I'am lesbian, sorry...

37.

Nakonec me stejně ukecala, aby si ten byt mohla prolézt... Byla jsem opřená o zeď a nechala ji si to všechno prohlédnout. Asi po 5 minutách jsem šla za ní.

"Vážně?" kulila oči.

"Já ti to říkala..." sklopila jsem hlavu a přešla k oknu. Roztáhla jsem těžké závěsy, které jsou všude po celém bytě.

"Dřív mě to bavilo..." dodala jsem a otočila se k ní.

"Kdo tu byl naposled?" procházela kolem celé místnosti a přihlížela si různé věci co byli kolem.

"Lara." ušklíbla jsem se a vzpomněla si na to, jak se jí to libilo...

"Nad čím přemýšlíš?" zeptala se.

"Nad minulostí... A nad tím, jak jsem ráda, že mám někoho jako jsi ty... Teda... Jestli si nezměnila názor na mě..." přešla jsem ke skříni a otevřela jí. Uvnitř byli různé bičíky, korzety a tak podobně...

"Zaskočilo mě to, ale... Ne... Nezměnila jsem na tebe názor... Jsi pořád jediná osoba kterou strašně miluju a nikdy nepřestanu. Mám ještě jednu otázku." přistoupila ke mě a nadechla se. "Kolikrát si byla v téhle místnosti od té doby, co jsme spolu?"

"Ani jednou..." Řekla jsem naprosto upřímě.

"Přísaháš?"

"Nevěříš mi?" zvedla jsem obočí.

"Věřím." usmála se a políbila mě.

"Půjdu se osprchovat..." usmála jsem se a skříň opět zavřela.

"Co je v té druhé?" zeptala se nadšeně a nakoukla dovnitř. "Chelsea..." kousla se do rtu a vytáhla modrej vybrátor.

"Ehm... Jooo..." prohrábla jsem si vlasy.

"Máš jich tolik..." skříň zavřela. "Jdeme pryč..." zasmála se a táhla mě pryč.

Zamkla a podala mi klíč zpátky. "Kolik jich tam bylo?" zeptala se ještě.

"Poslední otázka." - "Nevím, kolik jich tam bylo... Ono 4 roky je hodně... A když si vezmeš, že jeden 'vztah' jsem měla na 14 dní... Uuuj..." řekla jsem. "A teď jdu do tý sprchy." mrkla jsem na ní a ještě ji políbila, než jsem se opatrně vydala do ložnice a vlezla do koupelny. Teplá sprcha mě vždycky postaví na nohy.

"Sea? Budu tu s tebou, jo? Z těch všech lidí mi není moc dobře..." ozvalo se ode dveří.

"Jo, zamkni." zamumlala jsem a užívala si proud vody.

"Kde je Josh mimochodem?"

"V koupelně. Spí ve vaně... A Harry vlezl ke mě... Hajzlik..."

"Aha... Kolik je tu koupelen?"

"Dvě." zasmála jsem se. "Vážně chceš vědět, kolik je tu koupelen?"

"Ano..."

"Proč?" nechápala jsem.

"Protože chci vědět, jak dlouho tu můžeš zdržovat..." řekla a najedno u se otevřeli dveře sprcháče. "Ráda bych se k tobě přidala manželko..." usmála se a opřela mě o zeď v tichém úžasu nad jejím tělem.

"Jsi krásná..." zašeptala jsem jí do rtů.

"Jenom pro tebe.." vypadlo z ní a já se nestačila divit... I když poslední rok a půl začíná přebírat otěže ona... Líbí se mi, co se mnou dělá... Už jenom pohled na její nahé tělo mě rozpaluje do běla.

"Miluju tě..." zamumlala a dala se věnovala mým rtům.

"I já tebe..." omotala jsem nohu kolem té její a užívala si naplno její přítomnosti.

"Dovolila jsem si šlohnout jednoho tvého kamaráda.." kousla se do rtů a zvedla ruku s modrým vybrátorem.

"Hell no!" kulila jsem oči.

"Nikdy si mi neřekla, že tohle vlastníš... Jinak bych to zavedla už dřív." políbila mě a skousl mi ret.

"Jsi neuvěřitelná..." Zavrtěla jsem hlavou a nechala ji si se mnou dělat cokoliv chtěla... Jenom doufám, že ještě všichni spí...

***

"Tohle berem domů..." usmála se a sušila si vlasy.

"Když myslíš..." pokrčila jsem rameny a usmála se.

"Co kdybysme něco uvařily?" navrhla. "Až se všichni vzbudí, budou mít hlad..."

"Máš skvělé nápady, ženo... Jenom ještě vymysly, co chceš vařit... Já bych totiž objednala čínu..." natáhla jsem na sebe čisté oblečení a odemkla dveře.

"Okey... Stejně na vaření nemám náladu..." zazubila se a opět mě políbila... Nechala jsem jí projít a pleskla jí po zadku. Mířili jsme do kuchyně a já ještě cestou zavřela dveře do obýváku, abysme nevzbudily ostatní.

"Dobré ráno, ospalče..." usmála jsem se na Joshe a sedla si k němu.

"Ne tak nahlas!" držel si uši.

"Doktorko Charley?" zvedla jsem se a chystala se vynést diagnózu. "Chce to jeden nápoj proti kocovině a pořádnou kávu..." prohlídla jsem mu oči.

"Ano, doktorko Charley... Souhlasím se sestrou Chelsea..." zachechtal se Josh, ale jsem si jistá, že toho hned litoval, protože se chytil za hlavu a obličej zkřivil v bolestné grimase.

"O je... Tohle je vážný případ... Zatím objednejte jídlo sestro Chelsea..." řekla a hodila po mě můj telefon.

"Ale notak! Co kdyby upadl!" kulila jsem oči. Než se Josh otočil, nápoj stal před ním a on mohl sosat, jako motýl.

"Zabírá to super rychle..." informovala jsem ho.

"Nic neobjednávej, něco uvaříme... Jsme šikovný... To zvládnem.... Navíc oni budou spát ještě tak 2 hoďky..." mávl nad tím rukou.

"Charley... Zkontroluj prosím stav lednice... Ráno jsem tam dával věci na špagety... Tak to vyndejte holky, já se zatím vzpamatuju a uvaříme to."

Josh byl do 10 minut čilej, jako rybyčka a dokonce potichu zapl rádio a všichni tři jsme tančili do rytmu hudby. (Na boku) otočka, špagety do hrnce. Potom jsme dokonce zkoušeli Charleston a dost jsme se u toho nasmáli. Charley patlala ty svoje nápoje a my vařili večeři.

"Tenhle víkend byl nejlepší za celý rok..." usmál se Josh a sedl si ke mě s Charley.

"Hele svědku, pojedeme do Severního Irska..." usmála jsem se.

"A tam budou další nejlepší víkendy..." dodala Charley. "O to se postarám." mrkla na něj a mě dala pusu na tvář.

"Dobrý večer..." zamumlal někdo ode dveří a my se všichni otočili tím směrem.