1. Kapitola

16.7K 425 13
                                    

Jmenuju se MacKenzie Gemma Victoria Foxová. Všichni mi říkají Gemma, protože moje další dvě jména nemůžu vystát. Mackenzie podle matčiné oblíbené zpěvačky a Victoria podle její oblíbené herečky. Obě ženy jsou snad z roku raz dva. Gemma je podle mé babičky, kterou jsem úplně milovala. To jediné jméno mi nevadí.

S Joshem jsme jeli někam autem. Vůbec jsem nevěděla kam.
"Jaké je to překvapení Joshi?" ptala jsem se zvědavě.
"To si musíš počkat až tam budeme." řekl s úsměvem.
"Tak jeď rychle broučku. Jedeš pomaleji než senior na kole." škádlila jsem ho.
"Kdybych jel rychleji, začalo by se naše auto rozpadat lásko." mrkl na mě. Já se jen zasmála.

Po hodině jsme zastavili. Vystoupili jsme z auta a Josh ke mě přiběhl se šátkem.
"Doufám že mi s tím nechceš zavázat oči." zamračila jsem se.
"Ale ano chci." řekl a už mi šátek utahoval. Pak si mě vzal do náruče a někam mě nesl. Nejdříve šel po schodech a otevřel dveře. Pak jsme se zastvalili a chvíli čekali. Vlezli jsme někam a já cítila lehké šimrání v břiše. Poznala jsem, že je to výtah. Po pár vteřinách jsme vystoupili. Slyšela jsem pak klíče a otevírání dveří. Vešli jsme a Josh mě položil na zem. Pak mi konečně sundal šátek z očí. Okamžitě mi spadla brada.
"Joshi..to...to je úžasný..." řekla jsem ohromeně. Stála jsem uprostřed bytu. Vlevo byla kuchyň a vpravo další dvoje dveře. Šla jsem k těm které byly blíž. Otevřela jsem je a tam byla nejspíš ložnice. V druhých byla koupelna.
"Od teď je to náš domov." řekl Josh s úsměvem.
"Náš?" odpověděla jsem stále ohromeně.
"Ano náš Gemmo." usmál se. Já se neudržela a začala jsem ho líbat. Byla jsem tak šťastná. On mě hladil ve vlasech a já mu sundala tričko. Když přišly na řadu kalhoty, Josh se zarazil.
"Počkej Gemmo. Ty to chceš dělat uprostřed našeho budoucího obýváku?" zasmál se.
"Jo. Přesně to chci." řekla jsem zadýchaně a dál ho líbala.
"Dobře ale nejdřív musíme zavřít vchodové dveře nebo nás uvidí všichni sousedi. Nerad bych aby ti někdo okukoval tu tvojí prdelku." usmíval se. Já vstala a zabouchla jsem ty dveře. Pak už jsem se dál věnovala Joshovi a pokřtívání našeho bytu..

Oba jsme se svalili na zem a nahlas oddechovali.
"Tak. Tohle. Bylo. Skvělý." řekla jsem zadýchaně.
"To teda jo." odpověděl Josh a políbil mě.
"Měli bychom se vrátit zpátky domů a začít balit věci." usmála jsem se.
"Jo. Vezmeme oblečení a vracíme se sem." mrknul na mě.
"Ne. Hezky tam přespíme a až budeme mít nábytek přestěhovaný tady, tak tu zůstaneme." řekla jsem s úsměvem a už se oblékala.
"Proč nemůžeme spát tady?" zeptal se Josh a hladil mě po stehně.
"Protože tu nemáme postel broučku." usmála jsem se.
"Ale jak můžeš vidět, nám bude stačit i podlaha." mrknul na mě. Vůbec jsem nevěděla co říct abych ho odsud dostala.
"Copak ty by ses nechtěl rozloučit s naším starým bytem?" usmála jsem se a políbila ho.
"Chtěl a moc." řekl s úsměvem a už jsme se líbali zase. Pak jsem se odtáhla a vstala.
"Tak pojď." zavelela jsem.

Po hodině jsme byli zase doma. Hned jsem šla do kuchyně dělat večeři. Rozhodla jsem se že udělám palačinky. Josh je miluje.

Dávala jsem už na talíř zatímco Josh už slintal u stolu. Oba jsme to snědli bleskovou rychlostí.

Před spaním jsem si šla dát ještě sprchu. Po chvíli se ke mě přiškvařil Josh.
"Joshi teď se sprchuju já!" smála jsem se když mě začal líbat na rameni.
"Řekla jsi že se musíme s tímto bytem rozloučit. Tak jsem tady." zašeptal a to už jsem nemohla odolat a začali jsme se líbat. Josh mě připlácl na stěnu a já kolem něj omotala nohy. On si mě chytil za stehna a já jeho kolem krku. Dál už snad nemusím popisovat co se dělo..

Oba jsme se svalili do postele.
"Můžeme pokračovat zítra?" zeptal se mě zadýchaně Josh. Chtěla jsem říct ne protože jsem nebyla vůbec unavená.
"Jo. Už taky nemůžu." vypadlo nakonec ze mě.

Josh už spal a já jen ležela vedle něho a poslouchala jeho chrápání. Později dokonce začal i mluvit. Jednou dokonce řekl větu- Gemmo...já s tebou...už spát nemůžu...nemám penis.
V tu chvíli jsem vybuchla smíchy a Josh se okamžitě probudil.
"Co je? Proč mě budíš." zeptal se rozespale.
"Promiň to prostě nešlo se nezasmát" řekla jsem pobaveně.
"Proč? Co se stalo?" ptal se udiveně.
"Můžeš mi říct co se ti zdálo?" smála jsem se.
"Divnej sen. Hodně divnej." odpověděl. Vypadal tak roztomile. Chytla jsem ho za ruku a hlavu mu položila na hruď. Poslouchala jsem tlukot jeho srdce. Později jsem konečně usnula.

Who is my love?Kde žijí příběhy. Začni objevovat