal. Vlastně už taky patřil do friend zóny.

"Chelsea... Jako vždycky?" usmíval se.

"Ne, dneska jenom čaj. Ten nejlepší... Prosím..." úsměv jsem mu opětovala a on zmizel.

"Co v práci?" zeptala se Caroline spíš ze slušnosti, než aby ji to zajímalo.

"V pohodě... Zatím... Doufám, že jsi mě všimnou i ostatní módní značky." dodala jsem.

"Co ty a šéf?" mrkla jsem na ní.

"James..." řekla. "Zítra jdeme na večeři k němu domů." usmívala se jako sluníčko.

"Nezapomeň ochranu." zasmála jsem se.

"Máš co říkat..." otočila oči v sloup.

"Mám... Já na rozdíl od tebe spím s holkama. Z větší části." zamumlala jsem s úsměvem.

"A jo..." plácla se do čela. "To je jedno." Zavrtěla hlavou. "A co Faith? Pořád je tak skvělá přítelkyně?" zvedla obočí.

"Ano... Skvělá EX-přítelkyně." zasmála jsem se nad vzpomínkou našeho rozchodu. Nikdy si z toho nic nedělám... Nemá to cenu...

"To mě mrzí... Co se stalo?" chytla mě za ruku.

"Ale... To nestojí za řeč... Prostě jsme si nesedly..." pokrčila jsem rameny.

"Jo... Nebyla ta pravá..." Rozchechtala se.

"To není vtipný... Jak můžeš vědět, že James... Alias tvůj šéf..." otočila jsem oči v sloup. "S tebou bude chtít strávit celý zbytek svého mizerného, bohatého života..." podívala jsem se na ní se zvednutým obočím.

"Já to cítím v kostech." podívala se mi hluboko do očí a to jsme vybouchly obě dvě.

"Tenkrát jsem do ní byla zamilovaná... Bylo mi líto, že má oči jen pro Jamese, ale to už je dávno... S Caroline jsme nejlepší kamarádky už dlouho a já to nechtěla ničit. A díky bohu, že jsem jí nic neřekla, jinak bych nepotkala tebe."

"Jeden čaj pro nejhezčí holku pod sluncem." usmál se Brad a položil přede mě hrneček s čajem.

"Díky." usmála jsem se a jeho poznámku ignorovala.

"Jé!" vyhrkla najednou Caroline a mávala ke dveřím. Já radši dělala, že tam nejsem... Stejně už za chvíli budu muset jít... Victoria's secret fashion show je neskutečná příležitost k proniknutí do módního světa ještě víc. Jako ještě 19 letá holka si myslím, že jsem na dobré cestě...

"Ehm... Chelsea?" usmíval se Brad.

"No?" přikrčila jsem se.

"Nechceš někdy skočit na procházku do parku? Dát si palačinky a tak?" usmíval se.

"No jasně! To bude fajn!" odbyla jsem ho, protože jsem potřebovala co nejrychleji zmizet.

"Dobře... Tak... Se domluvíme později." usmál se a zmizel. Jenomže to už se vracela Caroline s nějakou dvojicí... Vypila jsem čaj, díky kterému jsem si spálila jazyk a natáhla na sebe bundu.

"Chelsea? Ty už jdeš?" pozvedla obočí Caroline.

"Jo... Um... Už musím... Chci se ještě vysprchovat a všechny potřebné věci, abych si neudělala ostudu... A tak... Však to znáš... Trvá to tak hodinu a pak ještě cesta tam... A přípravy... Navíc to začíná za 5 hodin... A prostě potřebuju jít..." nervózně jsem se podívala na ten pár. Drželi se za ruku, kluk úsměv od ucha k uchu. A ta holka... Oh bože... Podívala jsem se jí do očí a nemohla od nich odtrhnout zrak. Byla tak úžasná... Byla i vyšší než já, což se moc často nestává... A starší. Hnědé dlouho vlnité vlasy, falešný úsměv... Moment, co? Ale byla krásná.

"To je Charley... A tohle je Marc." představila nás Caroline.

"No... Ahoj... Ráda jsem vás poznala." usmála jsem se rychle a podívala se na Caroline.

"Dneska je řada s placením na tobě. Miluju tě a držím ti palce s tím Jamesem." vyplázla jsem na ní jazyk a rychle jsme se objali. "Mějte se děcka." mrkla jsem na ně, popadla jsem tašku a vyběhla ven do sněhu.

V dalším dílu se máte tedy na co těšit! Má sice jenom něco kolem 1000 slov, ale pro mě je to dost vzhledem k tomu, že to píšu na mobilu.