Budík mi zvonil v šest ráno. Vstala jsem a šla se nasnídat. Po jídle jsem si šla vyčistit zuby. Mé vlasy vypadaly příšerně. Napůl rovné a konečky kudrnaté. Když už mám být od přírody kudrnatá, tak proč mám vlnité jen konečky? říkala jsem si. Popadla jsem kulmu a udělala si vlny přes celé vlasy.
Bylo sedm hodin a já věděla že už jedu pozdě. Šlápla jsem na plyn a svištěla kolem aut. Všichni na mě troubili.
V nemocnici jsem byla v 08:06 takže mám jen pár minut zpoždění.
Vletěla jsem do pokoje dětí a všechny se hned rozzářily.
"Gemmo!" volaly. Já se usmála a šla jsem všechny zkontrolovat. Za chvíli ke mě přišla doktorka a dělala záznamy.
Když jsem se dostala k Jodie, vypadala smutně.
"Copak je srdíčko?" ptala jsem se a klekla si k její posteli. Chytla jsem jí za ručičky a dívala se jí do očí.
"Já chci zase svoje vlásky." plakala.
"Neboj se. Brzy ti zase narostou." uklidňovala jsem jí.
"A chybí mi maminka. Dlouho mě nenavštívila." plakala dál.
"Ona příjde uvidíš. Tak teď tě ale prohlédneme ano?" zeptala jsem se. Ona jen přikývla.
Večer jsem jela zpátky domů. Pořád jsem přemýšlela nad dětmi. Všechny jsou nešťastné, že nemají vlasy. Už jsem chtěla být doma a dát si sprchu. Šlápla jsem na plyn a už to jelo.
Ve sprše jsem dostala nápad. Sedla jsem k počítači a objednala paruky v různých barvách. Růžové, žluté, modré, fialové, červené atd atd.
Po hodině přišel Josh.
"Ahoj brouku jak ses měl v práci?" řekla jsem vesele.
"Vyhodili mě." odpověděl v klidu.
"Ale vždyť svou práci jsi miloval. Jak je to možný?" divila jsem se.
"Prostě je to tak Gemmo! Můžeš teď prosím chvíli mlčet!" křičel. Já se odebrala do postele. Lehla jsem si a přemýšlela. Co teď s náma bude? Vždyť já nevydělávám dost peněz.
Vstala jsem a šla udělat večeři. S Joshem jsme neprohodili ani jedno slovo.
V posteli jsme k sobě leželi zády. Už mi to nekonečné ticho vadilo.
"Sakra Joshi mluv se mnou." řekla jsem. On se na mě otočil ale dál mlčel.
"No táák my to zvládneme. Nebudeme tolik utrácet a zatím nás budu živit jenom já." řekla jsem v klidu.
"Ne hned zítra si budu hledat práci." odpověděl odhodlaně.
"Víš že to není tak lehké. Nějakou dobu to potrvá." řekla jsem.
"Já vím. Budu si připadat jako slaboch, když nás budeš živit jenom ty. Já jsem chlap a to já mám vydělávat." odpověděl naštvaně.
"Já vím. Ale teď to nejde. Musíš se přes to přenést." usmála jsem se a zhasla lampičku.
Zase se mi zdál nějaký sen. Seděla jsem na houpačce, která byla přidělaná ke stromu. Kolem nic nebylo a já se jen houpala.
"Gemmo..Gemmo.." volal na mě hlas s ozvěnou. Zvedla jsem se z houpačky a ta najednou zmizela. Kousek ode mě stál Josh.
"Joshi-shi-shi-shi..." řekla jsem. Můj hlas byl velmi jemný a ozvěnu jsem měla obrovskou.
"Mám práci!" zajásal Josh a rozpřáhl ruce. Rozběhla jsem se a chtěla ho obejmout. Přímo přede mnou se z něj stal zase černý prach a já se opět dusila. Bála jsem se otočit. Bála jsem se že tam bude zase ten muž. Stála jsem na místě a neotáčela se. Pak jsem měla něčí ruce okolo pasu a někdo mě líbal na krku.
"Gemmo!" řekl ten někdo. Pak si mě otočil na sebe a automaticky jsme se líbali. Já měla zavřené oči a nemohla jsem vidět jeho obličej. Cítila jsem ale, že ho miluju.
