6. Kapitola

4.8K 258 2
                                    

Za tři dny jdu konečně domů. Josh mě každý den navštěvuje. Lepšího přítele si snad nemůžu ani přát. Nosí mi kytky a bonbóny.

Dneska jsem na něj od rána čekala. On ale pořád nepřicházel. Divila jsem se. Každou minutou měl přijít. Ale nic.

Přišel až večer.
"Kde jsi byl celý den?" ptala jsem se.
"Na pohovoru." řekl nadšeně.
"A jak to dopadlo?" ptala jsem se dál.
"Vzali mě!" zajásal a já s ním.
"A co budeš dělat?" zněla má další otázka.
"Budu rozvážet zboží klientům. Za každého klienta dostanu několik tisíc." řekl nadšeně.
"Tak to je skvělý!" odpověděla jsem s úsměvem.
"Budu vydělávat tolik, že nebudeš muset jezdit do práce." pokračoval a já se jen zarazila.
"Ale já svou práci miluju." řekla jsem.
"Já vím ale brzy tvé peníze potřebovat nebudeme." odpověděl. Na to jsem už nereagovala.

-----------------------------------------------

Zbylé tři dny mě Josh už nenavštěvoval. Byl pořád v práci. Úplně si zamiloval peníze které vydělával. Dnes už ale jedu domů, tak doufám že mě tu nezapomene.

Po chvíli přišla doktorka.
"Tak slečno Foxová, už vás jen zkontrolujeme a můžete domů. Zranění nebylo naštěstí vážné, takže ztrátou paměti trpět nebude. Ovšem může se stát že budete mít občas závratě a budete omdlévat. Doporučuji vám abyste převážně ležela." usmála se.
"Dobře děkuju doktorko Murphyová." řekla jsem. Ona mě pak ještě prohlédla a odešla.

Čekala jsem na Joshe v čekárně strašně dlouho. Přišel až večer.
"Proč jsi mě ráno nevyzvedl?!" vztekala jsem se.
"Nemohl jsem, měl jsem práci." řekl v klidu.
"Proto jsi nemocného člověka nechal tak dlouho čekat?" ptala jsem se pořád naštvaně.
"Podle doktorů jsi už zdravá." usmál se škodolibě a vzal mi věci.

V autě jsme neprohodili ani jedno slovo. Sakra co to s náma je? ptala jsem se sama sebe. Tenhle vztah mě začíná unavovat. Od té doby co jsme se přestěhovali je všechno horší.

Když jsme přišli do bytu, šla jsem se hned osprchovat. Musela jsem ze sebe smýt nádech nemocnice.

Lehla jsem si do postele a odpočívala. Po chvíli ke mě přišel Josh.
"Už dlouho po tobě toužím." řekl. Já se jen rozesmála a on si nade mě kleknul. Zápěstí mi připlácl na postel a já se přestala smát.
"A co s tím hodláš udělat Joshi?" řekla jsem roztouženě.
"To se ještě uvidí.." odpověděl a začal mě líbat. Sundal si tričko a pak i to moje. Nechala jsem se od něj svlékat. Když jsme byli oba ve spodním prádle, já si nad něj klekla a dosvlékla jsem ho. Pak jsem si nad něj klekla na všechny čtyři a líbala mu hruď. Najednou se mi šíleně zamotala hlava. Sedla jsem si vedle něj a chytla se za čelo.
"Co je Gemmo?" zeptal se Josh. Já se na něj jen podívala a pak jsem cítila jak padám na zem. Omdlela jsem.

Who is my love?Kde žijí příběhy. Začni objevovat