Vstala jsem a šla se nasnídat. Za hodinu jedeme vybrat kytky. Vůbec se netěším. Celé to chystání svatby mě už nebaví.
"No pojď už na tebe čekáme!" volala Abby z auta. Nasadila jsem falešný úsměv a šla k nim.
-----------------------------------------------
"Tak jsme tu." řekla Abby a vypla motor. Všechny jsme vystoupily z auta. Šly jsme přes ulici do prosklené budovy.
Vešly jsme a já se hned nechala unášet vůní květin, stejně jako včera čokoládou. Všechny jsme šly jiným směrem. Abby k růžím, Ruth k tulipánům a Brianna ke kopretinám. Jen já šla k těm aromatičtějším.
Přišla jsem k velkým záhonkům levandule. Byla to taková krása. Zavřela jsem oči a představila si že jsem někde jinde.
Po chvíli mě vyrušilo volání Abby.
"Gemmo! Pojď k nám! Už máme vybráno!" křičela. Já jsem si utrhla stéblo levandule a dala si ho do kapsy od svého svetru.
"No konečně kde jsi byla? Myslely jsme si že tě někdo unesl." řekla Abby. Květinářka se na nás začala koukat jako na idioty.
"Ne jsem v pořádku. Jen jsem se zasekla u levandulí." usmála jsem se.
"Nesnáším levandule. Je mi z nich špatně a vždycky mě pak rozbolí hlava." řekla Abby a chytla se za čelo.
"Já je mám ráda." pípla jsem.
"To jsi asi jediná." odpověděla pyšně.
"Asi.." šeptla jsem.
"Takže chceme tyhle bílé a tady ty jemně růžové růže. Společně to bude tvořit krásnou kombinaci." říkala Abby květinářce. Já proti ní zase nemohla nijak zakročit.
------------------------------------------------
Konečně jsem byla zase doma. Bohužel sama. Sebastian se věnuje své práci. Mají teď hodně objednávek od klientů.
Šla jsem se převléct do svých oblíbených šedých tepláků a do volného, bílého trička. Z vlasů jsem si udělala culík a potom jsem šla do kuchyně.
Vzala jsem si zmrzlinu a pak jsem s ní šla k televizi. Dlouho jsem koukala na nějaký seriál. Asi kolem půlnoci přišel Sebastian.
"Ahoj. Ty ještě nespíš?" usmál se Sebastian.
"Ne. Nechce se mi." odpověděla jsem.
"Aha. A jak ses dneska měla?" zeptal se.
"Jo fajn. Abby mi hodně pomáhá s výběrem a tak." zněla jsem trochu otráveně.
"Copak? Vadí ti to?" zasmál se.
"Ne to ne. Je to od ní milé. Jen je toho někdy až moc." řekla jsem.
"Aha. A nechceš se trošku uvolnit?" zeptal se Sebastian a šel ke mě blíž. Klekl si přede mě a spojil naše rty.
"Dobře. Nemám nic proti." zašeptala jsem a zase jsem přitiskla rty k jeho.
Přesunuli jsme se do ložnice a tam už jsem mu pomáhala s tričkem. Chvíli jsem se kochala jeho břišákama. Potom jsem mu sundala kalhoty.
Líbali jsme se a Sebastian mi sundal moje tepláky. Potom jel polibky po mé noze. Můj tep se prudce zvyšoval. Jeho ruce vzaly lem mého trička a roztrhly ho. Teď jsem byla už jen ve spodním prádle. Opět jsme se líbali a Sebastianova šikovná ruka rozepla mojí podprsenku.
Líbali jsme se a Sebastian si u toho hrál s jedním mým prsem. Polibky jel po mém krku až na moje bradavky. Nahlas jsem zavzdychala. Potom si Sebastian sundal svoje boxerky. Už zbývaly jen moje kalhotky a mohlo se jít na věc.
Sebastian to ale prodlužoval. Užíval si s každým kouskem mého těla. Mezi zuby si dal moje kalhotky a pomalu mi je sundaval. Prsty jel po mých stehnech a mě hned naskočila husina. Teď jsem už byla konečně taky nahá. Už jsem se chystala na věc a roztáhla nohy, ale Sebastian se zase věnoval mým rtům a různým částem mého těla.
Už jsem to nemohla vydržet a tak jsem ho svalila na záda. Pak jsem nasedla na jeho frajera a už to jelo. Po chvíli ale převzal velení zase Sebastian. To bylo pro mě příjemnější. Miluju Sebastianovu techniku. Nahlas jsem vzdychala a Sebastian jen přirážel. Po chvíli jsme oba vyvrcholili a spokojeně usnuli.
-------------------------------------------------
Zdál se mi sen. Byla jsem na nějaké louce. Všechna tráva a květiny kolem byly suché. Došla jsem k nějaké řece. Kolem byly slunečnice a rákosí. Moc se mi tam líbilo. Šla jsem blíž k té řece a koukala se na svůj odraz ve vodě. Najednou se můj odraz začal moc vlnit a mě se zamotala hlava. Začala jsem padat ale stále jsem nemohla dopadnout. Měla jsem takový zvláštní, prázdný pocit. Jako bych byla mrtvá.
